Rozvod po italsku

Moc veselá komedie o vášnivě zamilovaném Italovi, který se ze všech sil snaží efektivně a pokud možno - co s nejmenší bolestí - zbavit své manželky. Kalkuluje, uvažuje, počítá. Vnitřní monolog vykresluje jeho postavu dokonale. Marcello Mastroianni se mi ve své roli lišáckého barona, co ví co dělá velice líbil. Zkrátka "Fefe" neměl chybu. (23.12.2009)

Dokonalý Mastroianni v roli vypočítavého, cynického a láskou ke své krásné sestřenici sžíraného sicilského barona, kterému k vytouženému štěstí chybí pouze jedno - odstranit svou nesnesitelnou manželku. Humorem se zde nešetří, vše je skvěle nasnímáno a odehráno - výborné jsou především Mastroianniho úšklebky směrem k divákům. Potěší i škodolibý závěr. Inu, Sicílie. (22.12.2009)

Dámy prominou,… tedy neprominou, ale mně to přesto nedá :o) To byly kdysi časy ( „ naši předkové „ se měli ). V současné době se mýdlo doma již nevyrábí a kvalitní bažinu, aby člověk pohledal :o) Na druhou stranu se společnost dostala zcela jinam, takže nic takového jako hlavní hrdina snímku, my řešit již nemusíme. Člověk se však neubrání otázce, zda-li teď, je to to pravé. Každý, nechť si odpoví sám… Při současném trendu a za podmínek, které panovaly v tehdejší Itálii, by po rašeliništích v Českém ráji člověk prošel suchou nohou (přes tu přehršel těl ) a to by rozhodně pěkný pohled nebyl :o( Snímku samotnému sluší černobílá kamera a Marcello Mastroianni v roli nešťastného manžela, toužícího po mladé dívce a vymýšlejícího, jak se zbavit své dosavadní manželky je naprosto úchvatný. Možná, kdyby na otázku, jak moc ji miluje, odpověděl slovy Jana Wericha: jako sůl, mohlo to býti i bez toho mordu :o) Všechno jde „ podle plánu „, ale ne vždy je změna, změnou k lepšímu, že pánové :o) 75% (22.07.2010)

S vtipnou nadsázkou nastíněný obraz života sicilského maloměsta. Zkostnatělost a hluboce zakořeněné názory společenské střední vrstvy i úctyhodné šlechty, že uchráněná čest je nade vše i za cenu prolité krve (ulpívající na rukou hrdiny), která je víc jakýmsi obdivovaným činem, jelikož nekonat, značí posměch a potupu. Na vlastní kůži se o tom přesvědčí zadaný švihácký baron Cefalu (okouzlující M. Mastroianni) s roztomilým tikem v obličeji, který je zasažen šípem Amorovým a touží po své sestřence (baronce s knírkem, není co závidět). A nebylo by od věci, aby se tu nenachomýtl také nějaký ten Don. (23.12.2009)

Laskavá komedie o Sicílii a pro Sicílii. Nese se v duchu jemného parodování sladkých románků o lásce překonávající nesnáze - ta překážka zde je skvěle dabovaná Jaroslavou Adamovou a na její smích jen tak nezapomenete. I Václav Voska je neodolatelný v těle MM, nehledě na to, že celý film je přesně vybalancovaný mezi láskyplným pohledem na sicilskou komunitu a satirou na ni. (19.02.2010)