Fullmetal Alchemist: Bratrství

Viděl jsem původního FMA a nebyl jsem si jistý, jestli těhle 64 dílů podobného ale jinak stojí za to. STOJÍ. Pokud váháte, neváhejte. Některé silné scény a skvělé momenty chybí (je tu méně Lust, chybí podzemní město a finální twist je trochu jiný než původní FMA), ale místo nich dostanete skvělé nové velké linky s Hohenheimem a sestrou majora Armstronga. Celé je to ještě více komplexní, provázané a epické. Je škoda, že si autoři ani tady nedopustili občasné komické anime vložky, kdy postavičky vesele poskakují a drmolí - pokud je ale odpustíte, je to fantasticky promyšlený a chytlavý seriál. Díly 1-10 jsou skoro stejné, 11-20 něco je trochu jinak, 20-30 jsou lehce nudnější, ale pak nastává 40-60 jízda, kdy je prakticky nemožné se na to přestat dívat. A na konci to samozřejmě opět chce heart made fullmetal, aby se člověk nedojal. (27.04.2014)

Pro tohle anime bych napsal jedno slovo – žeroucí. Proč? Protože to prostě žerete... a zase žerete. Vidíte jeden díl a chcete víc, chcete další díl. Po výtečném původním anime přichází ještě vypečenější pokračování, při kterém se prostě musíte usvědčit v tom, že děj podle mangy je zkrátka něco jedinečnýho, že nějaký fillery, byť sebevíc dobré, vám nenahradí ten jedinečný pocit, když vidíte konečně něco podle původní předlohy. Má to kouzlo, má to švih, má to atmosféru hutnou jako prase, stále vás to nutí pouštět si další díly, protože tajemství a zrádné plány homunculů vám v noci nedají spát... teda, aspoň mě. Úplně jsem žhnul napětím, jak to bude dál. Připočtěte k tomu ještě sympatické a perfektně vykreslené postavy, povedenou hudbu, úžasně promyšlený svět Amestrisu a děj v něm se odehrávající (a nejen v něm) a máte z toho jedno z nejpovedenějších anime, kdy si při posledním díle jen povzdychnete a řeknete si: ach, těch 64 dílů je fakt zatraceně málo... (02.08.2011)

Vrchol shounen žánru. Vskutku, Dobře řečeno. Jedno z nejoblíbenějších a nejlíp hodnocených anime v historii lidstva. Říkala jsem si, na to se přece nemůžu podívat „jen tak“! Jelikož ale lidi milují jak předlohu, tak první anime, tak druhé, a já si chtěla tyhle tři věci užít co možná nejvíc, po dlouhém dilematu jsem se před pár lety rozhodla přečíst mangu s tím, že se na seriály podívám, až se mi paměť trochu zamlží. Tak jsem udělala. Nevím, jestli bych tenhle seriál tak dobře ustála, kdybych si ten děj neprožila už tehdy v černobílém. Myslím, že to byla jedna z věcí, která silně otřásla základy mého tehdejšího ateismu. Teď už, řekla bych, rozumím „kultovnosti“ FMA. Skvělá animace, hudba tak perfektně pasující do příběhu, že si všimnete, jak je skvělá, až když ji posloucháte samostatně... Spád to má, že vám u obrazovky málem vlají vlasy. Další díl prostě nepočká. A to jsem prosím věděla, jak to skončí. (07.03.2013)

