The Stoning of Soraya M.

Film, ktery podle me nekritizuje Islam, jako spise malost lidi, kteri zneuzivaji system, v tomto pripade v cele s vydarenym manzelem. Zajimavy pribeh, ktery je velmi dobre natoceny. Herci hraji uveritelne, v cele s vynikajici S. Aghdashloo. Dobre drama, kteremu nic nechybi, scena popravy ukamenovanim je natocena tak verohodne, ze uz tento snimek nikdy nechci videt..., pravdepodobne na nej nikdy nezapomenu. (09.11.2015)

Další smutný a krutý příběh z Islámu. Vidět film v roce 2008, tak nejspíš plný počet, ale po tom, co Chalifát nastavil laťku v seriálové podobě a Vidíš měsíc Danieli ve filmové jsem trochu náročnější. Finální ukamenování má sílu a na to, že se tam nic moc zajímavého neděje film naštěstí vyloženě nenudí. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra****, Napětí***. 7/10. (15.11.2020)

Se z toho holky neposerte!! Ono to bude určitě tak černobílé, jako emancipovaná Iráčanka, která beztrestně fackuje lokální patriarchy! Třeba toho dědka Soraya ve skutečnosti fuckt píchala!! Nicméně ani sám Goebels by to nenatočil působivěji! A nezapomeňte, že je nutno víc takových filmů, když už tam válčíme za demokracii a světový mír! Hle, proti jaké ose zla stojíme! Mocichtivé a pokrytecké kudlanky ale převažují nejen v Islámu, pouze mají oblíbené jiné kolektivní sporty a nenadělají s rozvodem takové ciráty!! (03.03.2010)

SPOILER!Myslíte si,že ak jeden alebo tisíc novinárov nakrúti reportáž za účelom toho,aby sa svet dozvedel pravdu o tom aké zverstvá sa páchajú v krajinách tretieho sveta,prosím vás,nebudte smiešny.Svet toto už dávno vie,i tak zatvára pred týmito zločinmi oči.Skôr za zločin sa pokladá tá skutočnosť,ktorá tomu predchádzala..V tomto konk.prípade išlo bohužiaľ o falošné obvinenie s cudzoložstva a tým pádom končí zbytočnou smrťou hl.postavy a to všetko len preto,že manžel obvinenej dostal chuť na iné ženské mäsko.Veľmi dramatický záver filmu nejedného chytí za srdce a dokonca i samotného verbala tuším zasiahol ten kameň rovno do srdca.Neľutujem ten čas,ktorý som si vyhradila pre túto snímku.Moje odporúčanie posúvam dalej... (11.09.2017)

Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků (05.04.2010)