Reklama

Reklama

Rusko v 16. století zachvátil chaos. V jeho čele stojí Ivan Hrozný, který je přesvědčen, že mu byla svěřena svatá úloha a že dokáže porozumět a interpretovat božská znamení. Poslední soud se podle něj blíží. Nastoluje absolutistickou moc a je odhodlán zničit každého, kdo se mu postaví do cesty. Během této krutovlády je Ivan ochoten naslouchat jedinému člověku, svému příteli z dětství, opatu Filipovi, který si dovolí mu oponovat. Dochází ke střetu dvou zcela odlišných vizí morálky a spravedlnosti, Boha a lidstva. (Filmbox)

(více)

Recenze (69)

KarKulA 

všechny recenze uživatele

Ivan Hrozný mi vůbec nepřišel tak hrozný, jak by se podle místního hodnocení mohlo zdát. Pro mě zajímavě pojatý film s velmi dobrými hereckými výkony v jejichž čele byla dvojce ústředních postav Ivan (Pjotr Mamonov) a opat Filip (Oleg Janovskij), až na pár míst s velmi solidním scénářem, kamerou a kostými. Prostě když naši přátelé z Ruska chtějí, tak umí. Po dlouhé době film v televizi, u kterého jsem neumírala nudou nebo neusínala. ()

drankeryth 

všechny recenze uživatele

Toto bolo trocha psycho pre mna, hlavne tie dialogy ake tam neustale pouzivali. Moc nemusim reci ohladom Boha a neustale modlenie mi fakt liezlo na nervy. Ved sa tam skoro nic nedialo, akurat jedna malinkata bitka, ktora rychlo prebleskla a ten Ivan Hrozny vyzeral ako nejaky bezdomovec, ktory to mal v hlave vsetko naopak. Skoda, ze sa viac nesustredili na bojove sceny a mohli aj ubrat tie panbickarske dialogy, ktorymi je skoro cely film nainfikovany. Pre mna je to absolutna slabota, ktoru som len tak tak dopozeral do konca. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,Kdo přebýváš v ochranně nejvyššího, kdo dlíš ve stínu všemocného, nemusíš se bát noční hrůzy, šípu létajícího ve dne, moru, který se plíží v temnotách nákazy, jež pustoší o polednách.....“ Zručně natočený příběh z ruské historie pro její milovníky, ale i pro ty, kteří se jen chtějí něco dozvědět o Ivanu Hrozném a osudu kněze Filipa, metropolity moskevského. V modlitbách a slovech víry ukrývá car svoji krutost a tak neustále prosí Hospodina o smilování. ,,TEN KDO SE PROTIVÍ VLÁDCI, PROTIVÍ SE I BOHU!“ A Boží vůli mohl vykonávat v aréně třeba medvěd. Přestože se jedná o velmi zajímavé historické souvislosti, počítejte s tím, že více než polovina snímku slouží jako výpověď a rozjezd pro dramatický závěr. Pokud očekáváte něco jiného, máte smůlu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, jak car projevoval milost. 2.) Zjistím, že věta: ,,Přiznávám se bez mučení“ – pochází z Ruska. 3.) Jsem ,,kolotočář“ a hledám nové, tzv. ,,carské“ atrakce. 4.) Chci poznat po Janu Husovi druhýho solidního věřícího. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pokud má film na ČSFD pod 60 %, obvykle to nevěstí nic dobrého, zvlášť když se spousta komentářů netají svými rozpaky, ale nakonec jsem byl příjemně překvapený. Lunginův snímek považuju v rámci svého žánru za výrazně nadprůměrný a drtivě poráží spoustu slavnějších a ceněnějších žánrových snímků, které si na označení historický jenom hrají. Potíž je částečně v tom, že Lungin není ke svým divákům moc vstřícný, nevysvětluje a hází je rovnou do vody. A taky ukazuje něco, co nám není moc po chuti. Ona ta Rus za panování Ivana byla hodně odlišná od toho, co prožívala západní, ale i střední Evropa. Zatímco tam tehdy vrcholila renesance, zjemňovaly se mravy, tak v carském Rusku se teprve upevňovala panovníkova moc a začínalo se budovat impérium. Budovat prostřednictvím brutálních masakrů, všeobecného násilí, donucování, strachu a manipulace. Jen poznámka ke komentáři GilEstel, Ivan IV. byl pochopitelně car zakladatel a reformátor, ale to se s krvavou stránkou jeho osobnosti nijak nevylučovalo. Výboje a upevňování moci byly prováděné způsobem, který si nijak nezadal s genocidou. Vyvražďování celých rodin, osad a etnik bylo spíš samozřejmostí než výjimkou. Longin vypráví příběh konfliktu panovníkovy moci s intelektuální opozicí vrcholného představitele církve. Příběh, který v light verzi známe i z divadelní a filmové verze Becketa. Znázornění středověkých reálií Ruska a dobového náboženského zanícení stejně jako herecké výkony považuju za velmi dobré. Horší je to se střihem, který je nepřehledný, zejména v davových a válečných scénách. Pokud jde o výpravu, ta je pochopitelně limitovaná ruskými možnostmi, které nedosahují těch, jakými disponují velká americká studia, ale pořád je na co se koukat. Celkový dojem: 80 %. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Pokud se z nějakého důvodu zajímáte o ruskou historii a chcete se něco dozvědět o životě prvního ruského cara, tak tento snímek vřele nedoporučuji. Autoři se zde totiž orientují na velmi krátké časové období vlády. Navíc se zcela (a pouze) zaměřili na tolik známé krutosti tyranského vladaře. Ivan IV jako reformátor zůstal zapomenut, stejně jako vítězství nad Tatary a územní expanze na Sibiř. Ani Pyotr Mamonov v titulní roli mě moc nepřesvědčil. Naopak Oleg Jankovskij v roli metropolity, nositele duchovních hodnot, byl vynikající. Film je pro mě zajímavý hlavně díky němu, jeho vztahu k carovi a mučednictví. On totiž nabízí humánní alternativu v atmosféře plné kruté despocie, paranoie a nelidské brutality. Díky této konfrontaci a dobovým reáliím má film atmosféru. Některé scény na mě zapůsobily opravdu silně. Třeba ta s „božím“ soudem, kdy car předhodí šlechtice medvědovi, načež se malá holčička rozeběhne s obrázkem Panny Marie do arény za křiku „Míšo, Míšo, nedělej to!“ Zvrácená krutost nechává vzpomenout některé nechvalně proslulé římské císaře. Moskva jako 3. Řím a car jako nástupce starověkých císařů. Autoři ale tímto svým pojetím vyobrazili Ivana IV spíš jako Nerona nebo Caligulu než jako Augusta nebo Trajána. Pravda bude asi někde mezi. 61% ()

Galerie (54)

Zajímavosti (2)

  • Mamonov získal rolu po vlne osobného úspechu získaného filmom Ostrov (2006), preto ho režisér Pavel Lungin pozval, aby stvárnil hlavnú úlohu cára Ivana IV. Hrozného v tomto filme. (Arsenal83)

Reklama

Reklama