Orel Deváté legie

Jamieho Bella miluju a Channinga Tatuma jsem se alespoň v jisté míře odnaučila nesnášet:) Vidět ty dva vedle sebe mi připadalo, jako byste vedle sebe dali třeba Al Pacina a Bena Afflecka. Jamie prostě oplývá tím obrovským množstvím britského šarmu a talentu, navíc je tu nehorázně sexy a Tatum se zase nezmůže na víc, než asi tak dva výrazy. A navíc pro mě nemá ani žádné charisma, nebo jiskru. Ale co. Chemie mezi chlapci funguje zdařile a jistý druh fanynek tak může začít dávat dohromady své "Slash Theories.":) Ano, já mezi ně patřím též. Od začátku jsem přemýšlela, koho asi na konci zabijou a jsem ráda, že se nakonec jednalo o Happy end:) Snímek nemá nijak extra složitý příběh, je v něm sice pár vydařených scén, ale ve výsledku se nejedná o žádný "osudový" příběh se silnými momenty, nebo propracovanými bitvami. Taková nenáročná historická podívaná. Pokud překousnete Tatumovo (ne)herectví, Jamie Vám to vynahradí:) (16.08.2015)

Nebudu kritizovat, budu chválit. Tak například skvělá hudba, co spolu se záběry krajiny tvoří těžkou atmosféru chladu, špíny, bláta a samoty. Obzvlášť autentický dopadly záběry z tábora Tuleních lidí (to je ale blbý jméno). Osobněji pojatý vyprávění mi taky sedlo. A co všichni máte proti Tatumovi, už v Dear John mi přišlo jeho herectví obstojný, však on není takový dřevo, jenom je módní to o něm prohlašovat (stejně jako o Pattinsonovi) a tahle role mu padla jako ušitá. Ani mi nevadila Bellova kritizovaná tělesná konstituce, naopak to vytvářelo zajímavej protiklad. Škoda jen, že vývoj jejich přátelství nebyl podanej zrovna šikovně. Teoreticky by se dalo říct, že tam je, ale oproštěnej o chvilky "prolamování ledů". Další herci nic moc nepředvedli, Sutherland v roli takovýho trochu mentora rychle zmizí, Strong se zase objeví moc pozdě a taky zmizí. Jo, a mohlo to mít silnější konec. Jinak ale převládá pozitivní dojem. (14.11.2011)

Ve srovnání s Centurionem je režie Kevina Mcdonalda o poznání střízlivější, bez přítomnosti divoženek s nánosem make-upu a bez hektolitrů stříkající digitální krve a odlétajících odseknutých končetin a hlav. Jeho realističtější přístup je mi bližší, a tak jsem po 2/3 filmu uvažoval o čtvrté hvězdičce, protože jako historický dobrodružný snímek Orel Deváté legie fungoval do té doby bez vážnějších kiksů. Ovšem v poslední třetině přišel nástup početného zástupu římských veteránů, kteří si po 23 letech vzpoměli na svou vojenskou přísahu a které patrně otrok Esca mobilizoval internetem, protože se ze všech koutů říše Piktů vynořili v příslušné soutěsce ve skutečně rekordním termínu. Tady nemohl zafungovat jenom internet, ale patrně i vrtulníky. Vedle toho zaskřípaly i další scénáristické motivy, jako když pronásledující Keltové, kteří absolvovali dlouhodobé vysilující pronásledování, demonstrativně popraví dětského "zrádce", kterého patrně vláčeli celou dobu v koši na zádech. Ona závěrečná bitva mladých bojovníků s dědečky ve zrezivělé římské výzbroji by taky v reálu dopadla určitě úplně jinak, věk dožití tehdy byl zhruba poloviční proti naší éře... Přes to všechno oceňuji psychologičtější styl Orla Deváté legie se snahou o propracované charaktery oproti povrchně efektivnějšímu Centurionovi. Navíc oba hlavní hrdinové jsou přiměřeně sympatičtí, takže divák se s nimi může ztotožnit. Celkový dojem: 60 %. (06.06.2011)

Nakonec je to o přátelství. O tom především. The Eagle není válečný epos s hordami vojáků na nepřátelských stranách. Je to epos o jedincích, kteří bojovali za svou čest, a jeden za druhého, i když jim v žilách kolovala odlišná krev. Duo Tatum - Bell fungovalo na výbornou, jejich cestu na sever jsem jim vážně nezáviděl. O to víc mě ale pohltila chladivá a ponurá severoanglická atmosféra a dílčí emoce vyzdvihla hudba Atli Örvarssona! 70% (12.06.2011)

Úvodní titulky jsou až mystické se skvělou zneklidňující hudbou a nabudí vás ke sledování. Mimořádně zdařilý soundtrack islandského skladatele (Örvarssona začínám bedlivě sledovat!) dodává filmu přesně tu správnou atmosféru, podtrhuje jak scény poetičtějšího rázu, tak i ty akční. Hned ze začátku mě zaujala bojová scéna v opevnění a práce s kamerou. Kvůli PG-13 jatka nečekejte, někoho možná i naštve až přílišná krotkost střetů./// Kameraman dostal při scénách za Hadrianovým valem hodně prostoro a vyžívá se v záběrech širých větrných plání, nekonečných skalisek a tmavých chladných lesů. Dívá se na to příjemně a rozhodně to není nesnesitelné jako třeba u nedávné severské meditace Valhalla Rising. Sarkasticky bych se však mohla strefovat do toho, jak kamera vytvořila z orla přímo fetiš. Marcus na něj s láskou hledí, jemně ho hladí, tiskne se k němu, pevně ho drží etc. Ale my dnes víme prd, jaké emoce vzbuzoval ztracený zlatý orel pro legie. Zkrátka pokud se vám radostně rozsvítí oči, když slyšíte „for honor and glory“, vidíte sandály, červené pláště a máte rádi Spartaca, Řím a podobné seriály, budete vůči filmu o něco vstřícnější./// Místy mě rozčilovaly dojemné flashbacky z Marcusova dětství. Ch. Tatum se však na roli hodí, ať už stavbou těla nebo drsnými a vážnými pohledy (někdy až moc). To navíc přesně konvenuje s atmosférou filmu. Horší je to však s J. Bellem, který svou drobnou tělesnou konstrukcí stále vypadá jako onen mladý „baleťák“ Billy Elliot, tudíž když levou zadní zabije několik zdatných bojovníků, je to poněkud nevěrohodné. V rámci snahy o jakousi historickou přesnost Bellova postava mluví skotskou galštinou, celkově je ovšem odkazů na historii ve filmu poměrně málo a jde spíše o anonymní příběh dvou lidí, podobně jako tomu bylo u Centuriona, Eagle je ovšem třídu lepší, byť se mu v mnoha aspektech až nápadně podobá. /// Ocenit musím, jak si film vyhrál s kostýmy zejména u kmene Tuleních lidí. Atraktivních a dechberoucích míst nemá film mnoho, ovšem obřad Tuleních lidí či želví krunýř a výstup šamana (řádně teatrální) na začátku snímku stojí za to. Finální scéna, kdy jde o orla až v první řadě, prožijete buď emočně zapojeni jako já nebo se cynicky vysmějete bláhové odvaze pár zoufalců, kteří čelí přesile drsných Tuleních lidí, jež se tak trochu podobají modrákům z Avatara. [Kino] (18.04.2011)