2001: Vesmírná prda

Asi najobľúbenejšia komédia s Lesliem Nielsenom. Nieje to obyčajná komédia, ale ako vždy bláznivá. Túto komédiu mám radšej než ostatné paródie (možno okrem Hot Shots!), pretože je viac menej z vesmírneho prostredia. Leslie Nielsen ako vždy nesklame, to zaručujem. Príbeh je celkom postačujúci, občas aj celkom svižný a občas nejaký dobrý, aj keď neoriginálny žartík. Proste zase ide o pobavenie a nie o získanie oscarov, tak to aj tak berte. (14.01.2015)

Ujetá parodie na filmy 2010: VESMÍRNÁ ODYSSEA a TOTAL RECALL, která je velice podobná BLÁZNIVÉ STŘELE, a to nejen tím, že tam hraje Leslie Nielsen. Není to nic extra, jak to už u takových filmů bývá, ale za jedno shlédnutí to stojí. Určitě tak nízké hodnocení neodpovídá filmu. [6916. hodnocení, 226. komentář, 29%, 563. nejhorší film] (03.06.2019)

0 / 10 Vskutku dementný názov (nemyslím originál) je predzvesťou toho, čo sa bude diať na obrazovke. Fekálne vtipy sú striedané trápnymi, trápne vtipy chorobomyselnými, chorobomyselné debilnými a debilné blbými. Tomu hovorím gradácia deja! Nebyť sexi hlavnej hrdinky, vypol by som to už po desiatich minútach. Sakra!!! Na čo ju tam pchali! PS: Ospravedlňte môj trochu ostrejší slovník, to ten južanský temperament. (20.01.2005)

A horší a horší... Leslie Nielsen se zapsal do dějin jako komik a herec komediálních rolí, bohužel už mu nestačí jen udělat pár ksichtíků nebo říct dvě - tři celkem vtipné hlášky, na to už si publikum zvyklo. Možná by Lesliemu neškodilo, kdyby si zase střihnul nějakou vážnou roli a nedělal ze sebe pořád kašpara. Film místy postrádá logiku a je značně nudný. Leslie už zkrátka neseká jednu vtipnou hlášku za druhou, jako tomu bylo v Bláznivých střelách. Mám ho ale pořád, ani nevím proč, tak nějak ráda i když v podstatě to co předvádí v poslední době by zvládl každý amatérský herec líp nebo aspoň na stejné úrovni. (21.02.2005)

Dokoukal jsem, ale jen, ze jsem se měl čím zabavit, lehká večeře, čaj z medunky před spaním a tak; v kině bych se už dávno odebral do kinobaru. Jsem shovívavý k jakékoliv komediální blbině, podmínkou ovšem je, že mě rozesměje. To se zadařilo asi dvakrát (vždy Nielsen ve standardně podařeném Brabcově dabingu, zbytek francouzko-německo-kamadského ansamblu působil poměrně nejapně), což je v porovnání s podvečerním dílem Simpsonů, sledovaným téhož dne (První Lisino slovo) tristní výsledek. (27.11.2011)