USA,
1932, 92 min
Režie:
Mervyn LeRoyKamera:
Sol PolitoHudba:
Bernhard KaunHrají:
Paul Muni, Glenda Farrell, Helen Vinson, Noel Francis, Preston Foster, Allen Jenkins, Berton Churchill, Edward Ellis, Hale Hamilton, Sally Blane (více)Obsahy(1)
Vojnový veterán James Allen odmieta návrat do starej továrne. Je nevinne zatiahnutý do prepadnutia a odvedený do nezvyčajne brutálneho "reťazového väzenia" (Chain Gang). Keď utečie, usadí sa v Chicagu a tam sa stáva úspešným v stavebnom priemysle. Dáva sa dokopy s dievčaťom menom Marie, ktorá ho neskôr vydiera, že prezradí jeho minulosť, ak sa s ňou neožení. No James spoznáva Helen, zamiluje sa do nej a veci sa stávajú ešte horšími... (matriosa)
(více)Zajímavosti (7)
- Chain gang je skupina vězňů připoutaných k sobě, aby vykonávali podřadnou nebo fyzicky náročnou práci jako formu trestu. V roce 1955 byla v USA z velké části zrušena. Severní Karolína pokračovala v používání řetězových gangů až do 70. let. Řetězové gangy byly znovu zavedeny několika státy během „přísného boje proti zločinu“ v 90. letech 20. století. V roce 1995 byla Alabama prvním státem, který je oživil. Experiment skončil asi po roce ve všech státech kromě Arizony, kde se vězni v okrese Maricopa stále mohou dobrovolně účastnit řetězového gangu, aby získali kredit k získání středoškolského diplomu nebo se vyhnuli disciplinárnímu trestu za porušení pravidel. (sator)
- Natáčelo se převážně v americkém státě Kalifornie. (Terva)
- Ve státě Georgia, kde se odehrával děj (i když stát ve filmu není jmenován), byl snímek zakázán. (Terva)
- V roce 1991 byl film vybrán pro uchování v Národním registru filmů pro svůj kulturní, historický a estetický význam. (Terva)
- Ačkoliv není jmenován americký stát Georgia, kde se film odehrává, bylo tam jeho promítání zakázáno a na tvůrce se odtamtud sypaly žaloby. J. Harold Hardy, ředitel věznice v Georgii, podal v roce 1933 žalobu na studio Warner Brothers, které ho prý ve filmu zobrazuje jako krutého a zlého, přestože jeho jméno ve filmu nepadlo. Režisérovi snímku Mervynu LeRoyvi dokonce vyhrožovali fyzickou likvidací, pokud do Georgie zavítá. Ve svém důsledku ale film pomohl zlepšit tamní vězeňské poměry. (Hans.)
- Snímek byl natočen podle skutečného příběhu Roberta E. Burnse. Ten se dokonce zprvu podílel i na výrobě filmu, ale nakonec z Hollywoodu raději kvůli svému bezpečí vycouval. (Hans.)