Wallander

Horší přebarvenou, přeefektovanou a přeafektovanou pitomost jsem snad ještě neviděl, alespoň co se detektivek týče. Ačkoli jsem měl ty nejlepší úmysly, do druhé poloviny seriálu jsem se už nedovedl vrátit. I tak mám potíže obraz masochistického periodicky kničícího Branaghova policajta vymazat z paměti. (24.04.2012)

Já ti nevím, Karle. Ze svaté trojice Sherlock, Wallander, Luther mi vylézá tahle severština jako slabší, odstrkovaný bratříček. Přestože Branagh se snaží hrát jako o život, jeho postava je nakonec na seriálu to nejméně zajímavé. Luther i Sherlock jsou brilantní mozky a je radost je sledovat při práci. Ve Fryově archetypální klasifikaci by představovali vyšší mimetický mód, tedy člověka se schopnostmi přesahující běžný průměr, ale podléhajícího vlivu společnosti a s tragickými vlastnostmi (u Sherlocka jeho neschopnost socializovat se, u Luthera nutnost dělat zlé činy pro větší dobro). Wallander však ztělesňuje nižší mimetický mód - obyčejného člověka, který dělá svoji práci. Branaghův hrdina nemá hi-tech hračky z CSI ani vybroušené uvažování doylovského typu, vlastně jeho nejvýznačnější vlastností je, že málo mluví a topí se v permanentní depresi. Nové informace o jeho případu se zpravidla objevují nikoli kauzuálními souvislostmi (hrdina na něco přijde, což ho přivede k další stopě...), ale zpravidla tím, že zločinec něco nového provede, zatímco Wallander neví, jak se hnout z místa a uchlastává se v depce. Má to samozřejmě i světlejší stránky (pochmurné ladění není úplně od věci, případy jsou docela zajímavé), ale jako úplná hitparáda se mi to nejeví. (29.11.2012)

Řada první, díl první: Jednoznačně za pět. Jsem rád, že se do tévé po dlouhé době konečně dostala pořádně atmosférická detektivka. První příběh je krutý, pomalý (ale ne poklidný a už vůbec ne nudný), mrazivý a každou minutou z něj cítíte tíseň a beznaděj. Tomu vydatně pomáhá do nejchladnějších odstínů všech barev stylizovaná kamera (záběry na pole s řepkou jsou dost kontrastující výjimka) a prazvláštní, ale stoprocentně působivá psycho-hudba. Kenneth Branagh je skvělý, takže čekám na pokračování a doufám, že bude stejně dobré._____Díl druhý: Tentokrát čtyři hvězdy, a to hlavně za (jak to napsat a nespoilerovat) jednu ženskou postavu, která smrděla jako velké klišé už od samého začátku. Tak. Jinak opět kvalitní podívaná, která si veškerá pozitiva první části naštěstí zachovala._____Díl třetí, závěr první řady: Nejlepší příběh ze všech, pět hvězd podruhé. Pocit beznaděje a zmaru, který z něj teď cítím, sice není nejpříjemnější, je studený jako led a děsí tím, jak je uvěřitelný, ale stejně musím smeknout. To, co Branagh předvedl, nemá obdoby. Bože, něco tak tísnivého a zároveň poutavého jsem opravdu dlouho neviděl. Wallander je jednoznačně špičková krimipodívaná, která ale naneštěstí doplácí na pozdní vysílací čas - v neděli v jedenáct večer si jí všimne málokdo, což je škoda._____Řada druhá, díl první: Tak dnes to bylo slabší. Nepříliš zajímavá vražda, ne moc zajímavé pátrání... Zato ale dobré scény z Wallanderova soukromí, rozvíjení vztahu s dcerou a otcem... Díky tomu a hlavně díky strhující závěrečné půlhodině s jedním výstřelem, suspendací a scénou na pouti, bych tomuhle dílu dal tak 3,5 hvězdy. Snad se seriál s další částí polepší._____Řada druhá, díl druhý: Skvělé! Za tenhle díl bych snad dal i šestou hvězdu, kdyby to bylo možné. Scény, jako je třeba Kurtův počáteční "návrat do civilizace", se jen tak někde nevidí. A to je přitom jen obyčejný rozjezd. Wallander dělá všechny ty věci, na které jsme si už zvykli. Truchlí, trpí, ale zároveň doufá, že všechno bude lepší, a proto se (úspěšně nebo ne) zkouší změnit. Dočkali jsme se smrti, boje o život, další výborné scény s otcem a dcerou, dočkali jsme se Kurtova návratu do služby... A to všechno na pozadí napínavého pátrání po příčinách jedné neobvyklé vraždy. Super! Pět hvězd zůstává._____Řada druhá, díl třetí, závěrečný: Není co řešit. Seriál skončil a to nejlepší si schovával nakonec. NEJděsivější vraždy, NEJatmosféričtější pátrání, NEJvětší pocit toho, že je všechno v háji a taky NEJvětší úlevu, která přichází pak. Vy, kdo jste viděli, víte, o čem mluvím._____Co se celkového hodnocení týče, mých pět absolutních hvězd si Wallander zaslouží. Na televizní poměry (a nejen ty) se jedná o ojedinělý projekt s až neuvěřitelně civilně lidským hrdinou, který si získá každého, a v němž se každý alespoň jednou určitě pozná. Kennethu Branaghovi a jeho dojemně tragickému drsňákovi vysekávám poklonu. (06.09.2010)

