Dai-bosatsu tôge
The Sword Of Doom
Režie:
Kihači OkamotoScénář:
Šinobu HašimotoKamera:
Hiroshi MuraiHudba:
Masaru SatóHrají:
Tacuja Nakadai, Mičijo Aratama, Júzó Kajama, Toširó Mifune, Kei Sató, Kó Nišimura, Takamaru Sasaki, Kamatari Fudžiwara, Hiroši Hasegawa, Šódži Óki (více)Obsahy(1)
Bouřlivá léta pádu šógunátu charakterizují nekonečné likvidace nepohodlných osob a konflikty procísařských a šógunátních skupin. Na pozadí těchto událostí prochází jako přízrak smrti muž jménem Rjúnosuke Cuke, jenž ovládá meč s bravurou mistra, ale jehož duše je zlá a krutá. Zůstávají za ním mrtvoly politicky aktivních osob i obyčejných lidí. Ovšem vše souvisí se vším a jeden čin neodvratně ovlivňuje činy druhých. Jedho smrt si přeje stále více lidí, ale je vůbec možné zastavit zosobněné zlo? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
70% Překvapil mě hodně komplexní rozvinutý příběh se spoustou dějových linek a odchylek, které postupně směřují k velkému vyvrcholení, které ovšem předčasně pochovává hodně netradiční, ale podle mě vynikající konec. Tatsuya Nakadai podle mě nezvládá obsáhnout zlo v duši Ryunusukeho a volba trochu charakternějšího herce by byla mnohem lepší, ale zas chápu - komu by se tahle role chtěla hrát. Mifune je naopak skvělý a scéna jeho souboje s bandou lotrů ve sněhové vánici je top. ()
Démonický Nakadai, akčné scény, porovnanie s Kurosawom, "Meč je duší samuraje", bla bla bla. Pre mňa hlavne asi najnekonvenčnejší záver filmu, aký som zatiaľ videl. A nielen záver, scenár začína blbnúť už kúsok pred koncom. Na ten sa síce dobre pozerá, ale..., diváci ostanú čumieť s otvorenými ústami, pretože nevedia, čo si o tom myslieť (z ostatných komentárov je jasné, že nie som jediný). Škoda tej rozporuplnosti. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Jeden z najzaujímavejších a aj najlepších samurajských filmov, s akými som sa zatiaľ stretol. Hlavný hrdina, alebo skôr antihrdina je skutočne čisté zlo, čo je v tomto žánri úplne neobvyklé, ale o to zaujímavejšie a tak som bol veľmi zvedavý, ako sa jeho postava bude vyvíjať. K tomu to celé podporuje skvelá pochmúrna atmosféra a tak som mal miestami dokonca pocit, ako by som sledoval nejakého staršieho zástupcu hororového žánru. Ale predsa sa tu nájde aj jeden pomerne výrazný zápor, kvôli obdobiu, kedy sa dej odohráva tu má veľký priestor aj politická situácia, čo mi v tomto žánri bežne neprekáža, ale tu sa mi to kvôli hlavnej postave vôbec nehodí a dokonca sa ešte pridá aj k jednej zo skupín, čo sa mi na tento samotársky typ vôbec nehodí. Takže tu by som rozhodne omnoho viac uvítal osobnejšie a civilnejšie pozadie, než rovno politiku. Sadlo mi to aj herecky, Tatsuya Nakadai zahral tohto antihrdinu skvelo, nechýba tu ani legenda Toshiro Mifune, ktorý stvárňuje svoju štandardnú žánrovú postavu, ale vyhovovala mi aj väčšina vedľajších postáv. Len škoda, že línia s mladíkom, ktorý sa chce hlavnému hrdinovi pomstiť a dievčaťom, ktoré si chce zobrať nebola dotiahnutá. A po akčnej stránke môžem jedine chváliť, obzvlášť na súbojoch s presilou si dali tentoraz veľmi záležať a tak minimálne také prepadnutie v lese alebo snežnú akciu som si skutočne vychutnal. Takže Zbesilosť by žiadny fanúšik samurajského žánru určite nemal vynechať a keby sa tu úplne vynechala politika, asi by som uvažoval aj nad plným hodnotením. 78% ()
Mrzí mne, že pokračování nebylo natočeno, protože díky tomu se mnohé postavy a jejich motivace stávají nefunkční a jen zbytečně rozmělňují děj (který již realizoval Kendži Misumi). Také si nejsem až tak jist Nakadaiovým výkonem. Zdálo se mi, že místy poněkud přehrával. V hromadných bojích zase vojáci na Rjúnosukův meč vysloveně nabíhají a to na mě působilo strojeně. Přesto se jedná o velice dobrý čanbara film. - - - *** a 1/2 ()
Tatsuya Nakadai neobdrzel Oscara za svoji ulohu vrazdiciho psychopatickeho ronina pouze protoze tomu tak je zvykem az od predavani v roce 1992 kdy byl ocenen Sir Anthony Hopkins. Uzasny triumf snad skoro opravdove zbesilosti pred kamerou. A ten zaver bych nevidel tak nepochopitlne, jedna se proste o velmi inovativni ukonceni celeho tohoto bez minuty dvouhodinoveho silenstvi. Okamoto proste happyendy neumel (diky bohu). ()
Reklama