Nowhere Boy

Beatles mě pro můj hudební (ne)vkus nijak zvlášť neovlivnili, na druhou stranu jsem ale vždycky vnímal jejich význam pro rozvoj moderní popmusic a ani osobnostně mně čtveřice Brouků nijak nepřekážela. Pro fanoušky Johna Lennona má Nowhere Boy asi citovější rozměr, já dávám ocenění, která snímek nasbíral, spíš do souvislosti s tím, jakou stopu v britské kultuře Lennon zanechal, nežli s nějakými výjimečnými uměleckými dojmy ze zpracování. Osobně jsem viděl poctivý tříhvězdičkový film, který ve mě ale určitě hlubokou stopu nezanechá, maximálně si vybavím, že tam hrála Kristin Scott Thomas coby pedantská teta Mimi. Celkový dojem: 60 %. (27.02.2019)

Bývala bych dala tři hvězdice - totiž průměrné hodnocení, protože obecně podle mého nejde o nějak nadprůměrný film, ačkoli herecké výkony a gradace některých situací je dobrá, je dramatická. Ale za netradiční přístup a pojetí přidávám tu čtvrtou. Je fajn, že se točí biografické filmy i jinak, méně pateticky a tradičně. (12.03.2011)

Mám v sobě přirozenou antipatii k filmům, popisujícím skutečné události a tvářících se dokumentárně, které jsou přitom postaveny do značné míry na neověřených představách. Nechci si pamatovat mladého Lennona z tohoto filmu, protože to prostě není on. Ačkoli charakter postavy celkem vystihuje informace, které jsem o něm četl, jsem toho názoru, že tato část Lennonova života už nepatří veřejnosti, patřit nemohla a nemůže. Vzniká tu nový obraz raného života slavného muzikanta, založený na představách fanoušků. Lidé si život mladého Lennona znovu vytvořili a pro vlastní potřebu ho resuscitovali. Přijde mi to trochu neetické. Vztah tetičky Mimi, matky Julie a Johna je zajímavý a jako takový je silným a hlavním nosným prvkem filmu. (Mnohem více než vznik skupiny). Zda se to stalo přesně takhle, nevíme. Určitě už ale chodí po světě spousta lidí, kteří vám bez mrknutí oka řeknou. „Přesně takhle to bylo. Viděl jsem to ve filmu.“ To mi vadí. Přesto objektivně vzato jde o film dobrý. Pro fanoušky Lennona povinnost. 65% (08.09.2011)

Určite sa vždy rád pozriem na akýkoľvek príbeh, ktorý sa týka nejakej hudobnej osobnosti z obdobia 50.rokov. Snáď zakaždým sa dozviem niečo nové, aj keď nepátram, ako ďaleko sa skutočnosti blížia pravde. Poňatie Nowhere Boy ma svojím pohľadom do života jedného obyčajného chlapca menom John Lennon zaujalo. Od dobových kulís, kostýmov a účesov až k morálke. Sam Taylor-Johnson (režisérka, ktorá sa počas tohto filmu dala dokopy s Aaronom Taylorom-Johnsonom, mladším o 23 rokov a čo malo za následok, že majú už 2 spoločné deti) nenechala nič na náhodu. Osobne je mi na filme sympatické, že sa viac než na zasadenie semienka, z ktorého neskôr vyrástla legenda, ktorá pobláznila celý svet, sústredí práve na problematické rodinné zväzky Johna. A nielen na ne - aj na Johna samotného. Lepšie obsadenie sestier si môžem predstaviť len ťažko. Na jednej strane zdanlivo chladná Mimi (opäť geniálna Kristin Scott-Thomas), na strane druhej rebelka Julia (Anne-Marie Duff). Režisérka i herci to zvládli na výbornú. Ešte mi nedá nespomenúť že záverečné titulky zdobí úžasný song od Johna Lennona s názvom Mother. (08.02.2015)

To se těžko nějak objektivně komentuje tenhle snímek, když jste Beatles odkojení, točíte je do dneška pravidelně v ÁjPodu a kdybyste měli zvolit jednoho chlapa, kterému dovolíte šoustat vaší partnerku, tak by to byl právě John Lennon. Proto u mě tentokrát nerozhoduje kvalita scénáře či úroveň režie, ale jen zaslepeně kvituju mládim Johna a taky kvalitnímu soundtracku. Ale vážně, filmu chybí, nějaká zásadnější gradace, a tak to chce přistoupit na to, že se prostě jedná o takové maličké melodrama se silnýma (a dobře zahranýma) postavama. A znovu podotýkam - skvělým soundtrackem. Za mě tak spokojenost a s klidem udělené čtyři hvězdy, nebýt to ovšem ale o Johnovi, tak jdu o hvězdu níže. Oh i'll get you back for that God! (05.09.2011)