Obyčejnej chlap na hraně padesátky obklopen peklem.Tak jako my všichni,jen on to má tak nějak z první ruky a hraje ho Branagh!! A atmosféra (i díky skvělé hudbě) tak hutná ,že kdyby ještě o fous hustší, mé zaťaté prsty by došli nejedné úhony.- To celé naprostá špička TV tvorby,kdy spíše drama než krimi (zápletky jsou jasné už v půlce,ale toho kalu kterým se Wallander musí přebrodit než nastane jakés takés finále...) a je jen dobře ,že tentokrát ne HBO. (29.06.2011)

Ten, kdo se zajímá o detektivní literární žánr, už dávno ví, že kvalitní evropské detektivce se daří především ve Švédsku, a pokud vznikají dobré knihy, je předpoklad, že vzniknou i dobré scénáře. V 60. a 70. letech stály v evropském filmu a detektivním žánru nejvýše Francie a Itálie, ale kdeže je těm časům konec. Momentálně drží prapor Velká Británie a Švédsko se úspěšně dere do popředí. Takže vůbec není náhodou, že na téhle koprodukci se sešly právě štáby obou zemí. Vznikla nadprůměrná televizní minisérie, která svou atmosférou připomíná romány Pera Wahlööa. Jednotlivé kriminální případy mají obvykle společenský přesah a netýkají se jen selhání jednotlivce, ale vypovídají o stavu morálky v dané zemi. A obvykle se také nějakým způsobem dotýkají soukromého života hlavního hrdiny v podání špičkového charakterního herce Kennetha Branagha. Už proto, že jeho policejní vyšetřovatel je citlivý člověk, který si své případy až příliš pouští k tělu. Kvůli jeho nasazení se mu rozpadlo manželství a jeho citový život připomíná poustevníka v odlehlé jeskyni. Britské hvězdě zdatně sekundují další členové hereckého týmu a pomáhají překlenout drobné nedostatky ve scénáři, kdy autoři až příliš povolují uzdu fantazii. Výsledkem je série, která vysoce převyšuje cokoliv, co u nás v příslušném žánru v posledním dvacetiletí vzniklo. Napětí pomáhá budovat především hudba, ale za zmínku stojí i střih. Na televizní produkci velmi slušný počin, který by obstál i v přítmí kina. Celkový dojem: 80 %. (20.09.2010)