Nanking! Nanking!

Nevím, do jaké míry je mým vlastním nedostatkem všímavosti, že jsem v první části filmu, kdy se poslední zbytky čínského vojska snaží bránit svůj kapitol, měl velké problémy rozeznat, kdo je kdo, ale tohle je nakonec jediná výtka, kterou mám v plánu vyřknout. Protože tohle by se klidně dalo pouštět po světových filmových školách jako vzor, jak bez patetické ubrečenosti a s tolika přirozenými a silnými emocemi natočit tu nejzávažnější národní tragédii. Spousta postav, ruční kamera, absence barev - vadí to někomu? Rozhodně ne, když tvůrci vědí a hlavně umí. Pro mě jednoznačně kanonické dílo v oblasti specifického žánru, kdy bych do budoucna tvůrcům, co se budou pokoušet točit témata jako Katyň nebo Bengálsko, doporučoval sakramentsky dobře studovat všech 132 minut. Co Petře Nikolaeve na to říkáš (Lidice)? (15.12.2014)

,,ŽIVOT JE MNOHEM TĚŽŠÍ NEŽ SMRT“..... /// Silnej příběh, kterej není v žádným případě pro citlivky. ZVĚŘ? Neexistuje výstižný slovo! A přitom to začíná jako (jen) výbornej válečnej film – černobílá kamera, boj ve městě s dokonalým zvukem připomíná třeba Ryana nebo Brest. Hlavně díky realističnosti a provedení válečných scén. Pak to naváže na John Rabe - ..., aby nakonec film zvolnil a dal prostor pro zamyšlení. Zvěrstva na civilním obyvatelstvu vzbudí emoce vždycky, ale tady jde těžko někoho obvinit z ,,citovýho“ vydírání, když Nanjing je právě díky oné pověstné japonské krutosti světoznámý. ,,ZASTŘEL MĚ!“ Pro všechny příznivce válečných snímků POVINNOST! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě, jak Japonci bojovali proti přelidnění planety. 2.) Chci se zamyslet, jestli 2 atomový bomby (v roce 1945) nebyly málo. 3.) Thx za titule ,, khhhh“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (11.07.2011)

Vždy, když si myslím, že už jsem viděl všechno, tak přijde něco, co mě opětovně rozseká. O Nankingu jsem měl jen pár kusých informací, a proto mi tenhle film vyrazil dech. Nedivím se, že půlka Asie nesnáší Japonce, protože při představě, co vlastně ještě nedávno dělali druhým, běhá mráz po zádech. Jeden z nejdrsnějších filmových zážitků vůbec. 100% (03.08.2017)

Film je to fantastickej a jeho provedení zrovna tak. Problém byl v tom, že první půl hodinu jsem nebyl schopnej rozeznat Japonce od čínské armády. Když jsem to ale zjistil, tak jsem i pochopil, že Japonci jsou/byli nejspíš pěkný svině. Celej ten konflikt mi přešel dost zbytečnej. Proč kurva ty magoři postříleli tolik bezmocnejch lidí?! Na co si to sakra hráli?! No, ale raději nebudu hodnotit debilitu tehdejší japonský armády. Film disponuje parádní kamerou, skvělou akcí, výbornou hudbou a místy je trochu nepřehlednej, ale i tak si přes tu nepřehlednost a přílišnou brutalitu (i když to ve skutečnosti bylo možná ještě horší) těch pět hvězd prostě zaslouží. (16.11.2009)

Repetitívne – absolútna dokonalosť. Autentický záznam vojnových zverstiev, sugestívna čiernobiela kamera, mesto premenené na nekonečné kopy sutín, nahé telá nevinných obetí, zabudnuté a pohodené medzi troskami, znásilňovanie, strach a smrť, pohlcujúca každý plamienok života navôkol. Film, ktorý diváka zničí, rozdrví a pripraví o posledné kúsky optimizmu. Vojnový konflikt prezentovaný v celej svojej ohyzdnej nahote a pravde, ako absurdný akt, ktorého existencia postráda akékoľvek rozumné vysvetlenie, akt, ktorý je nástrojom na zabíjanie obyčajných ľudí, ktorý devastuje a nedáva nádej na prinavrátenie života zbaveného nekonečného strachu, sĺz a bolesti. Obdobný obraz zhnusenia a beznádeje mi sprostredkoval snáď len sovietsky film Choď a pozeraj sa, no pohľad na Nanking je presiaknutý oveľa intenzívnejšou emocionálnou silou, ktorú mnohí nedokážu uniesť. (12.03.2011)