Hrbáč

Mnó (stručný přibližný překlad - nevím, jak začít). Bála jsem se toho dost a byla jsem si téměř jistá, že svého rozhodnutí budu litovat. Ale protože každého zbabělce čeká zasloužený trest, rozhodla jsem se býti udatnou a zkusit to. A nemohla bych s čistým svědomím tvrdit, že toho lituju. Možná také proto, že filmům nezřídka připočítávám k dobru, když si na nic nehrají a nesnaží se být ani velkým uměním, ani nástupcem původní verze. Když jsou celkem poctivou šermířskou podívanou s pohlednou výpravou a hlavní hrdinkou, nekomplikovaným příběhem, který beztoho všichni dávno známe, a slušnými herci. I kdybych chtěla, nemohla bych být na Auteila ošklivá a říct, že Maraisovi nesahá ani po kotníky. Řekla bych, že ke kolenům to dotáhl. Potíž je v tom, že Marais byl docela vysoký. (27.07.2007)

Jako u každého remaku se bojíte, aby z toho nebyl paskvil. U Hrbáče jsem byl mile překvapen a musím přiznat, že se mi to snad i líbilo víc než původní verze s Jeanem Maraisem. K příběhu není co dodávat, tady se nedá nic moc změnit, Daniel Auteuil je jako Lagardere sympatický a Marie Gillaain je vskutku půvabná a má co ukázat.. (01.05.2009)

Akčnější a dojemnější remake, bohužel už ne tak vtipný a dobrodružně romantický. Děj je změněn, až to vyznívá trochu zmateně. Přibylo akčnosti, vznešené oslavy scén, zvýrazněné zpomalením, hudbou, či majestátností obrazu. Lagardére (Daniel Auteuil) je prodejný a všehoschopný užívač života, kterého náhoda vnese do výchovy dítěte, do titulu rytíře, do úspěšné pomsty a do ocenění jeho morálních kvalit, s lahodnou mlaďoučkou nevěstou navrch. Gonzague (Fabrice Luchini), hlavní protivník, je zhrzený a odkopnutý milenec ženy, kterou si vzal za manželku jeho bratranec. Touha po pomstě a moci ho vtáhne do intrikačních her a vražedných násilností. Vévoda de Nevers (Vincent Perez) je sebevědomý a úspěšný urozený muž mnoha dovedností. Jeho lehkovážnost mu dala dceru, ale vzala život. Aurora (půvabná Marie Gillain) je ženskou ozdobou, která se odvážně a za pomoci svého udatného ochránce Legardéra, domáhá svých zákonných práv a požitků. Z dalších postav stojí za zmínku již jen úskočný Peyrolles (Yann Collette) na straně zla, a moudrý Filip Orléanský (Philippe Noiret), nestranný pozorovatel. Lascivně velkolepé ve svém provedení, pohublé ve své obsahové části a celkové působnosti. (20.05.2011)

Musím říct, že přestože jsem měl jako ostatně z každýho remaku strach, tak jsem byl příjemně překvapenej. Daniela Auteuile mám rád a tak se mi to dokonce snad líbilo i víc než původní s Jeanem Marais. Možná je to tím, že je to trochu akčnější, než starší verze nebo přeci jen je to živěji natočený. Jenže oproti starší verzi mám jednu velikou výhradu. Ten konec, kdy se Aurora zamiluje do svého náhle nevlastního otce. To nemá logiku, protože i když není jejím otcem, jako otec ji vychovával a tak to je vlastně duševní incest. Ve starší verzi byl spíš strýčkem, kterej ji občas navštívil a tak to tak divně nevyznělo, jenže tady s ní byl neustále. Co se týká dabingu, musím říct, že se mi docela líbil.Osobně lituju dost nevyužitýho Phillipa Noireta, který se objeví na sotva pár minut. No a pak taky trochu odbyté exteriéry, kdy jsou sice hezký, ale moc často vidět nejsou. (08.12.2005)

Nevzrušivý kočkopes. Evropská velkoprodukce se rozhodla příběh zmodernizovat, což znamená dodání realistických prvků (hlavně sexuálních - i místo pro ňadérko či zadeček se našlo). Souboje jsou skutečně povedené, protože se zas tak moc zběsile nestříhá, jenže té akce je na dvě hodiny docela málo. V pětisetstránkové knize se najde místo pro popis "bankovní" ulice, ale u oddechového dobrodružství nemusím znát dopodrobna způsob padouchových bankovních machinací. I ta love story se "psychologicky" rozplizne do půlhodiny. (18.04.2009)