Adam

Že trpí Aspergerovým syndromem jakýsi Adam, no prosím. Ale proč, proboha, jeho Aspergerovým syndromem musí trpět i stejnojmenný film, mi již jasné není. Skutečnost, že jeho Aspergerovým syndromem musí trpět Subjektiv, je skutečně k uzoufání. Už bez syndromu je Adam přeslazená kýčovitá vyprávěnka, která si však byla tak moc vědoma své nicotnosti, že se rozhodla: "A já budu něčím zvláštní." Zkoumajíc wikipedii zklamaně prohlásila: "Aj, aj, autismus už je pasé - Rain Man, Malaton..." Ale vyprávěnka to nevzdala a proklikala všechny odkazy od autismu směřující, Aspergera nevyjímaje. Spolykala to, natrávila a na diváka vyvrhla, ve vysvětlovacích chvílích i s encyklopedickou dikcí (žel informační hodnota trochu degradovala). A tak teď i Subjektiv ví, že musí být tolerantní, až se zamiluje do dívenky, která tuhle nemoc má, protože je to moc, moc citlivá bytůstka - miluje třebas hvězdičky, mývaly a mě. Jenom neví, jestli jsou citliví lidé hollywoodští filmaři. (08.03.2010)

Na můj vkus místy naprosto nevkusná hudba, která z toho všeho dělala přeromantizovaný drámo. To je asi první, co mi v části výtek utkvělo na prvním místě, pak samozřejmě ohranost příběhu, kterému nepomohl ani nevšední syndrom hlavního hrdiny, který sice roli zahrál hodně přesvědčivě, ale s takhle debilně naivně tupým příběhem to stejně moc nehlo dopředu. Konec byl na můj vkus krapet překvapením, vzhledem k oné dějové přeromantizovanosti a nevychytané postavě Beth, a to je možná důvod, proč mi tam taky dost neseděl. To se prostě celý děj někam pomalu posouváte (opravdu nepatrně), když už čekáte, že to skončí tak, jak by ta občasná přecukrovanost skončit měla, tak to tak nakonec vůbec neni, což asi mělo způsobit náhlou nevšednost nebo co, což se ovšem v mém případě naprosto minulo účinkem. Z příběhu to ve finále udělalo něco mimořádně plochého a tuctového, co se tak strašně moc snaží být netuctové, až se z toho stala nekvalitní slátanina, která má sice pár pěkných momentů, to ale film stejně nezachrání, takže bohužel za dva. (09.05.2011)

Kromě všeobecně mnou uznávaného karamelu ve filmu - i když slušně upraveného do patřičných mezí - mě štvala konečná otázka, která se mi drala na povrch: "Kde je ten pořádný happyend?". Ano uznávám, že Hughovi role sedla a spolu s Rose Byrne mi dokázali, že jsou perfektními herci( i když v tomhle souboji spíše více bojovala Rose, protože u Hugha už jsem to věděla předem). Je zajímavé kolik existuje ještě námětů na filmy a kolik podobnosti člověk může najít v takovémto příjemném pokoukání s jinými díly věhlasných či méně věhlasných režisérů. Jednoduše řečeno - děkuji za příjemné pokoukání, ale příště chci přeslazený happyend :D. (16.02.2013)

Takhle příjemný film jsem už dlouho neviděla. K plnému počtu mi chyběl snad jen propracovanější konec, pořád mám pocit, že to vlastně nijak nedopadlo... ale i tak krásných 85%... Film si na nic nehraje, nesnaží se z diváka ždímat emoce, ale zároveň ani není povrchní, prostě více než příjemná oddechovka. Aspergerův syndrom je některými diváky tohoto filmu chápán jako snaha o pozvednutí jinak nicotného námětu, já ho naopak vidím jako původní záměr, který ale byl zpracován tak mile (nezaměňovat za klišé, prosím), že to někomu může připadat neuvěřitelné... já to ale spolkla i s navijákem a vůbec se za to nestydím!... (30.08.2011)

Rádoby hlubokomyslná polokomedie o tom, jak je život pes a jak je super se zalovískovat a co z toho může být za průšvihy (které už jsou super o něco, o dost, míň). Až nápadně podobné skvělému 500 Days of Summer, jenže bez Zooey Deschanel a sarkastických poznámek a životních pravd. Chápu, že je poněkud náročné pracovat s emocemi, když má vaše hlavní postava aspergera, ale režisér se aspoň mohl rozhodnout, jestli z toho chce mít komedii nebo drama. Zkusil smíchat obojí a doufal, že to vyjde, vždyť život je hořkosladký, no ne? Navíc mi přijde, že obsazovat do rolí asociálních bloudů herce, co by mohli na obálku lifestylových časopisů, je tak trochu výsměch všem těm upgradům, co člověk ráno zkouší před zrcadlem...nebylo by to poprvé, kdy bluma vypadá jako zakázané ovoce. (10.07.2013)