Ztraceni v Mnichově

"Oni si na výročí Mnichova přitáhnou vypelichanýho frajera, kterej říká, že Hitler je kámoš." Film o Daladierově ukecaném papouškovi mě hodně bavil a proto jsem mírně rozladěn, že po něm následoval přibližně dvakrát tak dlouhý fiktivní film o filmu. Ten si sice skvěle pohrával s myšlenkou falešných produkcí, grantů, zahraničních filmových hvězd a alternativního pohledu na historii, ale to jsem prostě nechtěl vidět. Takže poděkujme Francouzům za to, jak nám šli v Mnichově na ruku a nechme to být. (05.06.2016)

Po delší době tu máme černou pseudo-dokumentaristickou komedii z českých končin. Je to film velice náročný na psychiku diváka a po čase může diváka unavit svým stereotypem. Nicméně, když pochopíte ten pravý kontext černého humoru, satiry, který nám Zelenka naservíroval a hlavně, když budete na tento snímek koukat s trochou nadsázky, určitě se vám Ztraceni v Mnichově zalíbí. Jde jen o to, najít si k němu cestu. ;-) ___ (Cinestar, Hradec Králové) (17.12.2015)

Film o filmu po filmu ve filmu... Petr Zelenka netočí normální filmy, to je známá věc, ale tentokrát mi to opravdu moc nesedlo - snad kromě scény, kdy dvojník držel Myšičkovi telefon, jsem se ani nezasmál a vlastně většinu stopáže jsem čekal, co se z filmu vyklube - a místo motýla Emanuela z toho byla spíš Maková panenka... (27.03.2016)

Žánrově nezařaditelný film postavený na zcizujících efektech a jemné hře s filmovými odkazy. V neposlední řadě bytostně aktuální a štiplavá sonda do nitra české národní povahy. Téma mnichovské zrady proto může sloužit jako modelová situace, která rozkrývá náš repetitivní postoj k vnímání velkých evropských událostí a nedůvěře vůči zbytku Evropy. Ztraceni v Mnichově je i přes neoddělitelný politický komentář vyznáním lásky k filmu, neodbytné touze sdělovat prostřednictvím filmového média své myšlenky a bojovat za ně až do úplného konce. Hladké spojení hraných a pseudodokumentárních prostředků tmelí absurdní humor i neotřelý výklad „mnichovského komplexu“. Výsledek je zábavný, v mnoha ohledech inspirativní a v půvabně poetickém finále velmi silný. (22.10.2015)

Prvních 30 minut pro mě bylo zcela útrpných, to přiznám narovinu. Nechápal jsem jak někdo může točit tak banální příběh a jít se s ním pochlubit do kina před národ. Po 30 minutách, ovšem dostáváme ospravedlnění úvodní nudy. Najednou se film překlopí do dokumentu o tom jak vznikal původně zamýšlený film a to je panečku zcela jiná káva. Najednou sledujeme v jak absurdních podmínkách se snaží tvůrci tvořit svůj film, jaké překážky před nimi vyvstávají a jak si s nimi snaží poradit. Ač mě tohle bavilo spíše místy, tak musím říct že ty místa byla neskutečně výživná a vlastně směšná. Každopádně hodně zajímavý kousek díky kterému má člověk pocit, že se u nás zase až tak špatné filmy netočí. 75% (13.10.2021)