Oba Alchymisté, starý i nový pro mě představují naprostý vrchol žánru šónen. Komplexní příběh, hrdinské i zlotřilé a především velevýrazně stylizované postavy, megalomanské cíle, destruktivní bitky, strhující akce, promyšlený svět, strašlivá moc záporáků, šikovnost a um (a ta moc nakonec taky) klaďasů - půl toho, co tvoří anime pro kluky, půl toho, co dělá lákavým fantasy. Každá postava ze zástupu, jež se na diváka valí, má v ději své místo, posouvá jej, přispívá... Prostředí je pestré: idylický venkov, velkoměsto Central, pouštní ruiny starověkého Xerxesu, hraniční pevnost v ledových horách, železniční tratě protkávající zemi - a střídá se nejenom pro pocit pestrosti, ale ono střídání má svou železnou logiku určenou děním. Výše popsané je jasná pětihvězdičková záležitost. Méně radostné je sledovat uspěchaných prvních 13 dílů, jež rekapitulují dění z původního seriálu, než se stihl odklonit od mangy. Chápu, že jde o kompromis mezi: "Říci, vše co je potřebné pro chápání dalšího dění," a: "Nenudit ty, kteří viděli starší verzi," leč obávám se, že dopad mnohých scén na "nového" diváka bude mnohem menší než mohl být, když se ty hrůzy dějí sotva předvedeným postavám. I když, možná je to lepší, neboť pak by asi Al a jeho kolegové více komentovali svá vnitřní hnutí a plačtivě či zdrceně vysvětlovali, komu všemu to za co vděčí, koho nechtějí rozplakat, koho třeba ochránit, co je strašné a co je to ta bratrská láska. Ba, typickou slabou stránkou šónen anime je pro mě vnitřní život postav, který bývá zobrazen často dosti ploše. Moc se s tím nemořit, zřetelně (až příliš) načrtnout motivace k činům a hurá na ty činy - takové jako by bylo heslo - Nový alchymista není výjimkou. Snad i ten starý tím trpěl, leč tenkrát jsem ještě nebyl na tuhle vlastnost tak alergický, vždyť to byl málem můj první zástupce šónenu... Silné ****. (04.10.2010)

Starého Alchymistu jsem neviděl, takže nemůžu porovnávat. Hodně dlouho jsem se rozmýšlel, než jsem se do toho pustil, přece jen 64 dílů je na mě docela dost a na anime seriály jsem se začal dívat hlavně proto, že mají většinou jednu sérii, většinou do 26 dílů a každý díl má navíc maximálně pětadvacet minut. Ale když má člověk najednou 25 dní volno, bylo by škoda toho času nevyužít =D To co u anime rozdodně nemusím je parodování / odlehčování. a u FMA:B toho bylo víc než dost. Obzvlášť, když se Ed poprvé setká s Greedem, bojují spolu a vtrhne tam učitelka, ztratí to veškerý potenciál a vážnost, které to mohlo mít. Naprosto se to tím umrtvilo. Občas to neuškodí, ale co je moc... 64 dílů mohl být hodně slušný nápor, ale podařilo se mi to smést ze stolu za dva a půl dne, přičemž třetí den jsem ještě přihodil druhou půlku první série GitS :-) Pokud mám být objektivní (což většina zdejších otaku není) tak posledních asi deset, patnáct dílů (obzvlášť od začátku Přislíbeného dne) bylo až moc křečovitých a natahovaných. Moc se tam sice neumíralo, ale když už, tak to doprovázely potoky slz a patetických keců. Při soubojích měl každý moře času na povídání, proč tam jsou a co tam dělají. Mnohanásobné happyendy taky zrovna nemusím. Škoda, mělo to obrovský potenciál a "hluché" díly to nemá (Mustang vs. Lust, konce 45, 46, 49 a dalšícha a dalších dílů jsou navíc skoro boží, podkreslené výborným endingovým songem). Jen toho chtěli říct hrozně moc na příliš malém prostoru. Některá spojenectví a psychologické vývoje postav jsem jim vůbec nevěřil (Envy, Scar, čtyři chyméry atd.), snad jen tomu Mustangovi jsem věřil skoro všechno (obzvlášť zvuk při luskání prsty se mi po FMA:B začal líbit :) a bez některých postav bysme se obešli úplně (učitelka a její manžel). Jestli má být tohle nejlepší zástupce šónen... Objektivně 80 % (17.01.2011)