Reklama

Reklama

Velká žranice

  • Francie La Grande Bouffe (více)
Trailer

Obsahy(1)

Čtyři nejlepší přátelé – pilot Marcello (Mastroianni), šéfkuchař Ugo (Tognazzi), televizní pracovník Michel (Piccoli) a soudce Philippe (Noiret) – se společně vydávají na prodloužený víkend, který má být jejich posledním. Ve starém domě na okraji Paříže se přátelé začínají oddávat zatvrzelé, divoké a sebezničující žranici. Přidá se k nim místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Události rychle kulminují... Podle Ferreriho je film křivým zrcadlem, nastaveným moderní konzumní společnosti, dle jeho kritiků jen samoúčelnou provokací a oslavou kultu hnusu a estetiky ohavnosti, zatímco jiní ho označují za apokalyptickou vizi konce „přežraného" lidstva. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (194)

Vědma 

všechny recenze uživatele

Všechny čtyři herce považuji za své oblíbené, zvláště pak Mastroanniho a Tognazziho. Všechny čtyři obdivuji za to, že přijali roli v tomto filmu. Co tím vlastně mělo být řečeno nevím a zdá se mi, že mám čím dál tím míň trpělivosti sledovat takovéto výplody . Tohle neuspěje jako kritika doby a vlastně jako kritika čehokoliv. Některé scény měly něco do sebe - takový divný druh humoru nebo čeho a prostředí vily a zahrady bylo poměrně magické, ale užrat se je dost hnusný a dost zdlouhavý způsob sebevraždy, hlavně pokud k ní nevede žádný zásadní důvod a tuhle sebevraždu sledovat je vlastně jakýsi očistec nebo možná skoro předpeklí. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Čtyři dobře situovaní pánové se sejdou na zámku jednoho z nich, aby odešli ze světa způsobem, který se jim jeví jako nejpříjemnější - užrat se k smrti. O důvodech se mnoho nedozvíme, snad proto, že není slušné mluvit s plnými ústy. Dobře zvažte hranice svého jemnocitu, než se podíváte. Snadno se totiž může stát, že svůj vzth k jídlu budete už navždy dělit na etapy "před Velkou žranicí" a "po ní". Nepřipravení diváci premiéry se záhy rozdělili na dvě skupiny - ti s odolnějším metabolismem psali rozhořčené dopisy kompetentním činitelům, ostatní při úprku kina zcela prozaicky zvraceli. I to je způsob, jak vyjádřit názor. ;-) S odstupem, kdy moje rozhodnutí "už nikdy nebudu jíst" dávno vzalo zasvé, musím ale říct, že tato zdánlivě dekadentní provokace v sobě nese cosi jako humanistické poselství, jen vyjádřené varovně drastickými prostředky. Možných výkladů je asi víc, ale já Velkou žranici chápu jako bajku o důsledcích materiální přesycenosti. Kdo má vše, nemá po čem dalším toužit, o co usilovat a ztrácí proto důvod žít. Prostředkem sebevraždy je pak právě symbol spokojenosti a blahobytu. Umím si představit i důslednější alternativu stejné myšlenky. Kdyby si zámecká společnost předsevzala, že společně zemře smíchy - při stejně sugestivním podání by se mohli infikovat i diváci. Zajímalo by mě, zda by se pak úmrtnost odečítala z návštěvnosti, ale to už sem nepatří. 80% ()

Reklama

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Perverzí, žrádlem a hnusem nabité drama, které občas donutí člověka slintat, občas zvracet a občas odvracet oči. Nechápu, v jaké hlavě se mohl zrodit nápad stvořit "toto", ale určitou dávku geniality, bezprostřednosti a nenásilné invence tam rozhodně vidím. Na druhou stranu žádnou hlubší myšlenku, kterou tam spousta lidí našlo tam nespatřuji a myslím si, že si vpodstatě v tom každý může najít cokoliv si jen bude přát. Nicméně dle mého názoru to bylo natočeno jako syrový a nehlubokomyslný pokus zaplnit lidem žaludky prázdnotou a pak z nich tu prazdnotu opět dostat ven. ()

