Nanking! Nanking!

,,Je třeba zónu okamžitě zrušit a zřídit uspokojovací stanice! Naši vojáci začínají být nezvladatelní ! '' Tato slova padla v roce 1937 z úst japonského velitele dobitého města Nanking. Jelikož se o toto období zajímám, hodně jsem o Nankingu četl... Ať už to byly poválečné obžalovací spisy proti japonským velitelům či výpovědi přeživších civilistů. Ani to mne však nepřipravilo na skutečně drsný zážitek z tohoto filmu. Syrovost je navíc umocněna černo-bílým zpracováním. V souvislosti s Nankingem mi samozřejmě ani není neznámé jméno čínského Schindlera - jak je občas nazývám Johna Raabe. Dost mne zaujalo, že v sekci - podobné - je lecos včetně věcí s tématem skoro nesouvisejících, ale zcela tam chybí snímek z roku 2009 - John Rabe - Ctihodný občan Třetí Říše. (zasílám tedy požadavek adminům na zařazení do souvisejících). Byl to skutečně on, Němec a kovaný nacista, kdo pod prapory s hákovým křížem zachraňoval životy stovek Číňanů. On vytvořil bezpečnostní mezinárodní zónu, kterou za dobu jeho přítomnosti Japonci celkem respektovali (USA, Británie ad.. ještě nebyli s Japonskem ve válce) ač nemuseli a kdyby se rozhodli ji v mžiku zrušit nic by se nestalo. Takto v zóně alespoň po první čas po dobytí města přežila velká spousta lidí. Japonci posléze nabažení krve, mučení a zabíjení své aktivity v tomto směru výrazně omezili. Samozřejmě si do zóny chodili pro ženy a skutečně v ní hledali i ukrývajícíc se přeživší čínské vojáky. Při samotném dobývání města si Japonci počínali neskutečně krutě i na asijské poměry. Proti tomu i brutalita nacistů při perzekucích Židů byla o řád menší. Paradoxní je že Japonci potřebující suroviny okupace ostatních zemí nejen sobě ale i jim vysvětlovali jako osvobozenecký boj za jednotnou Asii. Na dobitých územích se však chovali neskutečně brutálně a ti co nebyli zabiti v bojích, zemřeli během rabování či při následných hromadných popravách. Jsou záznamy o tom, že si Japonci na zajatcích zkoušeli svá šermířská umění s katanou. V soutěži vyhrával ten, kdo odsekl hlavu oběti na jeden úder. Pěchota se cvičila na spoutaných zajatcích v útoku na bodák, lidé byli za živa stahováni z kůže, zapalováni, rozřezáváni, ženy opakovaně znásilňovány, kojenci byli vyhazováni do vzduchu a za letu napichováni na bajonety... atd.. Přeživší toho všeho pak byli jako otroci nasazeni na stavby letišť, železnic, mostů, pro japonskou armádu v celé Asii... Tam jich hynuli další statisíce na nemoci, podvýživu a brutální zacházení Japonců což potvrdil nejeden spojenecký zajatý voják. Nechce se věřit, že během čtyřicátých let se mohla odehrávat brutální zvěrstva srovnatelná se středověkem. Číňané o této smutné události natočili opravdu perfektně řemeslně zvládnutý film a je to tak dobře. Takovéto události by nikdy neměli být zapomenuty. Doporučuji vidět ! * * * * * (05.04.2014)

Je to vynikajúca historicko vojnová dráma z čínskej produkcie. Má pôsobivý príbeh odohrávajúci sa v časoch pred druhou svetovou vojnou, kedy japonská armáda počas vojny v Číne rýchlo postupuje, až narazí na hlavné mesto Nanking, ktoré je rýchlo dobité a začína sa jeden z najväčších vojnových zločinov vôbec, nemilosrdné vyvražďovanie a mnohé spôsoby týrania na civilom obyvateľstve bez ohľadu na vek a pohlavie, ktoré aspoň trochu dokázal zmierniť vznik bezpečnej zóny a prítomnosť zahraničných pracovníkov. So spracovaním som veľmi spokojný, ešte úvodná polhodinka sa venuje zúfalému boju odhodlaných čínskych vojakov proti omnoho lepšie vyzbrojenej japonskej armáde, čo je podané perfektne a potom sa už film venuje samotnému brutálnemu pôsobeniu japoncov na danom území, čo malo vplyv na každého a tu sa ani toho moc nedá vytknúť, nie je tu žiadna slabá scéna, celé to pôsobí dosť nepríjemne, viacero scén aj zapôsobí, film splnil svoj účel. Jediným menším záporom môže byť jedine to, že film prakticky ani nemá nejakú hlavnú postavu, prípadne jej príbeh, film sa skôr venuje mnohým odlišným ľuďom, ktorí ale nemajú až tak veľký priestor a preto ich osudy v konečnom dôsledku nepôsobia až tak smutno, ako by mohli, film sa venuje skôr tragédii ako celku. Ale nadmieru spokojný som aj s touto verziou, viacero postáv si vie získať pozornosť, okrem japonského vojaka, ktorý sprevádza väčšinu filmu a s prístupom svojej armády nie je spokojný aj mnohých civilných. A okrem toho aj na viacero scén teda len tak nezabudnem, ako pôsobivá a dokonalo podaná scéna so zdvíhaním rúk, alebo mimoriadne brutálne masové popravy, či nekompromisné vyhodenie chlapca z okna. Herecké obsadenie je na tom dobre, najviac si ma získal Ye Liu v úlohe odvážneho čínskeho vojaka, ktorý síce má priestor len úvodnú štvrtinu, ale aj to stačí na jeho výrazné zapôsobenie, dvojica najhlavnejších japonských vojakov Hideo Nakaizumi a Ryu Kohata a mnoho zaujímavých ženských postáv. Réžia a technická stránka sú perfektné, aj kvôli čiernobielemu pojatiu to celé pôsobí realisticky a surovo a samostatnou kapitolou sú emócie. Väčšinu filmu nie sú až tak výrazné, ako som spomínal, film sa venuje hlavne tragédii ako celku a preto sa moc nedostavujú, čo bolo aj to jediné, čo ma v priebehu filmu mrzelo, ale úplne to zmenili záverečné titulky s fotografiami, ktoré ma v kontexte s predchádzajúcim dianím úplne dostali a výrazná ľútosť nad všetkými tými postavami sa predsa len dostavila. A k tomu ešte vynikajúca hudba, ktorá okrem scény s rukami sprevádza aj samotné záverečné titulky. Nanking! Nanking! spolu s filmami Schindlerov zoznam a Hotel Rwanda u mňa patria medzi to najlepšie, čo som na tému genocídy videl. Perfektný film po všetkých stránkach, pri ktorom som narazil na jeden zápor, ale aj ten záverečné titulky napravili. 86% (23.07.2012)

