Adam

Tak trochu netypická love story o vztahu, který už od pohledu prostě nemůže fungovat. Anebo může? Melancholické nezávisláky mám dost rád, ale tady mi tak trochu vadila ta linie s Gallagherem, která mi přišla hodně násilně šroubovaná. Ten film by byl silný(ější i) bez ní....Každopádně velké plus za Rose Byrne z Damages a ten konec, který mi dost sedl. 6.5/10 (13.02.2010)

Lidé trpící Aspergerovým syndromem bytostně nesnáší změny v životě. Adamovi se zničeho nic těch změn nahromadilo nějak moc - zemřel mu otec, propustili ho z práce, začal chodit s dívkou, byl kvůli ní nucen zajít do společnosti, setkat se s jejími rodiči..a nakonec se dokonce přestěhovat do Kalifornie za prací. Jak tohle všechno zvládá ukazuje právě tento film - milostná romance mi tu připadá nějak vedlejší. Moc se mi líbil výkon Hugha Dancyho, o kterém jsem jaktěživ neslyšela (no, tak teď už ho znám). (11.04.2013)

Adam má duší dítěte, kterou někdo uvěznil do těla dospělého a pustil do dospělého světa vybavenou rozumem a inteligencí. (stejnou jakou má dospělý člověk) Stejně jako dítě má naivní idealizovanou představu o okolním světě, kterému vlastně nerozumí- nerozumí reakcím lidí, neumí je předvídat, nebo odůvodňovat. Trpí Aspergerovým syndromem. Ve filmu je spousta scén, které jsou krásné svojí jednoduchostí a pomyslnou čistotou od lidských úskoků a lží. Film myslím dokonale přibližuje podstatu problémů v životě lidí, kteří tímto syndromem trpí, což je určitě dobře. Hugh Darcy předvedl úžasný výkon a Rose Byrne za ním o mnoho nezaostávala. Navíc je ve filmu příjemná hudba. Takže sečteno a podtrženo dávám 4 silné hvězdičky. Jediné co mi snad trochu vadilo, bylo přílišné zabřednutí do problémů Beth- vůbec by mi nevadilo, kdyby se pozornost upřela ještě více do Adamova života. ---- "S lhářema se budeš potkávat úplně všude. Musíš se naučit rozlišit mezi obyčejnými lháři a mezi těmi,které stojí za to milovat." (29.07.2012)

Ani nevím, čím mě tenhle film zaujal, ale nechal ve mně něco, kvůli čemu jsem po vypnutí filmu nemohl vypnout onen zvláštní pocit naplnění a přestat o něm přemýšlet. Ano, nádherná Rose Byrne zapůsobila, ale dozajista je třeba vyzdvihnout především hudbu. Nevím jak se to stalo, Ch. Lennertze vlastně téměř neznám, ale tohle mě chytlo a hnedka jsem se sháněl po soundtracku. Hugh Dancy byl místy trochu mimo realitu, a to i tu Aspergero-syndromovou, ale zahrál svou roli se ctí. Celkově byl tenhle snímek víc než povedený, ale ten závěr mu nějak pořád nemůžu odpustit. Ne, nejde to. (hodnoceno ***) (13.02.2012)

Dvojka Hugh-Rose na mě působila velice milým dojmem. Zdá se, jakoby byli stvořeji jeden pro druhého, ale jejich duševní a mentální rozdílnost je od sebe odlučuje. Až potud všechno ladí, ale v závěru už příběhu docházely síly. No a opět nás čeká závěr, který rozdělí publikum na dva tábory... ;-) 70% (20.02.2010)