Mamas & Papas

Nedávno jsem shlédl docela podařené Ene Bene od Alice Nellis, a tak jsem se rozhodl, že dám šanci i ostatním režisérčiným filmům. Mamas a Papas jsme s ženou museli zkouknout na několik pokračování, protože nás absence hlubšího příběhu vždy ukolébala ke spánku. Filmu toto rozkouskování ani moc nevadilo, neboť se už při natáčení někomu pomíchaly kotouče s filmem, a Alici Nellis to přišlo tak skvělej nápad, že film uvedla tak, jak jí jednotlivé části filmu padly pod ruku. Co mi ale vadilo mnohem víc je roztříštěnost postav, s žádnou z nich se nedalo nikterak ztotožnit, žádná z nich ve mne nevyvolala hlubší zájem nebo snad špetku sympatií. Co film v mých očích zachránilo od horšího hodnocení je jednak dobrá hudba, a druhak ukázka martyria s pokusem o adopci (jojo, úředník je úředník, a ten ví všechno nejlíp)... (24.03.2011)

jsem ráda, že jsem se tentokrát nedala odradit a šla. :) Mě se to líbilo moc! To spíš Tajnosti mě tenkrát nijak zvlášť nenadchly - všichni z toho dělali naprosto špičkovej počin český kinematografie a mě to jako takovej zázrak nikdy nepřišlo. Mamas a papas je stokrát lepší, z toho filmu jsem odcházela, že mi něco dal a vůbec - tleskám! Po dlouhé době příjemné české překvapení. A že z nás tahá emoce, citově nás vydírá - jakej film ne? Dobrý je, když se to povede (26.04.2010)

silné a přirozené.Vzhledem k tomu,že k podobným tématům mám určitý vztah i osobní zkušenost,oceňuji,jakým způsobem to dokázala Alice Nellis podat a po většinu snímku jsem měl tendenci hodnotit minimálně čtyřmi hvězdami.Nakonec je to za tři a je to velká škoda.Velká škoda hlavně v tom,že 4 paralelní dějové linie byly protentokrát opravdu trošku moc a veškeré emoce se tak pak rozmělní prakticky do ztracena.Za mě osobně byla minimálně dějová linka s Marthou Issovou úplně zbytečná a maximálně nevyužitá.Chápu,že Neliis chtěla ukázat všechny "druhy" párů od "můžou mít a nechtějí" po "nemůžou a chtějí",ale v tomhle ohledu to režisérka trošku neukočírovala...70% (30.04.2011)

Komentáře ostatních mě neodradili, film jsem zkoukla nadvakrát, ale pořád se nějak nemůžu rozhodnout, zda to bylo spíše dobré, nebo propadák. Co mě hodně rušilo byl nevyrovnaný zvuk, scény s Zuzanou Bydžovskou jsem si musela zhlašovat skoro na 100%, abych jí rozuměla, pak zase rychle tlumit. Pak taky způsob zpracování, kdy herci měli vlastně volnou ruku při natáčení- na jednu stranu vyznívali přirozeně, nevyumělkovaně, na druhou stranu si hodně často skákali do řeči. Může to být chyba vnímání, kdy už jsme hodně zvyklí, že ve filmech každý ví, kdy má co jak říct a pak, když vidíme něco odlišného, tak nás to zaskočí, takže tohle nechci zas tak moc kritizovat. Co mě hodně zasáhlo, byla dvojice, neustále čekající na dítě, a když je měla, tak byla šťastná jen jedna polovina páru. Nakonec dávám tři*, protože i když mě tam hodně věcí rušilo, byla jsem z něj smutná, tudíž nějaká citová reakce tam byla :-). (07.05.2011)

Opravdu mimořádné a silné vyprávění výborné Alice Nellis, velmi lidsky citlivé a otevřené v zobrazování s tématem souvisejících skutečností, přesvědčivě, v jednotlivých obrazech až hodně syrově, bez jakéhokoliv estetizujícího zastírání, tak neokázale prosté a věrohodné, čemuž napomáhá určitě i zvolená neidealizovaná forma vyprávění, spíše to celé působí více jako filmová reportáž než hrané dílo, v ději pečlivě vystavěném na proplétajících se úryvcích ze života čtyř rozdílných párů, které se na jedné straně sice odlišují svojí stávající životní situací, přesto je v ději propojuje společné téma, téma rodičovství a jejich osobní vztah k němu jako ke zlomové události v životě dospělého člověka a stále i k jeho nejpřirozenějšímu naplnění, film má rozhodně velké předpoklady úspěšně podnítit ty vnímavější k řadě zamyšlení, mne třeba k tomu, jaké to vlastně tedy pro mne bude, změnit se v rodiče, když děti jsou přece stále naše jediná záruka vlastní nesmrtelnosti, i jak obtížné může pro mne být se rodičem dnes vůbec stát, jak může být i s tím největším úsilím rodičovství pro některé páry nedosažitelné a co jsou pak lidé ochotní v touze po dětech následně podstoupit. (10.05.2012)