Suzanne

Že jsou drogy cestou rovnou do náručí smrti ví asi každý. Ale není na škodu si to připomenout třeba takovým příběhem s krásnou Evou Vejmělkovou, která v tomto filmu drogám propadá a spolu s Marošem Kramárem si jedou svou soukromou dálnicí rovnou vstříc drogovému rauši. Když se k tomu přidá Bolek Polívka jako ztracený otec hlavní hrdinky, je pak zaděláno i na rodinné drama plné výčitek, zášti a hledání odpuštění a cesty k sobě. Film oplývá řadou klišé, stejně tak působí možná až příliš učebnicově moralisticky, navíc zde je výrazný look devadesátek a zvláštní klipovitý střih. Ale mě to celou dobu bavilo, respektive vůbec jsem se nenudil a závěr byl možná už trochu přestřelený, ale zvláštně smutný a nezapomenutelný. A hodně pobavil začátek z vlakového nástupiště. Jsem rád, že jsem měl možnost film objevit a vidět. Určitě velmi neobvyklý a zajímavý zážitek. [30. Art Film Fest Košice] (28.06.2024)

Tak se přidávám, i já tohle viděl ve škole a bylo to tehdy tvrdé promítání. Ale pokud si dobře vzpomínám, zase tak špatné (jak ukazuje zdejší hodnocení) to nebylo. Ale než budu hodnotit, radši si film zkusím někde najít a pustit znovu. Tolik dodneška, než jsem si film po letech zopakoval. Rád bych se pustil do polemiky s těmi, kdo dali odpad- chtěl bych vědět alespoň jeden prvek, kvůli kterému to takhle cítí (taky někdy dávám odpad, ovšem). Netvrdím, že to bylo podle skutečné události (ostatně, takové filmy ani nemám rád, většinou). Neříkám, že to nebylo místy přehrané (obzvlášť dialog v tramvaji byl hodně slabej) (ještě se mi tuze moc nelíbil střih). Ale byla tam i světlá místa a rozhodně ne v menšině. A ovšem i soundtrack to dost vylepšil. U mě to je průměr a tudíž tedy film, který ušel, ale znova už ho vidět nemusím. (17.05.2008)

Stejně jako "mis-ko" a "pp" jsem byl nucen toto veledílko o narkomanech shlédnout v rámci školního představení. No místo školy to šlo, ale jinak hrozné, zvlášť kvůli tomu, že prváci a druháci (toho času já) šli na Suzanne a třeťáci a čtvrťáci šli na Trainspotting, což dodnes vnímám jako neuvěřitelnou nespravedlnost. (25.06.2006)

Slabé, nepropracované, mnohdy kýčovité. Se samotným jádrem by se daly dělat věci, ovšem bez nastavení nechutnou omáčkou. Celá herecká plejáda ukázala, že umí hrát, ale ani to nestačilo. Vyzdvihla bych uměleckou stránku - postel, obrazy, hra s kovem a jinými rukodělnými materiály., celkové prostředí feťáckého doupěte. Postava navrativšího otce působila jak pěst na oko. Morální bahno stejně mladou Suzanne pohltilo a film skončil, tak jak skončil. A její přesvědčení, že vše je pro blaho děťátka a že ji jako čistou může následovat otec dítěte v momentálním absťáku, vyznělo jako fanatické promlouvání nějaké sekty. (30.07.2012)

Na tomto slovenském propadáku se nepovedlo: 1) námět-má to být závažný sociální příběh ale je to fantasmagorická slátanina 2) hudba - nejhroznější směs špatně sejmutého rapu a preludování na sólovku, sem tam indies 3) scénář - tak blbé dialogy musel psát nějaký primitiv 4) režie - no ale zrežíroval Rapoš něco dobře? Aspoň je i tu standardní 5) herci - Vejmelková se sice snaží ale feťačku ji málokdo uvěří, Kramár hraje blbě ale to on vždy. Nejvíc mě dojalo, že Polívka je zběhlý moravan do Francie, kde jest slavným dirigentem, nemá přízvuk a neví že má dceru. Tento film si vážně dělá z diváka velkou prdel. Jo a zapomněl jsem na kameru, taky na hovno! (08.07.2011)