Režie:
Yves RobertKamera:
Jean PenzerHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Marcello Mastroianni, Françoise Fabian, Jean Rochefort, Evelyne Buyle, Lise Delamare, Hélène Vallier, Carla Gravina, Gérard Jugnot, Yves Robert (více)Obsahy(1)
Nicolas Montei je herec, který to však ve svých pětačtyřiceti dotáhl jen na představitele drobných epizodních rolí. Proto musí svůj příjem dohánět řadou malých „kšeftů“. Žije v neustálém spěchu, zápasí s nedostatkem času, což se samozřejmě promítá i do jeho soukromého života. Ten je víc než neuspořádaný, protože problém není jen v čase, ale především ve zmatenosti citů a vztahů k ženám. Nicolasovi dělá starosti i jeho dospívající syn z prvního manželství, kterému otec velmi chybí. A Nicolas cítí, že stárne… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Dávám 3 pouze z úcty k M.M. Těchto filmů o neúspěšnosti umělců, manažerů, podnikatelů, , spisovatelů, výtvarníků, politiků jsem viděl asi 100. Byla to móda 70. let. Ale proč se na to dívat? Dobrou náladu to nepřinese a umělecký majstrštyk to není. Emotivita zcela nulová. Naprosto zbytečně vyplýtvaný film Kodak. ()
Největším kladem snímku je přítomnost dvou velkých hereckých es své éry, přičemž Mastroianni i Rochefort hrají s nadhledem a své role nepříliš úspěšných příslušníků své vlastní branže si užívají. Herecké legendy vlastně hrají své o poznání méně úspěšné kolegy, kteří se protloukají od jednoho štěku k druhému a počítají každý frank. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že potenciál filmu byl větší. Yves Robert jako by nevěděl, o čem chce vlastně točit a čemu věnovat pozornost. Neúměrně mnoho energie věnuje partnerským a rodičovským problémům svého hrdiny, který obtížně balancuje mezi dvěma ženami. Jenže v poloze sukničkáře a stárnoucího seladona je Mastroianni beznadějně obehraný, a tudíž nezajímavý. Soustředit energii na dva stárnoucí unavené muže, kteří profesně neví, kudy kam, a smiřují se s čím dál tím víc ponižujícím postavením, by bylo mnohem rozumnější a zábavnější, protože by skýtalo nespočet příležitostí ke tragikomickým situacím. Takhle funguje film jen napůl a hodně musí zachraňovat obsazení. Celkový dojem: 65 %. ()
... tys, který v "kumštu" řádil. Tys, který na prknech po boku velkolepých múz zazářil. Tys, který aplaus malých rolí vydobyl. Tys, který hluchým výkřikem z plna hrdla své diváky okouzlil. Nesekl jsi s žádným štěkem, a přec smutný tys bohatýr "s vizitkami" vrchních číšníků kanapek, v šenku iluzorních světů, oblečen do obličejů druhé koleje. ()
Film o stárnoucím umělci, který sice nestíhá, ale pořád hraje jen štěky mi v mnohém připomíná Záletníka, v kterém hrál hlavní roli zde sekundující Jean Rochefort. Nicolas má mnoho představ, tužeb, ale žádná se asi jen tak nesplní a roky běží. Věše se ale odehrává pořád ve stejném kolotoči. A zatímco jeho přátelé se posouvají dál, N. Montei tak nějak chápe, že běh svého osudu nezmění a trochu rezignuje. Lehce hořkosladká komedie s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli, který není špatný, ale scénář za mě trochu pokulhává a po čase přestává bavit tím, že se nikam moc neposouváme. Spíše jen sledujeme život herce, který prakticky nemá šanci odbočit z cesty, kterou si před lety zvolil. A když už se o to pokusí, dopadne nevalně. ()
Škoda, že scének jako dabování animáku je zde proklatě málo. Většinu času se film zaměřuje na osobní a rodičovské problémy hlavního hrdiny a to mě moc nebavilo na rozdíl třeba od pořadů Jaromíra Soukupa. Film je ve výsledku na komedii až moc hořký. Ovšem, potěší například pidi-rolička Maurice Rischa (Funésův poskok z několika filmů) a skvělý původní dabing ze staré školy. ()
Reklama