Bitva o Diên Biên Phu

Zásadní událost ve Vietnamu a dopadne to takto. Francouzi jsou totálně zmatení, morálka na bodu mrazu a nepřítel nikde. Takže vlastně klasická francouzská armáda. Kdybych o tom nevěděl něco víc, tak normálně řeknu, že asi bojovali mezi sebou. Jak někdo může natočit válečný film plný výbuchů a zraněných vojáků, ale nedat tam boj s nepřítelem, to nechápu. Stejně tak nechápu to francouzské velení. To vypadalo že tam vlastně nikdo nevelí. Tak hlavně že si zajdem na operu. Konec je pak očekávaný, prostě standartní postoj francouzské armády. 2* (24.11.2020)

tohle mohl být naprosto skvělý válečný film, ale pan reřisér by se měl jít zakopat s Vietnamcema a nevracet se , děj filmu-výbuchy ani nevím kolikrát to se nedá spočítat, pak bezpředmětné tlachání většinou v baru no a takhle se scény střídají téměř celý film, a pořád dokola, a až v samém záběru zahlídnete Vietnamce kteří se rojí jak mouchy a vykopávají jak krtkové (11.03.2010)

Dien Bien Phu bylo ztraceno během těch pár týdnů, které strávili Francouzi nehnutě v zákopech. Tím, že se zaměřili výhradně na defenzivu, přenechali taktickou iniciativu Vietnamcům a ani sebelepší obranné opevnění pak nemohlo zastavit početnějšího nepřítele. Řekl bych, že i tvůrci si uvědomili, že o výsledku bitvy nerozhodovali obyčejní pěšáci a tak je samotným bojům věnována minimální pozornost. Věřte nebo ne, ono to až tak nevadí. Namísto toho nás totiž provádějí zázemím konfliktu, ukazují narůstající napětí v Saigonu a to, jak se přezíravý postoj důstojníků mění v znepokojení a rozhořčení nad mnohdy protichůdnými rozkazy nejvyššího vedení, které přikládalo "lokálnímu konfliktu" minimální váhu. Jde o neobvyklé, téměř dokumentární pojetí válečného filmu, které se mi líbilo. Přesto se mi občas zastesklo po skutečné akci a věřím, že by nebylo na škodu zařadit i pár klasických válečných přestřelek. (21.06.2010)

Film Bitva o Dien Bien Phu som pozeral len kvoli tomu, ze som funda Donalda Pleasence-a /Jestli se rozzlobime, budeme zli, Velky Utek, You Only Live Twice, Stiny a Mlha s Wudy Allenom/. A je to dost nestastnym sposobom natocene - vybuchov bomb a lietadiel a kadejakej techniky je tu pozehnane, ale postavy konaju nelogicky, nepriatelskych vojsk - akoze filmovy Viet Minh - tu vobec niet a ak aj su, tak su to nepriatelia len matni a nevyrazni. Taxa mi na chvilu zdalo, ze tu boli aj prvky z Coppolovho filmu Apocalypse Now, ale Bitva o Dien Bien Phu je minimalne o 2 patra nizsie nez uz spominany film. Schoendoerffer nie je Coppola a rezisersky na Coppolu nema, no a Donald Pleasence bol sice dobry herec, ale holt, Brando bol Brando. Atmosfera je podstatne slabsia a v strede vladnu nudne dialogy a tvrdim, ze Donald Pleasence natocil po svojej 70 -ke dobre len 2 filmy - Hodina Prasete a Stiny a Mlhu s Wudym Allenom. 50 % (03.09.2016)

Jako zajímavé historické drama to funguje na 100%. Jako válečný film tak na 50%. Na jednu stranu všudypřítomné bahno, smrt a atmosféra neodvratné pořážky působí věrohodně, ovšem jinak jsou bojové scény o ničem, neuvidíme tam jedinný pořádný útok Viet Minhu (i když je pravdou, že Vietnamci se snažili se jich vyvarovat). Na rok vzniku v tomhle ohledu slabota. Ovšem Deleruova hudba je na svém vrcholu, bez ní by film nebyl ani poloviční. Velký skladatel se rozloučil ve velkém stylu. Přál bych si umřít na vcholu své tvorby. Zabijte mě někdo! (16.05.2013)