Neopouštěj mě

Těžko se mi věří ve film, v němž zdraví, mladí lidé umírají proto, aby nemocní a staří mohli žít. A už z toho důvodu se mi film vlekl. Chvála Bohu, že na konci nezvítězila láska, kór když dle mého je podstatnější pro žití užitelnost jednotlivce, než to, že srdce dárce proti jeho vůli škoda vytahovat, páč je zamilované. Nad tím by se i v reálu mocipáni jen stěží pozastavili. Karey Mulligan má u mě každopádně první zářez, Never let me go je její první film, v němž mě vyloženě nelezla na nervy a dokonce jsem si říkala, že v ní nějaké to charisma možná přece jen dřímat bude. Taková Michelle Williams číslo dvě (ta mě ostatně svého, dawsonovského, času taky pekelně pila krev). 50% (03.01.2013)

Na začátku filmu jsem byla na čtyřech hvězdách. Na konci jsem se rozhodovala mezi dvěma a třema. Zvítězilo vyšší číslo, protože vizuální forma filmu byla krásná, strhnující, vkradla se mi pod kůži a krásně rozehřála mou mysl. Jenže pak se nad tu nádhernou formu beroucí dech vkradla jiná věc. Příběh. A tu! nastoupila jiná moje emoce. Vztek! Sakra! Jak můžu soucítit s lidmi, kteří sou tak hrozně blbý? Proč vzdychaj nad tím, že musí opustit svou lásku a umřít, když si můžou zabalit báglík a jít na letadlo? Taková nelogičnost! A chci informace! Jak můžou třikrát darovat svý orgány? Čí jsou to děti? Jaká předloha? Jsou vyrobený nebo kde je vzali? Hm hm, hudba Rachel Portman je jako vždy skvostná a Carey Mulligan mě svou jemností, rozvážností a krásnou tváří hodně zaujala. Tatam je ta praštěná Kitty z Pride and Prejudice, ale na víc to prostě nestačí. (08.11.2011)

O ději filmu jsem před puštěním nic nevěděla, neboť neznám knihu a ani jsem si zde nepročetla profil filmu, za což jsem ráda, protože jsem se tak nepřipravila o velké překvapení. Už od počátku jsem věděla, že bude hodně divný, a to také byl. Zrůdný svět, v níž se film odehrává, je zde zobrazen naprosto realisticky, a o to hrozivěji působí. Je nabit emocemi, které z Never Let Me Go činí jeden z mých nejemotivnějších filmových zážitků poslední doby. // Edit: Knižní předloha je ještě lepší a za zhlédnutí určitě stojí i japonský seriál. (04.07.2012)

Britský neakční Ostrov, který není o vzbouření se systému, ale o smířeném životě v něm, což možná ještě naléhavěji působí odstrašujícím dojmem, že je něco špatně. Do půlky jsem uvažoval o 4*, pak se tempo ještě zpomalilo, poutavost poklesla a měl jsem dojem, že už se nemá co stát a nemohl jsem se doškat konce. Přece jen nad tím odevzdaným postojem zůstává trochu rozum stát. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 6 | humor 1 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 5 (05.01.2013)

Mám rád tento námet a načrtnutie dystopickej spoločnosti vo filme bolo tiež výborné. Len čo z toho, že jej ďalšie rozvedenie v scenári bolo minimálne hlúpe, ba priam až iritujúce. Prečo by sa mali mladí ľudia plní života len tak zmieriť, že onedlho zomrú? Ako prasce na porážku. A prečo? Preto aby sa pár dedkov mohlo priemerne dožívať sto a viac rokov? To je choré a tak nereálne, až to bolí. To bol ten pokrok v medicíne? Taký pokrok by bol možný aj v realite, ale nikto nad tým ani len nerozmýšľa, veď takého pošahanca by rovno šupli do blázinca, v tom lepšom prípade. Myslím, že Kazuo Ishiguro totálne neodhadol prirodzené chovanie ľudí a prekrútil ho do akejsi smiešnej, nasieracej karikatúry. 50/100 (08.01.2017)