Nowhere Boy

Mám v sobě přirozenou antipatii k filmům, popisujícím skutečné události a tvářících se dokumentárně, které jsou přitom postaveny do značné míry na neověřených představách. Nechci si pamatovat mladého Lennona z tohoto filmu, protože to prostě není on. Ačkoli charakter postavy celkem vystihuje informace, které jsem o něm četl, jsem toho názoru, že tato část Lennonova života už nepatří veřejnosti, patřit nemohla a nemůže. Vzniká tu nový obraz raného života slavného muzikanta, založený na představách fanoušků. Lidé si život mladého Lennona znovu vytvořili a pro vlastní potřebu ho resuscitovali. Přijde mi to trochu neetické. Vztah tetičky Mimi, matky Julie a Johna je zajímavý a jako takový je silným a hlavním nosným prvkem filmu. (Mnohem více než vznik skupiny). Zda se to stalo přesně takhle, nevíme. Určitě už ale chodí po světě spousta lidí, kteří vám bez mrknutí oka řeknou. „Přesně takhle to bylo. Viděl jsem to ve filmu.“ To mi vadí. Přesto objektivně vzato jde o film dobrý. Pro fanoušky Lennona povinnost. 65% (08.09.2011)

Film o dospívání Johna Lennona. Ve výsledku ničím zajímavé rodinné melodrama, které nebýt zaštítěno jménem slavného muže přešlo by kolem bez povšimnutí.__ Po 3. zhlédnutí doceňuju výběr hereckých představitelů, který se i přes počáteční rozpaky vážně povedl - herecké výkony jsou opravdu výborné a vlastně vůbec nevadí, že Aaron je takový hezounek. A vynikající výběr hudby!! (06.05.2010)

Beatles jsem nikdy nemusela, nicméně fakt, že životopisné filmy dobře trávím, sliboval obstojnou zábavu s rozšířením obzorů, zvlášť, když mně John Lennon býval z celé formace nejsympatičtější... no, musím říct, že onen dojem dvakrát neposílil, tenhle pomníček pro velikána nevyzněl zrovna jako důvod k oslavě člověka, myslím, že pokud by kostrbaté rodinné vazby opravňovaly dospívající k výkyvům nálad, vypointovaných pravým hákem, chirurgům by brzy došly nitě... I magoři se totiž dělí na dobré a ty druhé... Z ustálené hladiny nezájmu mě vytrhla až poslední třetina, Aaron Taylor-Johnson nijak neoslnil (ne tak režisérku, viz její biografie ;-)), Kristin Scott Thomas odvedla svůj standard a překvapila snad jen Anne-Marie Duff, která dokázala, že role, kde ji to fakt sluší, mohou existovat. Ale tak, nakonec lepší, než číst suchá konstatování na Wiki, a ještě to mám s muzikou. (17.03.2015)

Určite sa vždy rád pozriem na akýkoľvek príbeh, ktorý sa týka nejakej hudobnej osobnosti z obdobia 50.rokov. Snáď zakaždým sa dozviem niečo nové, aj keď nepátram, ako ďaleko sa skutočnosti blížia pravde. Poňatie Nowhere Boy ma svojím pohľadom do života jedného obyčajného chlapca menom John Lennon zaujalo. Od dobových kulís, kostýmov a účesov až k morálke. Sam Taylor-Johnson (režisérka, ktorá sa počas tohto filmu dala dokopy s Aaronom Taylorom-Johnsonom, mladším o 23 rokov a čo malo za následok, že majú už 2 spoločné deti) nenechala nič na náhodu. Osobne je mi na filme sympatické, že sa viac než na zasadenie semienka, z ktorého neskôr vyrástla legenda, ktorá pobláznila celý svet, sústredí práve na problematické rodinné zväzky Johna. A nielen na ne - aj na Johna samotného. Lepšie obsadenie sestier si môžem predstaviť len ťažko. Na jednej strane zdanlivo chladná Mimi (opäť geniálna Kristin Scott-Thomas), na strane druhej rebelka Julia (Anne-Marie Duff). Režisérka i herci to zvládli na výbornú. Ešte mi nedá nespomenúť že záverečné titulky zdobí úžasný song od Johna Lennona s názvom Mother. (08.02.2015)

Bohužel jde o poměrně nudný a neosobní popis životní kapitoly Johna Lennona. Pokud by všechno nebylo zastřešené jeho jménem, tak jde o klasické hudební drama. S osudy bouřlivého mladíka, které by mohly pasovat téměř na půlku Británie. Je tu lehký náběh na feel good drama plné dobré hudby. Zůstává však u té dobré hudby. Zbytek nemůžu nijak výrazně vychválit. Určitě to není nic hrozného, jenom nevidím nic, co by dokázalo Nowhere Boy ozvláštnit od zbytku pelotonu. Pokud pominu velké jméno hudební historie, dle nějž bylo inspirováno. (29.05.2020)