Jednou větou? Šokující freska několika příběhů na hrůzostrašném pozadí Nankingského masakru. Více vět? Ta první musí smeknout před režisérem Chuan Luem, že si na téma, které je dodnes z pochopitelných důvodů tak trošku tabu, vůbec troufnul. A ne jen troufnul, ale že ho byl schopen zachytit takhle explictině tzn. reálně. Nejednomu diváku se sice může udělat po chvíli špatně, ale v tom případě je všechno v pořádku. Divák je tím pádem normální, a režisér odvedl vynikající práci. Nic jiného než nevolnost si totiž tohle téma nezaslouží. Smeknout ale musím i před kameramanem Yu Cao, který si vybírá hodně netypické, ale o to více zajímavé záběry, které ještě více podtrhuje volba černobílého formátu. Silný, hodně silný film, který mě dostal jak málo co z poslední doby. Více o filmu tady. She was my wife. (07.11.2011)

Téměř dokumentárně pojatý film o zkáze Nankingu před začátkem druhé světové války. Trochu jednostranně pojatý, jako by Číňané byli vyvoleným národem, zatímco Japonci od přírody pouze a jen barbaři (vyjma hlavního hrdiny), nicméně v podobném duchu je natočená většina válečných filmů vyprávěných z pozic poražených. Zpočátku se film pomalu rozbíhá, chvíli trvá (možná jen pro Evropany), než se člověk orientuje nejen v postavách,. ale i v armádách. Jakmile se však dostane dovnitř vyprávění, začíná to být zajímavé. (26.07.2015)

Nazvať film Nanking, Nanking takým čínskym Schindlerovým zoznamom by vôbec nemuselo znieť nadnesene. Len ťažko by som ho doporučil slabším povahám a ženy by sa mu radšej mali vyhnúť. Nehovorím , že násilných a drsných scén je tam priveľa, je ich tam tak akurát. Tvorcom určite nešlo o to šokovať dlhými a brutálnymi zábermi , ale podať čo možno najkomplexnejší pohľad na túto neslávnu historickú udalosť. Na druhej strane, všetci čo máme vojnové filmy napozerané, až taký prekvapený nebudeme. Film je čiernobiely, čo pomáha ukázať surovosť a brutalitu ešte v temnejšom podaní a po filme budú zaručene mnohí chvíľu čumieť do prázdna. Ulice plné mŕtvol, odrezaných hláv, nahých ženských tiel, hromadné popravy či znásilnenia, to všetko je surové a keď po hodine vyhodí japonský vojak dieťa von oknom, divák tuší, že toto bude iba slabý odvar toho , čo sa tam dialo v skutočnosti. Vojnové scény sú prehľadne a kvalitne "ryanovsky" natočené a nebude problém, ako v iných ázijských filmoch rozoznať číňana od japonca. Vo filme sa vyskytuje aj skutočná postava nemeckého občana J. Rabeho /aj keď mi to meno vôbec neznie nemecky/, o ktorom je u nás dostupný, taktiež dobrý film John Rabe.Vo filme hudba zaznie skôr výnimočne, čo vo vypätých scénach iba pridáva na pôsobivosti a vierohodnosti. Najviac na mňa zapôsobila veta asistenta J. Rabeho tesne pred popravou:" A viete vy čo?...Moja žena je tehotná..." O masakre v Nankingu ešte asi dlho nič kvalitnejšie nevznikne. V rámci žánru vojnová dráma dávam plný počet. 100%. (05.07.2011)