Wall Street: Peníze nikdy nespí

První Wall Street jsem viděl poměrně krátkou dobu před druhým, proto se neubráním srovnání. Bohužel dvojka není tolik strhující jako její předchůdce, ale zajímavé téma stále aktuální krize to kompenzuje. Snad každý v tomto filmu předvádí prvotřídní práci, velmi vyrovnané herecké výkony na takové úrovni se jen tak nevidí. Ale na konci jsem měl stejně pocit, že Oliver Stone chtěl přeci jenom natočit film... film na který se jen tak nezapomene, jako třeba na první Wall Street, což dvojka rozhodně není. P.S. Doufal jsem, že Charlie Sheen dostane více prostoru, než jen na pozdrav. (26.02.2011)

Když se všichni ohánějí frází "nejlepší Stoneův film od Vítězů a poražených", přispěju i já svou troškou do mlýna. Ano, je to tak. Když nebudu počítat tento snímek, tak Oliver natočil od roku 1999 tři filmy, z nichž dva (Alexander Veliký a World Trade Center) jsou opravdu průměrné a lehko zapomenutelné (W. jsem zatím neviděl). A proto jsem rád, že můžu konstatovat, že Wall Street: Money Never Sleeps se vyrovnal prvnímu dílu a Stone se opět vrátil do prostředí, kterému, jak se zdá, rozumí. Nejlepší na tomto snímku je fakt, že vidíte, že opravdu nevznikl jen tak, ale měl důvod pro vznik (hospodářská krize, která zasáhla prakticky každého). Navíc pro mě bylo potěšením sledovat Michaela Douglase, jak si opět s chutí zahrál Gordona Gekka, jednoho z nejcharismatičtějších bastardů, kterého kdy (zvláště ekonomický) filmový svět mohl vidět. Shia LaBeouf potvrzuje své kvality, stejně jako Carey Mulligan (tipuju, že právě tito dva budou velkou součástí filmové budoucnosti pro dalších 20 - 30 let minimálně) a Josh Brolin s Eli Wallachem a Frakem Langellou zase předvedli, že není malých rolí, jen malých herců (v dobrém slova smyslu). Cameo Charlieho Sheena mě neskutečně potěšilo a pobavilo, stejně jako vtípek s vyzváněním Shiova mobilu (schválně, kolik fanoušků si toho všimlo…) Dalo by se říct, že jsem dostal přesně to, co jsem od tohohle filmu čekal - dravost, novou krev, která ale nesmí zapomínat na to, kdo je tady (prozatím) eso… že Michaeli… 100 %. (06.11.2010)

Wall Street: Money Never Sleeps je oproti svému předchůdci uhlazenější a rozvážnější. To sice nemám ve zvyku kritizovat, ale v tomhle případě vyprchala všechna dravost, což v mých očích snímku uškodilo a to hodně. I tak se ale jedná o takové '' elegantní pozlátko '', které bych si klidně někdy zopákl a Douglas je stále pašák... 60%. (06.11.2010)

Někdy bych si přála, aby všechny mé oblíbené filmy měly podobná pokračování po x letech. Ano, je to jen výkřik do tmy, ale značí, že místní mají pravdu; takhle skutečně vypadá nejlepší film Olivera Stona od Any Given Sunday a dvojka, na které cítíte, že nebyla vynucena jen úspěchem prvního dílu. Pochybuji, že Stone podobný sequel plánoval dopředu, nicméně nutno říct, že tentokrát hrál osud v jeho prospěch. Michael Douglas díky dvacetileté pauze od prvního dílu vypadá při odchodu z vězení "přirozeně" starší, což je umění, které na 100% doposud neovládají ani ti nejlepší maskéři v Hollywoodu. A co je snad ještě důležitější, svět - či spíše USA - také v posledním desetiletí (a tedy v době, kdy hlavní hrdina vstupuje znovu do reálného světa) zasáhly pohromy jako útok na World Trade Center či finanční krize, což jsou události, na kterých se příběh z prostředí Wall Street velmi dobře staví. Nezapomeňte si k tomu připočíst hezké cameo Charlieho Sheena i Olivera Stona a máte o důvod navíc vyrazit do kina. Za sebe dokonce uvažuju, že si v příštích týdnech pustím osmdesátkové Wall Street znovu, abych pak v kině ještě jednou a pořádně mohla docenit jeho pokračování. A kdo ví. Třeba pak půjdu ještě o hvězdičku výše. (08.10.2010)

Michael Douglas je po letech propuštěn z vězení a mezi jeho osobními věcmi je mu po výkonu trestu navrácen i obstarožní mobilní telefon, který jakoby symbolizoval dobu, ve které se odehrávala jednička. Jenže namísto Charlieho Sheena (i když na jeho podařené cameo přijde také řada) je zde Shia LaBeouf, je 21. století, peníze stále znamenají velkou moc a Oliver Stone je naprosto z formy. Jeho nejnovější počin je vlastně jen takový shluk blábolů, jejichž obsah je mně vzdálený jako obchodování na Wall Street. Film přes svou značnou délku nemá ani žádný dramatický oblouk.Těšil jsem se na společné scény Douglas/LaBeouf, ale nějak neměly ten potřebný náboj. Douglas zpočátku ze sebe dělá sympatickou postavu, pak vyhraje jeho "nenažranost" a pak zase uhraje plichtu v závěrečném smíření se svou milovanou dcerou, budoucím zetěm, a v neposlední řadě s budoucím vnukem. Vědomí, že bude dědeček z něj udělá charakterního člověka a této hovadině měl divák uvěřit. Shia LaBeouf se do role vůbec nehodil a představoval bych si ho dovádět někde na plácku za barákem, ale jako burzovní makléř působil nevěrohodně. Herecky nezklamal Frank Langella, který sice ve filmu nepobyl moc dlouho, ale jako zkrachovalý obchodník, který dovedl svoji společnost do záhuby, se jevil přesvědčivě a nevyzpytatelného slizouna si v zajímavé roli vystřihnul i Stoneův oblíbenec z poslední doby Josh Brolin. Jinak jsem se perfektně nudil a film byl naprosto o ničem. Čistý propadák. (02.11.2010)