Ztracena v pustině

Filmu by se hodil podtitul "Oslava blbosti", tolik hloupých rozhodnutí, náhod a chování postav se hned tak do nějakého filmu "nepoštěstí" vměstnat. ~~~ Dvě mladé hezké dívčiny na cyklistickém výletu se skupinou po Argentině se rozhodnou v neznámých krajích a končinách oddělit a užívat si dobrodružství po svém a samy, jen ony dvě. Jedna by se ráda držela plánu a mapy a panenskou přírodou se dostala z bodu A do bodu B, ta druhá je ale dílem ďáblíka a přírodu si nehodlá vychutnávat jen v sedle kola, ale i v objetí některého z místních krasavců. Tohle ale není země zaslíbená gentlemanským mravům a mladé krásné maso se dá dobře zpeněžit. Jedna z dívek tak mizí, druhá se ocitá sama v neznámém světě a s vidinou hrůz budoucích. Na stejném místě se ale objevuje další Američan, také pátrající po své ztracené přítelkyni. Naivita obou je ale tak nezměrná, že se vsadím, že i celý štáb, včetně scénáristy samotného, vytvářel film s otevřenými hubami a v duchu si říkajíc "to jsou postavy fakticky tak tupé?". ~~~ Ano, jsou. Jen málokdo může být nějak příliš překvapen vývojem událostí a tak se většinou přistihnete, že se z vás stává prorok: Prorokuji, že tenhle řekne tohle a udělá tohle. Staniž se. A proč se vybavuje s tímhle a vylézá z auta, ačkoliv je křišťálově čistě jasné, co bude následovat? Protože je scénárista blb a ten, kdo scénář schválil, taky. ~~~ Chtěly dobrodrůžo, mají ho mít. Kdo chce kam, až se ucho utrhne. (27.04.2011)

Každý si myslí, že Argentina je úchvatná země, kde se na plácku mezi palisandry honí za hadrákem stovky malých Maradonů, kteří čekají, až po nich sáhne nějaký ten FC Barcelona. Jenže už v době, kdy byl i do té největší díry uprostřed pampy zaveden elektrický proud a rozblikal červené lucerny, sáhl místní gaučo po mýdlu a změnil se v lázeňského šviháka, který si především rád zaprcá. Tomu je podřízena veškerá ekonomika města Los Prdelos und Negros Kundos, dějiště tohoto filmu. Odložit zde vnadnou brunetu v plavkách a čekat, že bude za několik vteřin stále na svém místě je podobně pošetilý nápad, jako zaparkovat fungl nové Camaro doprostřed Chánova a nechat klíčky v zapalování. Znalec jistě uzná, že A brzy tma má jednu z nejdebilnějších zápletek v dějinách kinematografie a snad ani nemá právo koexistovat vedle takových strhujících skvostů, jako je Sedmá pečeť, Stalker nebo Ginger a Fred. Jenže ty dvě cyklistky jsou opravdu spanilé, sukně jim končí půl metru nad koleny, tuze pěkně se na ně dívá a nejméně jedna z nich prakticky nesleze z obrazovky. Kvůli takovým filmovým zážitkům vynalezl Eastman celuloid, Chaplin buřinku a Onan pravačku. Zároveň je potřeba uznat, že kdyby příběh pojednával o výletě dvou buzerantů na koloběžkách, jde hodnocení rapidně dolů. (09.02.2016)

Špatně zrealizovaný z počátku zajímavý námět. Defakto velká nuda s předvýdatelnou budoucností. Plno na oči byjících chyb. zkrátka film se starými triky, které už nejsou atraktivní a tudíž příběh předbíhají nikoliv ho dělají zajímavý. Opravdu nepovedené dílo, které na sebe dokáže strhnout jen do doby než se na něj začnete dívat. (12.11.2012)

Jako v mnoha jiných, i zde se nás snaží nalákat vábničkami v podobě vzhledných modelek, které jsou posléze buď masakrovány nebo distribuovány. V případě AStD je to rozděleno přesně na dvě poloviny, kdy ta první je celkem nudná, holky si užívají sluníčka a nasávají alkoholu s argentinskými chlapci a v té polovině druhé už přece jen přituhuje. Občas se vyskytnou nelogické situace a chování, ale dá se to překousnout a závěr...závěr? Tak ten dopadne dobře...a nebo špatně, to už se nechte překvapit. 55% (22.01.2011)

Remake rovnomenného filmu z roku 1970. Miestami to síce trochu pripomínalo TV produkciu a hneď od začiatku je jasné že o čo ide a kto je záporák, ale dalo sa to pozerať. S hororom to nemá nič spoločné, ale ako thriller to fungovalo. Príbehovo je to real shit pre vela dievčat ktoré sa už z dovoleniek nevrátili. (18.11.2021)