Bitva o Diên Biên Phu

O strhující film nejde ani náhodou, jeho popisnost a užvaněnost ještě násobí všudypřítomný komentář. Byť kamera dokáže chvílemi zprostředkovat realitu špíny a bahna zákopů, skutečně dramatickou situaci jsem za celé dvě hodiny nezaregistroval. Naopak, kdykoli to k něčemu zajímavému zraje, přenesou tvůrci střihem pozornost k postavě novináře (D.Pleasance) mimo bitevní pole. (17.12.2008)

tohle mohl být naprosto skvělý válečný film, ale pan reřisér by se měl jít zakopat s Vietnamcema a nevracet se , děj filmu-výbuchy ani nevím kolikrát to se nedá spočítat, pak bezpředmětné tlachání většinou v baru no a takhle se scény střídají téměř celý film, a pořád dokola, a až v samém záběru zahlídnete Vietnamce kteří se rojí jak mouchy a vykopávají jak krtkové (11.03.2010)

Déšť, bahno, beznaděj a smrt. Bitva o Dien Bien Phu je další z filmů, u nichž jsem vděčný, že jsem nedal na ČSFD hodnocení :) Podle mě se totiž rozhodně jedná o velice zajímavě pojatou rekonstrukci událostí dodnes tolik citlivých pro spoustu Francouzů, Vietnamců, ale možná trochu nečekaně i Čechoslováků (ostatně v rámci svého angažmá v cizinecké legii ve Vietnamu bojovalo v letech 1945 - 1954 na 2000 Čechoslováků, což je vlastně "naše" největší bojové nasazení od druhé světové války). Podle zdejšího hodnocení je vidět, že ne každému vyhovuje francouzský styl filmového vyprávění a musím přiznat, že ani mně nevyhovuje vždy a všude - tady se mi ale líbil a bez něj by film byl jen dalším z řady nudných pokusů o cool akční/válečný velkofilm, jako můžeme sledovat např. v současnosti u Jihokorejských režisérů. Zde sledujeme několik postav, které nás provázejí celým filmem, "nepřítele" v podobě Vietminhu prakticky nevidíme, ale neřekl bych, že je to vyloženě nějak záporné - naopak, Vietnamci vyhráli oba konflikty (s Francouzi i později s Američany) právě díky tomu, že většinu času vidět nebyli a na vojáky západního světa uvyklé na konvenční válečné konflikty tak vyvíjeli daleko větší psychický nátlak, než jaký bylo možné delší dobu ustát. Citlivě použitá hudba od mistra svého řemesla, Georgese Deleruea, dokresluje dekadentní výjevy zmaru z rozpadajícího se francouzského koloniálního impéria. Pomalu, nebo spíše pozvolna, den za dnem sledujeme rozpad francouzské obranné linie u Dien Bien Phu, rozpad morálky, vědomí zmaru... takovou takřka dokonalou francouzskou apokalypsu. A jak tak přemýšlím, nejsem si jistý, jestli (jinak v mnoha ohledech daleko lepší) Apocalypse Now! dokázala zmar a zbytečnost vietnamského angažmá vůbec tak dobře vykreslit. Po druhém zhlédnutí přidávám hodnocení na 5 hvězd a takových hezkých 95%. (23.04.2011)

Dien Bien Phu bylo ztraceno během těch pár týdnů, které strávili Francouzi nehnutě v zákopech. Tím, že se zaměřili výhradně na defenzivu, přenechali taktickou iniciativu Vietnamcům a ani sebelepší obranné opevnění pak nemohlo zastavit početnějšího nepřítele. Řekl bych, že i tvůrci si uvědomili, že o výsledku bitvy nerozhodovali obyčejní pěšáci a tak je samotným bojům věnována minimální pozornost. Věřte nebo ne, ono to až tak nevadí. Namísto toho nás totiž provádějí zázemím konfliktu, ukazují narůstající napětí v Saigonu a to, jak se přezíravý postoj důstojníků mění v znepokojení a rozhořčení nad mnohdy protichůdnými rozkazy nejvyššího vedení, které přikládalo "lokálnímu konfliktu" minimální váhu. Jde o neobvyklé, téměř dokumentární pojetí válečného filmu, které se mi líbilo. Přesto se mi občas zastesklo po skutečné akci a věřím, že by nebylo na škodu zařadit i pár klasických válečných přestřelek. (21.06.2010)

Film Bitva o Dien Bien Phu som pozeral len kvoli tomu, ze som funda Donalda Pleasence-a /Jestli se rozzlobime, budeme zli, Velky Utek, You Only Live Twice, Stiny a Mlha s Wudy Allenom/. A je to dost nestastnym sposobom natocene - vybuchov bomb a lietadiel a kadejakej techniky je tu pozehnane, ale postavy konaju nelogicky, nepriatelskych vojsk - akoze filmovy Viet Minh - tu vobec niet a ak aj su, tak su to nepriatelia len matni a nevyrazni. Taxa mi na chvilu zdalo, ze tu boli aj prvky z Coppolovho filmu Apocalypse Now, ale Bitva o Dien Bien Phu je minimalne o 2 patra nizsie nez uz spominany film. Schoendoerffer nie je Coppola a rezisersky na Coppolu nema, no a Donald Pleasence bol sice dobry herec, ale holt, Brando bol Brando. Atmosfera je podstatne slabsia a v strede vladnu nudne dialogy a tvrdim, ze Donald Pleasence natocil po svojej 70 -ke dobre len 2 filmy - Hodina Prasete a Stiny a Mlhu s Wudym Allenom. 50 % (03.09.2016)