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

99% - Marcello Mastroianni, Michel Piccoli, Ugo Tognazi a Philippe Noiret se rozhodnou užrat se k smrti. Společnicí je na cestě je jim Andrea Fereol. Kolem domu, kde se děj odehrává se houfují psi a zlověstně vyjí. La Grande Bouffe je velmi přímočarý film, který ale lze vnímat i jako originální kritiku společnosti, i jako gastronomické porno, a též jako morbidní úlet s veselými narážkami na Poslední tango v Paříži… Záleží na tom, jakou máte chuť, a kolik toho jste schopni (a ochotni) strávit. Dobrou chuť! ()

d-fens 

všechny recenze uživatele

ocenenia : MFF Cannes 1973 - Cena FIPRESCI ◘◘◘◘ mäso na všetky spôsoby...teľacie, jahňacie, bravčové, hovädzie...a samozrejme "biele" .... najprv to človek s chuťou prijíma ako komédiu, no s pribúdajúcim množstvom jedla, významov, výjavov, scén, a (SPOILER!!! úmrtí) sa z toho stáva niečo neskutočne trpké a smutné ...... avšak...... pointa "nastaveného zrkadla" konzumnej spoločnosti sa mi zdá príliš jednoduchá.... čo ak bolo zámerom tvorcov vystihnúť skôr podstatu vo filme viac krát zopakovaného biblického Vanitas vanitatum - Márnosť nad márnosť, vyslovené najčastejšie ústami Michela (apropo, minimálne 5 hlavných postáv nesie mená podľa svojich hercov).... nie však ani tak v ponímaní kresťanskom, ako skôr v ponímaní vychádzajúcom z východných filozofií (v závere zaznieva takisto východný hudobný motív).... nebude posolstvom týchto bakchánálnych orgií niečo na spôsob Hrušínského výroku v Spalovačovi mŕtvol "Všechny vás spasim"? :) Tak isto, každá zo štyroch hlavných postáv reprezentuje skôr tú vzdelanejšiu časť populácie (pilot, dramaturg, šéfkuchár, právnik) a preto si myslím že asi ťažko by takúto "vzorku" chcel autor použiť ako synonymum spoločnosti.... nebola táto "akcia" skôr výrazom vzdoru všetkých štyroch pánov voči okolnému svetu a jeho úbohosti? a keď už mali z neho odísť, tak spôsobom, ktorým by ho vysmiali, zosmiešnili, ukázali na sebe jeho obraz "ad absurdum"? .... no asi preháňam, ale k príliš jednoduchému výkladu tohto filmu by som sa neprikláňal.... cítim z neho až príliš veľa vôní a "pachov" :) Dobrú chuť!....tesné 4* (85%), snáď tá dĺžka bola pre mňa trošku únavná, a tudíž mínusom....... a na okraj - pekný dom, v niečom tak krásne "ošuntělom" a s ešte krajšie "ošuntělou" záhradou s množstvom psov, husí a sliepok na predmestí Paríža by som si zvykol bývať asi veľmi rýchlo :) .... a aspoň dve repliky z filmu, ktoré ma dostali :) "Tímhle si Vás slečno dovoluji požádat o ruku. Když dovolíte." :D (treba vidieť) ... a otázka malého chlapca "Pane, vy jste Arab? - Ne, neboj se, ja nejsem Arab" ()

Galerie (22)

Zajímavosti (12)

  • Pokrmy prezentované ve filmu pocházejí z pařížské restaurace Fauchon. (classic)
  • Film je ostrou kritikou konzumní společnosti a odcizení, které způsobuje a které vede k nejrůznějšímu zneužívání a excesům až k sebedestrukci. Námět se zrodil v hlavě Marca Ferreriho během jedné z velkých večeří pořádaných Jean-Pierrem Rassamem a bratry Philippem a Alainem Sardeovými. (classic)
  • Film byl při svém uvedení do kin velmi kontroverzní. Pod rouškou bláznivé komedie se tvářil jako kritika konzumní společnosti a na filmovém festivalu v Cannes v roce 1973 vyvolal skandál, tím spíše, že nepřímo odsuzoval lesk a hojnost, které byly na této akci k vidění. Philippe Noiret, který byl v Cannes při uvedení filmu vypískán, kritikům odpověděl: „Nastavovali jsme lidem zrcadlo a oni se v něm neradi viděli. To svědčí o velké hlouposti..“ (classic)

Související novinky

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

17.04.2010

12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)

Reklama

Reklama