Amarcord

Podľa môjho názoru absolútna špička Felliniho tvorby, je to jeho najlepší film. Felliniho návrat do fašistického Ríma, nespočetné množstvo figuriek vytvárajúcich úžasný celok musí osloviť azda každého. Pravdou je, že je to jeho najzrozumiteľnejší film. Jeho poetika, babie leto, humor, konkubíny či nadŕžaní chlapci... a scéna muža na strome ako žiada o ženu sú niečo najbáječnejšie, čo som v kinematografii zažil. Tento film je jednoducho úžasný ! (14.03.2007)

Tento film je vlastne prvý, ktorý som mal možnosť od tohto filmového mága vzhliadnuť celý. Musím povedať, že na máloktorom filme je vidieť s akou veľkou láskou je nakrútený a Amarcord patrí práve medzi takéto filmy. V prvom rade sa Fellinimu podarilo úžasné vykresliť atmosféru dobu, jej nevinnosť a zároveň osudovosť v obrazoch rastúceho fašizmu a zaslepenosťou tejto ideológie v kontraste s množstvom humorných a komických situlácii z mladosti. Najviac som sa pobavil na úžasnej hádke typickej talianskej rodiny v kuchyni (podľa mňa najlepšia scéna s filmu), okrem toho sú tiež nezabudnuteľné čuranie v triede a prsia pani trafikantky. Čo však spôsobilo to, že film tu má ZATIAĽ odomňa 4*? Je to akási občasná rozvláčnosť deja najviac citeľná v druhej polovici filmu, kedy sa miestami zdá, že Fellinimu dochádza dych, čo je možno spôsobené, že sa venuje viac závažnejším témam. Film taktiež nemá v podstate žiadnu hlavnú postavu čo tiež považujem skôr za mínus. Amarcord sa zvykne porovnávať s novšou Malenou, ktorá však býva hodnotená ako menej vydarená oproti Amarcordu. Pre mňa osobne však toto tvrdenie neplatí i keď nepopieram, že raz sa jej možno tento film vyrovná. (28.04.2008)

Pokial je tento film z Felliniho diel najlahsie pochopitelnym, tak normalne mam strach pustit sa do jeho dalsich filmov. Toto je moj prvy film, ktory som od Felliniho videl a zase az tak moc nadseny som nebol, ale tak dalo sa. Na jednej strane sa mi pacil ten lahky humorny styl natacania v obdobi pocas a aj mimo druhej svetovej vojny, rozpory v rodine, hlavne hadky a posmesky medzi synom a otcom, ale mozno na druhej strane mi tam chybala akasi vaznost, akokeby to bolo vsetko take samozrejme a normalne. Priklad podobneho filmu, ktory sa mi pacil na 100% je BIO RAJ (1988) od Giuseppa Tornatoreho, kde film posilnila nadherna hudba Ennia Morriconeho a mozno mi podobna hudba chybala v Amarcorde... 26.03.2009 ____ Pupella Maggio - (Miranda Biondi - Tittaova matka) +++ Armando Brancia - (Aurelio Biondi - Tittaov otec) +++ Bruno Zanin - (Titta) +++ Ciccio Ingrassia - (Teo) +++ Nando Orfei - (Pattaca - Tittaov strýko) +++ Giuseppe Ianigro - (Tittaov starý otec) +++ Hudba: Nino Rota +++ (26.03.2009)

Fellini mě nikdy nelákal - toto bylol mé první opravdové setkání s tímto režisérem a dost velké zklamání. Film mě spíš nudil, i když obrázky z Felliniho dětství byly podány barvitě a autenticky, zaujalo mě jen pár z nich, ostatní byly takové omáčkovité, výplňovité - nakonec jsem byl rád, že film skončil - a ten konečný pocit, který jsem zřejmě měl cítit jsem právě kvůli tomu necítil. Amarcord mi připomíná novější italský film Bio ráj doplněný příběhy Homolkovic rodiny (kdyby byli Homolkovi italové). Připomněl mi i film Malena (ale ten byl taky nic moc). Tři hvězdičky dávám za některé pěkné scény (sníh, chmýří, veselá sexuální scéna s paní trafikantovou, páv) a za pěkně zahrané postavičky, jinak spíš průměr... 6/10 (30.05.2006)

Řekne-li se evropský film, vybaví se mi Amarcord. Řekne-li se puberta, vybaví se mi mocná ňadra paní trafikantky, nadržená Lištička a onanie v autě. A řekne-li se Amarcord, vybaví se mi vřelý a láskyplný film, který uvolněnými tahy s lehkou nadsázkou črtá portrét italského maloměsta se všemi jeho slastmi i strastmi. Vybaví se mi motocyklista zvaný Prďoch, banda pubertálních výrostků, zakrslá jepťucha, vzteklý otec a prdící dědeček. Prostě film, který je mi blízký a který mě fascinuje už celá léta. Tolik krásných minipříběhů, tolik humoru, tolik lásky k postavám. Amarcord je velkolepá oslava vypravěčství a režijních dovedností, otevřené filmové duše... Prostě všeho, co pro mě znamená evropská kinematografie ve svých nejlepších chvílích. (25.01.2004)