DO-RE-MI

Přehlídka zrůdnosti, imbecility a naprosté zdegenerovanosti některých jedinců českého národa, uváděná pernamentně najebaným princem za zvuku jakýchsi epických monotónních tónů. Znásilnění některých velikánů ( Werich.. ) v přímém přenosu, podpořené potleskem vymazaných mozků. Chci poznat toho,kdo viděl všechny díly tohoto panoptika hrůzy. Předpokládám však,že toto by nezvádl ani Superman, natož obyčejný smrtelník. Zvláště vydatná jsou sóla prince a některé naprosto nepopsatelné výstupy, například teplouška Hranáče, milovník Míšánka Davida popíjejíc kolu ( sice mimo rytmus,ale hlavně že mám kolu ne? ) či další ze sekce "Kings of Okena and Chlast". (11.04.2012)

Fascinuje mě, jak čím je pořad starší, tím se snižuje hodnocení až na odpadní hranici... Smutné. Pořad byl ve své době TOP věc, na kterou se lidé dokonce těšili.. Moderátoři byli hvězdy! Rozhodně si to zaslouží minimálně průměrné hodnocení i v dnešní době, jelikož to, co běží v TV nyní (Xtá soutěž o nej zpěváka, či trapné reality show, či dokonce pořad o vaření, kde lidi vařit neumí a šmejdí si po bytech a domácnostech...) to je pravý ODPAD... :* (06.05.2012)

Mělo by se to jmenovat "Česko hledá antitalent". Vystupují tady naprostí zpěváčtí diletanti a dostávají za své výkony známky ze soucitu. Porota má k dispozici sedm stupňu hodnocení a dlouho jsem neviděl, že by někdo použil něco horšího než trojku. Tolik k věrohodnosti. Stejnou metodu pozitivního hodnocení zpěváků ze soucitu aplikují také v Caruso show. (30.09.2012)

Skoro je mi až studno tenhle "pořad" hodnotit... Prequel ke všem Superstar a X-Traktorům... navíc s odporným a slizkým Trávníčkem (kterého ze srdce nesnáším - nevšimli jste si, že ne), který krouží okolo duté Laurinové, jakoby ji chtěl ojet... -počkat... on to vlastně stejně udělal, a navíc sériově. Stejně tam nejzqujeleji zpíval Martínek Hranáč z Vyvolených, který téměř dokonale vystihnul během svých 4 minut slávy celkovou myšlenku této výplně mezi reklamami. (13.03.2013)

Televizní karaoke ukazující místo pěveckého umění povětšinou krákorání, chroptění, dýchavičnost či náběhy na infarkt. To by ještě nebylo tak hrozné, kdyby nebylo rozhovorů vedených Sabinou Laurinovou a Pavlem Trávníčkem. Obzvláště druhý jmenovaný dokázal vnést do dialogu tolik tuposti, pitvoření a slizkosti, že jsem se cítil trapně i za něj. Pokud by si dramaturgové dali práci se sehnáním kvalitního hudebního doprovodu a trochou stylizace soutěžících, mohlo by jít o poměrně zajímavý pořad, takovou každotýdenní instantní superstar. (21.12.2013)