The Runaways

O nejakejch Runaways jsem v zivote neslysel, coz je ale v podstate fuk, tohle je klasickej biografickej film, kde mame zacatky kapely, uspech i pad. A nastesti to slape od samotnyho zacatku, svizne odsejpajici dej, perfektni pisnicky. Bohuzel poslednich 20 minut uz se nic nedeje a kdyby tu nebyly, tak se nic nestalo. Co se tyce herecek, konecne se Stewart a Fanning dokopaly k nejaky poradny roli, takze Stewart neni ta kravka ze Stmivani, ale pusobi skutecne vcelku drsnacky, nadava, chlasta, akorat to haro je dost hrozny. Co se tyce Dakoty, ta uz nastesti povyrostla a nedela svoji typickou prechytralou urvanou holku, dostala nejvyzivnejsi roli, perfektne ji zahrala, ale tu drsnacku ji s tim jejim xichtem proste neverim. Nicmene ja tu mam jinyho favorita, skvele ujetyho Shannona v roli producenta. Nebejt tech opruzackejch poslednich 20 minut, mozna bych premejslel i o paty hvezdicce, takle jen solidni ctyri a po case zase perfektni hudebni film. (12.08.2010)

Slušný životopisný film, ve kterém je však hodně cítit rukopis režisérky hudebních videoklipů, který bohužel občas zapomíná na příběh a zcela rezignuje na hlubší seznámení se s členkami kapely a rovnou nám servíruje řadu více či méně důležitých momentů v "životě" jedné vlivné kapely. PS: Přiznávám se, že doposud jsem o této dívčí kapele neslyšel, ale jméno Joan Jett už mi povědomé je. (25.07.2010)

Z filmů žánru životopisného/hudebního se během let stala předvídatelná podívaná, která rezignuje na vypravěčskou originalitu a místo toho nabízí pouze popisné epizody ze života známých postav, na jejichž popularitě staví atraktivitu celého filmu. Takové filmy jsou pak vděčnými látkami pro herce toužící po nějaké té oscarové nominaci. Povětšinou to jsou filmy technicky precizní a dobře zahrané, které fungují jako vděčné inscenace pro zaryté fanoušky a „náborové filmy“ pro diváky tvorbou umělce, o němž film vypráví, neposkvrněné. V těchto případech se pak ikonické momenty ze života hlavní postavy a samotný výkon herce, jenž tuto postavu ztvárňuje, staví mnohem výše nad potenciální záměry o inovativní přístup k látce a umělecké ambice samotných filmových tvůrců, následkem čehož se z takovýchto filmů stává sterilní a ničím nevybočující podívaná. Toto tvrzení samozřejmě není možné brát jako pravidlo, spíše se jedná o lehce nakažlivý mor postihující ty méně osobité snímky daného žánru. Např. Joe Wright skrze sobě audiovizuální virtuozitu povýšil životopisného Sólistu na osobitou podívanou, která jen prostě nepopisuje životní příběh.____ Film The Runaways vykazuje většinu výše uvedených znaků, avšak režisérka Floria Sigismondi, která natáčela klipy např. pro Marilyna Mansona (Tourniuet, The Beautiful People) a Davida Bowieho (Little Wonder,…), tématu své celovečerní prvotiny rozumí natolik, že se jí podařilo nijak originálně pojatý scénář poutavě zadaptovat v duchu 70. let a éry glam-rocku. Díky ní jsou The Runaways i přes svou předvídatelnost a scénáristickou „zaprděnost“ (což však neplatí o svěže pojaté úvodní scéně s menstruací…) svižnou a zábavnou podívanou, která zaručeně potěší fanoušky kapely. Největší rozruch tento film vzbudí nepochybně skrze obě hlavní aktérky, Dakotu Fanning a Kristen Stewart, které v rolích odvážných rockových div Cherie Currie a Joan Jett celkem rázně zaútočily proti všeobecných představách o jejich osobách, jak je prezentují média a vnímá širší společnost. Dakota se proslavila jako talentovaná dětská herečka a nyní na prahu dospělosti ve filmu vystupuje v erotickém prádle, šňupe koks, „fuckuje“ a pálí jednu cigaretu za druhou. Stejně tak i energická Kristen Stewart v punkovém sestřihu a pánské kožené bundě ani vzdáleně nepřipomíná tu křehkou Bellu ze série Twilight, která ji proslavila. Vzhledem k úvodu mého textu to bude nejspíše znít jako vynucené klišé, avšak je nutné dodat, že se obě herečky svých partů zhostily na výbornou, což platí i o jejich hlasovém projevu – to, že jsou ve zpívaných pasážích ponechány jejich hlasy, mě velmi potěšilo. Tradičně skvělý je Michael Shannon v roli producenta Kima Fowleyho jakožto jediné výraznější mužské postavy. ____ The Runaways nepředstavují žádnou (r)evoluci ve svém žánru, ale pro své výše zmíněné kvality si nepochybně zaslouží pozornost. 75% (22.07.2010)

Království za herák aneb Když budeme kouřit a přirážet, budeme dospělé! Z těch dutých a blonďatých hlaviček jen jediná vyčnívala. Byla to Joan Jett, která se nebála postavit na vlastní nohy a rovnováha jejího uvažování byla v rámci možností "normální". Z CherryBomb (výtečná!) vytřískala maximum, načež zazpívala skladbu, která zapříčinila její nesmrtelnost. I love rock n roll se stala flákem té doby. The Runaways mám rád, protože chtěly vytvořit novej svět, ale ten jim zatraceně nevyšel. Tenhle film je jejich upřímnou zpovědí, která byla zahrána bravurně. Režisérka nehnala o překot k cíli, jen měla smůlu, že Runaways byla složitá skupina, a ta potřebuje větší prostor pro uchopení jejich pubertálních madel. I tak ale stojí za shlédnutí. 7O% (02.07.2010)

Tak tenhle film je přesně něco pro mě. Nejlepší na celém filmu je Kristen Stewart, které tahle role sedla jako ulitá a pro mě osobně se jedná o její zatím nejlepší roli vůbec. Všem haterům, kteří tvrdí, že se ve všech filmech tváří stejně, ukazuje tímto vztyčený prostředníček, když ztvárnila rockerku, u níž máte pocit, že v jedný scéně bude opravdu čůrat jako chlap. Uznávám, že Joan Jett je mnohem vděčnější postava než Cherie Currie Dakoty Fanning, která je opravdu jen bezduchou krásnou tvářičkou, zatímco srdcem kapely zůstává Joan. A pokud Kristen po svém skandálu nebude tolik hrát v komerčních projektech, ale dostane více takovýchto rolí, já jsem jenom pro. (15.08.2012)