Odsun

Tento film má velký handicap v tom, že už jen těžko může přinést něco nového. U filmů s tematikou holocaustu je to přece jen pořád dokola, divák už vše viděl, a už ho ty hrůzy, ač to zní nepěkně, neberou tak moc, jako když to bylo poprvé, podruhé... Když se tedy objeví snímek, který přes všechnu "otrlost" dokáže diváka upoutat velmi citlivým režijním přístupem, díky vkusným a přesvědčivým hereckým výkonům donutit spoluprožívat příběh a nakonec takřka dohnat k slzám dojetí, musím konstatovat, že to je dobrý film. Domnívám se, že na celkovém výsledku má svůj velký díl skutečnost, že tento film natočila žena. (07.02.2011)

Pokud jste od Odsunu čekali silný a mrazivý zážitek, nejspíš budete zklamáni. Jakkoli je snímek kvalitně zpracován, s dobrými herci, zejména Mélanie Laurent a Jean Reno, zároveň nedokázal téma pojmout s takovou hloubkou a výsledným vyzněním, jak by si rozhodně zasloužilo. Možná je to také tím, že se jedná o Francouzský film. Nesnaží se šokovat, není brutální, nehraje příliš na city. Divák zhýčkaný množstvím amerických i jiných "velkofilmů" očekávající podobný styl v jakémkoliv filmu s válečnou tématikou tak bude možná i v tomto případě očekávat brutalitu, násilí všeho druhu a podobné jevy. Ale možná také ne. Možná je Odsun prostě sice zdařile natočeným filmem, který však postrádá nějak zásadně propracovaný a rozvinutý příběh s větším množstvím emocí a scén, které by dokázaly na diváka zapůsobit. Nějak se mě to nedotklo. Až na pár scén a krásu dámy Laurent:) (04.02.2013)

Další pohled na nechvalně proslulý Velodrom. Scény, kde vystupoval Adolf Hitler, byly absolutně zbytečné. Dokázala bych se obejít bez nich. Narušovali celý příběh, kerý tak nebyl celistvý. O tu mladou sestřičku jsem měla strach. Jean Reno předvedl sůj standard. Zločiny druhé světové války by neměly být zapomenuty a měly by být neustále připomínány. (15.04.2012)

Bohužel se asi tvůrci filmu báli, že dané téma není dostatečně nosné a zajímavé, a proto občas tlačí moc na pilu dojetí a strunu citového vydírání. Prostřihy na dekadentně užívajícího si Hitlera s Evou jsou na hraně manipulace s divákem a i loučení dětských hrdinů s dospělými se neobejde bez patetických prohlášení (Reno) a trhání kulis (maminka a hlavní dětský hrdina). Přitom skutečnost sama už je tak drastická a úděsná, že nepotřebuje nic víc, než být vyprávěna a neustále připomínána. A tak i přes určitou rádoby-uměleckou aseptickou estetiku nepopsatelné hrůzy, jde o silný film a je dobře, že byl natočen. (10.06.2011)

Velmi emociální film z 2.světové války, kdy se Hitler vyrovnával se židovskou otázkou. Vzdáleně mi připomínal "Sofiinu volbu", samozřejmě, že nemohl asi americkému filmu finančně konkurovat. V tomto francouzském dokumentu nebylo absolutně nic vymyšleno. Každička postava včetně děti existovala a vše, co je tam možno zhlédnout, se stalo. JEAN RENO jistě přijal tu úlohu rád, protože jako lékař zřejmě fyziognomii nejvíce připomínal lékaře Scheinbauma. Mě se film velmi líbil, chvílemi jsem měla dojem, že je to dokumentární film (tak byla vynikajícím způsobem zahrána scéna, kdy odebírají matkám děti). Jen mládí, které neví co je to hrůza války, může mít nejapné připomínky o nudě. Přála bych dnešní hodně mladé generaci, aby nikdy nepoznala hlad a žízeň, ale hlavně VÁLKU a STRACH. (09.01.2012)