Koncert

Listuji si tak televizním programem, když tu na jednom obrázku rozpoznám tvář Mélanie Laurent. Byla jsem potěšena, když jsem zjistila, že ČT bude vysílat tento film a že v něm bude účinkovat tato nádherná Francouzka. Koncert mi připravil výborný hudební zážitek. Nejvíce na mě zapůsobilo závěrečné vystoupení, které je jednoznačně vrcholem filmu. Zároveň mě však také Koncert v dvou drobných "detailech" ne zrovna potěšil. Myslela jsem, že film bude s titulkami, ale ČT opět zvolila možnost dabingu. A také jsem doufala, že mi postava Anne-Marie Jacquet, jíž Mélanie ztvárnila, bude více sympatičtější. Přišla mi lehce povýšená, ale možná je to právě díky dabingu. Jinak nemám ke Koncertu výhrad. (07.10.2012)

musím přiznat, že převážná většina filmu, která byla spíš parodií, než opravdou komedií, mě zase až tak nesedla, k celkovému hodnocení přispěl mamutí silou závěrečný opravdový koncert, poznámka - časové zařazení mi připadalo také značně matoucí, předpokládal bych, že by se děj měl odehrávat tak o 20 let dříve, než je ve filmu zmíněno... (04.08.2011)

Hrozně nekonzistentní film. Koncert se chvílemi tváří jako crazy comedie o srdnatých Rusech a ruských menšinách, které mají do puntíku splnit představy o zažitých stereotypech (scénka s židovským muzikantem, který namísto zkoušení prodává po hospodách kaviár, je skoro obludná). Někdy snímek naopak vypadá jako seriózní drama o nepřekonatelné vášni k hudbě... Celá ta neuvěřitelná a bláznivá zápletka by možná fungovala v komediálním podání, ale jelikož v závěru převažuje dramatická linka, působí to celé strašně hloupě. (08.03.2012)

Snímek, který má docela dobrý základ, kdy vyhozený dirigent chce ve své scéně, kde dělá uklízeče, dokázat něco, co je na první pohled šílené - dát dohromady po třiceti letech staré muzikanty a jet jako zástupce ruské hudby do Paříže. Postupně se z toho vytratí náboj a absurdita a je to celkem očekávané a nezáživné. (11.05.2017)

Marigold má sakra pravdu, ja som bol ale sakra dojatý. Z Koncertu totiž sála obrovská dávka ľudskosti, predstavuje cieľ, ktorý (nie bez komplikácií) spája nepredstaviteľné - žid tu sedí vedľa cigána, novodobý oligarcha vedľa drobného priekupníka, nehovoriac o predstaviteľovi bývalého režimu, ktorý dodnes neprestal veriť myšlienke komunizmu, no vydáva sa na dobrodružnú cestu s umelcom, ktorého ponížil a ktorému zničil kariéru a v závere sa bez váhania a nezištne modlí k bohu. Čo začalo ako cesta za vlastným prospechom, končí sa ako pieta za jednu dávnu tragédiu... Taký prenikavý je teda Koncert a že mu kombinácia bláznivej komédie a drámy vychádza tu viac a tam menej je jedno, možno tým chcel autor niečo ďalšie naznačiť, možno to pri druhej projekcii do seba zapadne. Tých slovanských emócií, od obdivuhodných až po smiešne, je tu toľko, že s návratom nebudem mať najmenší problém. (Bonusom sú dialógy v ruskej francúzštine, ktorou rozprávajú takmer všetci, vrátane toho, čo vie po francúzsky "lepšie ako Molière".) (14.07.2011)