Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Laurent DaillandHudba:
Armand AmarHrají:
Alexej Guskov, Mélanie Laurent, Dmitrij Nazarov, Valerij Barinov, François Berléand, Miou-Miou, Lionel Abelanski, Laurent Bateau, Anna Kamenkova (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Před třiceti lety byl Andrej Simoniovich Filipov, známý dirigent orchestru Bolšoje, vyhozen ze své pozice, protože se postavil za židovské hudebníky. Teď v divadle pouze uklízí. Při vytírání ředitelovy kanceláře se čirou náhodou dozví, že pařížský Chatelet Theater si přeje, aby současný orchestr zahrál v Paříži. Hlavou mu bleskne myšlenka, kterou se rozhodne uskutečnit. Do Paříže pojede on se svým orchestrem! S přítelem houslistou začnou kontaktovat bývalé kolegy. Jsou ti však schopni po třiceti letech znovu hrát? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (93)
Neuvěřitelné se stalo skutečností, tedy alespoň v této roztodivné komedii, které tři uvedená žánrová zařazení rozhodně nestačí... Už začátek se nese v duchu "Dannyho parťáků", rozumí se hezky po slovansku, aby se prudce stočil do polohy libovolné veselohry od Kusturici, v některých pasážích dosahujíc i jihočeských Hoštic. A když už jsme blahosklonně naladěni na odlehčené téma, začnou se ještě napůl v legraci vytahovat politické křivdy, sociální nerovnosti a štulce pod žebra Rusům, Židům a dalším, dobře se parodujícím etnikům, až přes všechnu tu srandu dospějeme k rozděleným rodinám, zničeným kariérám a přetrhaným snům s tragickými důsledky. Ani moje pocity by se nemohly spojit v celek (jako bych se dívala na několik filmů, pomíchaných ve střižně) nebýt kompaktního prvku, kterým se stává hudba - nejen, že jí vděčím za každý trylek, kterým přerušila scénky, přesahující míru dobrého vkusu, ale především za tu desetiminutovou husinu, kterou mi v samotném závěru způsobila spolu s prsty, vibrujícími po neviditelných strunách za letu sibiřských vloček i s nádherně dojemnou Mélanií Laurent. ()
To, co zpočátku vypadá jako skvělá komedie o ruském přístupu k životu a tak vůbec, se v závěru násilně překroutí v kultivovanou kýčařinu a velmi krkolomnou snahu o drama. Některé "éterické" výroky o podstatě hudby zavánějí mlácením prádzné slámy a verbální onanií, některé záběry (zejména reminiscence z gulagu) tím nejlacinějším klišé. Škoda, protože herecky se jedná o perfektní věc, navíc s místy velice vtipnými dialogy... Jenže snaha o oduševnělost se s prvky jasně parodickými nesnese, alespoň ne tak, aby vytvořily soudržný celek. Mihaleanův talent je nesporný (perfkektně zrytmizované tempo závěru ve spojení s Čajkovského hudbou), ale v jeho Koncertu je cítit disharmonii a faleš – alespoň mě ve druhé polovině začínaly bolet uši. Škoda, protože do té doby jsem byl přesvědčený, že mě otřepané klišé o outsiderech, co dobyli svět, opět dostane do kolen. ()
Hrozně nekonzistentní film. Koncert se chvílemi tváří jako crazy comedie o srdnatých Rusech a ruských menšinách, které mají do puntíku splnit představy o zažitých stereotypech (scénka s židovským muzikantem, který namísto zkoušení prodává po hospodách kaviár, je skoro obludná). Někdy snímek naopak vypadá jako seriózní drama o nepřekonatelné vášni k hudbě... Celá ta neuvěřitelná a bláznivá zápletka by možná fungovala v komediálním podání, ale jelikož v závěru převažuje dramatická linka, působí to celé strašně hloupě. ()
Koncert má dve dejové roviny. Je to aj film dvoch žánrov. Takže ten prvý je komédia, v ktorej hudobník zháňa hudobníkov na koncert a komediálnosť vyplýva z ich nátury. Táto dejová rovina je podľa mňa trochu slabšia, pretože hudobníci sa v rámci tej komediálnosti musia chovať dosť bizarne a nepochopiteľne, takže mi občas dosť liezli na nervy. Potom je tu dráma, v ktorej vystupuje krásna a neuveriteľne sympatická huslistka, ktorá má na koncerte tiež vystúpiť a hlavná postava o nej vie tajomstvo, ktoré nás na konci filmu emocionálne rozoberie. Tieto dve roviny sa podľa mňa nijako nebijú. Mne sa viac pozdávala tá druhá, a preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. Musím priznať, že je to hlavne kvôli Melanii Laurent. ()
V prvních dvaceti minutách jsem to chtěla vypnout a nakonec jdu do plných. To jsou věci. Radu se do mě trefil. Chvílemi jsem se válela smíchy, myslím, že se u toho řezal i Kusturica, a nakonec si to všechno sedlo a odneslo mě to na křídlech dokonalé harmonie. Výborný počin! Nezapomenutelný. Mélanie Laurent mě v posledních letech moc nebaví, jakoby herecky vyšuměla, ale v Koncertu byla báječná! Moc pěkné. Budou-li někdy dávat v bedně, doporučuji. ()
Galerie (35)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
Zajímavosti (3)
- V roce 2011 získal film nominaci na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (ThePesva)
- Mélanie Laurent se na svou roli Anne-Marie připravovala tak, že studovala 6 měsícu hru na housle s první sólovou houslistkou Sarah Nemtanu z Francouzského národního orchestru, aby její pohyby při hře vypadaly více realisticky. (ThePesva)
- V roce 2010 získal film cenu César za nejlepší zvuk a nejlepší hudbu. Současně byl také nominován v kategoriích nejlepší originální scénář, nejlepší střih, nejlepší režie a nejlepší film. (ThePesva)
Reklama