Wallander

K tomuto serialu sa mi tazko pise komentar... ide o to, ze sa nepovazujem za velkeho fanusika policajnych kriminalok... Dalsia vec je ta, ze serial toceny takymto stylom, ze kazda jedna cast je vlastne samostatny celok a aj keby som nevidel celu predoslu seriu nenarobilo by to velku skodu, ma u mna male minusy. Ide o to, ze v podstate sa cely koncept stale opakuje... stane sa vrazda --- pride Kurt --- vypocuva svedkov --- nieco sa udeje v jeho sukromnom zivote --- velky zvrat v podobe jasnej stopy --- Kurt ide po zlocincovi. Takze takato koncepcia ma prilis nebere a preto som trosku kriticky. Kazdopadne na druhej strane treba povedat jednu dolezitu vec... Kenneth Branagh je pan herec a skutocne sa pre herectvo narodil. Ulohu Wallandera stvarnuje na 110% a celkovo sa serialu po hereckej stranke neda vytnut ani "ň". Dalej by som chcel pochvalit scenar jednotlivych dielov... niektore boli lepsie a niektore slabsie, ale vzdy dokazal niecim prekvapit a taktiez malokedy sa dal predvidat skutocny vrah, čo je pri takomto style kriminaliek dost podstatna vec. Takze v konecnom dosledku som bol nadmieru spokojny a vzhladom na to, ze niesom fanusik tohto subzanru hodnotim a ocenujem najvyssie ako to ide. Zaverom este chcem podakovat uzivatelovi "manonfire" za tip na tento serial a za trpezlivost, ktoru so mnou mal pri jeho pozerani :))) (04.10.2013)

Zajímalo by mě, jestli ta melancholická, šedá, ponurá, místy až temná nálada zrcadlí skutečné poměry dnešního Švédska. Nevím, ale myslím si, že na tom něco bude. Přitom dneska kdekdo glorifikuje švédský model sociálního státu jakožto úžasnou a následováníhodnou záležitost. Ona to zase asi taková idylka nebude. Ale k věci; Wallander je krimi seriál, jaký jsem už dlouho neviděl (z filmové produkce dá vzpomenout na Nolanovu Insomnii, první díl Millénia či dokonce Sedm). Je až surově realistický a přirozený. Pravda, druhý díl první série nebyl zrovna tím, co bych si pod těmito adjektivy představoval, ale myslím, že zbytek tomu odpovídá. To platí nejen pro samotné příběhy nebo chování postav, ale také pro úžasně civilní herecký projev Kennetha Branagha. PS: Příznivcům Wallandera doporučuji podobně laděnou britskou minisérii Luther. (10.10.2011)

Tak na tomto seriálu je jedinečná jeho atmosféra. Určitě to je za poslední dobu jeden z nejkvalitnějších krimi seriálů, co jsem viděl. Kenneth Branagh v postavě Wallandera to se svojí výjimečností hraje opravdu neuvěřitelně přesvědčivě. Ostatně jeho nevšední herectví funguje dobře i v jiných filmech. Nutno dodat, že navíc si jeho postavu, která má velký smysl pro spravedlnost a vypadá úplně obyčejně, nelze prostě neoblíbit. Co říci závěrem? Všechna rozuzlení příběhů stojí opravdu za to. Jsou totiž skutečně vymakané, nečekané a přitom úplně prosté. (30.01.2011)

Seriál s perfektní kamerou a hodně dobrými herci tady sklízí většinou jen pochvalné zmínky, takže pár kritických poznámek nejenomže mu neublíží, ale navíc se mezi těmi oslavnými ztratí. ____ Každý, kdo se rozhodne vydat do drsně ponurého světa detektiva Wallandera, musí počítat s tím, že uvidí: asi tak 10 000 záběrů na pole s různými rostlinami (i když moc hezky snímané) , přibližně 5 000 záběrů na Kennetha Branagha v autě (braného z různých úhlů), překvapivě hodně scén, kde se vyskytují vycpaná zvířata a v každém díle minimálně jednu scénu s brečícím hlavním detektivem a jednu, jak vyspává na různě nevhodném nábytku opici z červeného vína. _____Je tedy zjevné, že práce to pro něj není nejvhodnější a měl by se poohlédnout po něčem jiném, nejlépe v zemědělství nebo v lese, vzhledem k tomu, jak často se v takových prostředích pohybuje a hledá mrtvoly. Jenomže detektiv je po svém otci (který celý život maluje furt dokola jeden obraz) a změn se děsí. Navíc se děsí i života, protože jak jen může, prchá ze svého soukromí do práce. Takže nějakou romantickou linku není možné očekávat. _____ Samozřejmě musí divák přijmout hru, že Švédsko je jakási obskurní země, kde je každý druhý obyvatel sériový vrah s rafinovaným motivem a každý první obyvatel potenciální oběť zavražděná obzvlášť brutálním způsobem. Je to země šílenců a násilníků, kde hlavně mladé dívky nemůžou od života čekat nic lepšího než znásilnění. A to jen ty šťastnější, ty méně šťastné rovnou skončí rozsekané lodním šroubem. _____V poslední sérii mi chyběl Tom Hiddleston , a to přestože jeho hlavním úkolem v prvních dvou sériích bylo hrát motovidlo a hromosvod Wallanderových chmur a špatných nálad. Čekala jsem, že jejich vztah bude mít pointu, když mezi nimi vlastně bylo pouto /jakoby/otce s /jakoby/synem, kteří k sobě stále nemůžou najít cestu. Bohužel, Hiddleston se beze zmínky vypařil, a i když jeho úloha byla malá, citelně sérii scházela. _____ Wallander, přestože výtečně zahraný a natočený, je podle mě až toporný svou snahou ukázat, jak vše kolem je marné a děsuplné. A trochu logiky by mu taky neuškodilo. Například brilantnímu detektivovi Wallanderovi by už mělo dojít, že zavolat někam je rychlejší, než tam doběhnout. /23. 4. 14./ (23.04.2014)

Já ti nevím, Karle. Ze svaté trojice Sherlock, Wallander, Luther mi vylézá tahle severština jako slabší, odstrkovaný bratříček. Přestože Branagh se snaží hrát jako o život, jeho postava je nakonec na seriálu to nejméně zajímavé. Luther i Sherlock jsou brilantní mozky a je radost je sledovat při práci. Ve Fryově archetypální klasifikaci by představovali vyšší mimetický mód, tedy člověka se schopnostmi přesahující běžný průměr, ale podléhajícího vlivu společnosti a s tragickými vlastnostmi (u Sherlocka jeho neschopnost socializovat se, u Luthera nutnost dělat zlé činy pro větší dobro). Wallander však ztělesňuje nižší mimetický mód - obyčejného člověka, který dělá svoji práci. Branaghův hrdina nemá hi-tech hračky z CSI ani vybroušené uvažování doylovského typu, vlastně jeho nejvýznačnější vlastností je, že málo mluví a topí se v permanentní depresi. Nové informace o jeho případu se zpravidla objevují nikoli kauzuálními souvislostmi (hrdina na něco přijde, což ho přivede k další stopě...), ale zpravidla tím, že zločinec něco nového provede, zatímco Wallander neví, jak se hnout z místa a uchlastává se v depce. Má to samozřejmě i světlejší stránky (pochmurné ladění není úplně od věci, případy jsou docela zajímavé), ale jako úplná hitparáda se mi to nejeví. (29.11.2012)