Norské dřevo

V hodnocení filmu mě bohužel neovlivnil jen film samotný, ale i okolnosti sledování. Nejdříve však k filmu: Anh Hung Tran podle mého odvedl hodně dobrou práci, přestože pocit z filmu a pocit z knihy se liší. Ale otázkou je, jestli to vůbec jde, aby kniha i film zanechaly stejný dojem. Přecejen, filmy a knihy jsou odlišné věci, a tak se dá čekat, že scény převedené z knihy do filmové podoby budou působit jinak. Přesto, druhá polovina filmu měla podle mě knize blíže než začátek - ten se mi z nějakého důvodu zdál tak nějak "kostrbatý". Ohledně herců, nemůžu si odpustit "さすが松山さん!" - jak se dalo čekat, Matsuyama byl opět výborný. Kdo ho nezná z jiných rolí, tak to možná nedokáže posoudit, ale on je skutečně chameleon. Člověk nevidí Matsuyamu, ale postavu. Každou roli dokáže hrát jinak a tak by to mělo být. Rinko Kikuchi jsem ve filmu viděla tuším poprvé a zatím nedokážu posoudit její herecké schopnosti. Jedno však vím jistě - když došlo na chvíli, kdy Naoko ruply nervy, herecký výkon Rinko Kikuchi se zdál být sporný. Možná to tak mělo být, ale v každém případě, její řev dělal dojem naprosto přehrávaného jekotu, takže to mé mínění o jejích kvalitách trochu snížilo. Nejspíš by však chtělo ji vidět i v jiném filmu. Když to všechno shrnu, na konci jsem byla celkem spokojená s tím, co jsem viděla, i když kniha je samozřejmě lepší. Pokud můj celkový dojem nějak utrpěl, nebylo to vinou samotného filmu. V kině Lucerna jsem byla poprvé, ale už nikdy více. Troufla bych si říct, že prostory Lucerny nejsou vůbec uzpůsobeny ke sledování filmů. Rušivé byly především zvuky z kavárny pod kinem, ale taky zvuky z nějakého maturitního večírku, co se konal nad kinem. Jak si pak má člověk užít takový poměrně klidný a rozvláčný film, když pořád musí poslouchat zvuky odjinud? A to nemluvě o kouřovém zápachu a sedadlech, které se táhnou v sále neúměrně daleko vzhledem k velikosti plátna (skoro jsem si říkala, že by bylo lepší mít sedadla blízko než skoro vzadu)... Krom prostředí jsem taky byla hodně zklamána kvalitou českých titulků a nemohla jsem uvěřit svým očím, když se úplně na konci objevil titulek "překlad titulků: Tomáš Jurkovič". Zkrátka mi nejde do hlavy, jak překladatel Murakamiho knih, který u nás dělá tak skvělé české překlady, mohl vytvořit tak hrozné titulky. Ať se na to dívám jakkoliv, dělalo to dojem, že je překládal někdo jiný - už jen přehnané užívání výrazů typu "sorry" nebo komolené češtiny, typické pro Prahu a Čechy jako "to je blbÝ", "blbEJ", atd atd (což Jurkovič v překladech knih, pokud vím, do takové míry nepoužívá). Jenže krom toho jsem si všimla i pár nepřesností v samotném překladu z japonštiny. Například, když se Midori ptala Tórua, jestli je někdo, koho má rád, a Tóru odpověděl, že ano, čímž samozřejmě myslel Naoko. V titulcích byla otázka přeložena "A ty s někým chodíš?", což samozřejmě mění dost význam, když pak následuje odpověď ano, protože s Naoko, která byla daleko v psychiatrické léčebně, samozřejmě vůbec nechodil. Zkrátka jsem nevycházela z údivu a říkala jsem si, kdo takové titulky mohl vytvořit, a jestli je snad někdo nedělal den předtím hodně narychlo. Proto byl o to větší šok, vidět na konci jméno pana Jurkoviče. Do teď si musím říkat, že to snad byl nějaký omyl.... Určitě by bylo dobré se na film podívat někdy ještě jednou, v klidu a pokud možno s jinými titulky nebo úplně bez nich.~(4,3★)~ (30.01.2011) (méně) (více)