Vyprávěj

Vyprávění o době, kterou jsem takřka celou prožil, není tak úplně mimo, jak jsem si myslel, že bude. Nějaká ta procenta objektivity jsou samozřejmě poplatná tomu, že dějiny píší vítězové, ale jinak jsem většinu období svého života poměrně bezpečně poznal. Musím také pochválit dobové záběry a dobové hitovky, takže s atmosférou jsem celkem spokojen. Jen ten rodinný příběh je nasazen na běh dějin poněkud kostrbatě a vlastně mne spíše ruší od zpráv a hudby. (14.04.2015)

Tento seriál je dobrý pouze v jednotlivostech, a to zejména díky postavám babi a Josefa, kteří jsou s přehledem tím nejlepším, co je nám nabízeno. Ostatní tak nějak plují na poklidné hladině průměru, který se tu vychýlí nahoru, tu zas dolu. O životě za komunismu by se jistě dalo i v odlehčeném žánru, jakým Vyprávěj je, natočit něco mnohem lepšího. Na druhou stranu ale můžeme být rádi, že nevznikla nějaká vyloženě bohapustá stupidita, i když některé díly k tomu neměly daleko. Uvidíme, co nás čeká v dalších řadách. (17.04.2010)

První řada byla velmi dobrá a vtipná, druhá ucházející a nynější 3. je naprosto o ničem a scénář je tak tupý, že to přímo bije do očí! Tam kde by šla udělat aspoň ta sranda je to strnulé, a když očekáváte nějaké zábavné vyústění je to utnuté a následuje další křečovitá scéna o ničem...bohužel jakási lehkost první řady se úplně vytratila a tvůrci se urputně snaží vymyslet kdo by se ještě mohl s kým vyspat nebo kdo by se ještě mohl opít... Kvalitní herci jako Skopal, Freimanová a Divíšková po "úspěchu" v Týtý nepochopitelně ustupují do pozadí a občas vydají nějaký ten výkřik ze tmy, který ovšem vůbec nic nezachrání. A o omladině ani nemluvně. Už to nepřináší vůbec nic nového, ale s vypětím všech sil nebo spíš ze setrvačnosti se to pokosím dokoukat. Škoda, že chyba je jen a pouze v debilním scénáři, všechno ostatní by jinak fungovalo. (02.03.2012)

Upozornenie: videl som len zopár dielov, nikdy nie celých, sledovaných občasne a mimovoľne, popri inej činnosti. Ale aj tak si viem predstaviť ten výsledok: 115 x 52 minút = temer sto hodín čistokrvného hnusu! Počínajúc retro nasvietením a kostýmami, ktoré akoby vypadli z nejakého rozjuchane premúdrelého muzikálu (napadajú ma Hřebejkove Šakalie roky). Pokračujúc snahou o rekvizitové navodenie dobovej atmosféry, vyznievajúcej však ako napudrované potemkinovské dediny. Namiesto zažranej štátnokapitalistickej normalizačnej špiny naondulovano vymydlená a farbami žiariaca faloš. Konzultované s historikmi to môže byť tisíckrát s použitím autentických predmetov, no ak chýba dobová všadenavôkol prevládajúca šedivosť prostredia je to o ničom. Toľko slov venovaných forme! Forma však prevláda, autori sa sústredili na vykreslenie doby cez predmety a architektúru interiérov, príbeh je druhoradý. Ale keď som pri ňom, scenár postráda dynamiku, dramatickosť aj humor. Disident do každej rodiny nechýba. Nuž čo, každá doba potrebuje svoj ideologicky vyprofilovaný balast. Tu, zodpovedajúc dobe, ide o myšlienkovo vyprázdnený, ale prácne naaranžovaný výkal, oboznamujúci s mladosťou a bežným životom našich rodičov a prarodičov. Normalizátori mali Honzu Zemana, dnešný režim Honzu Dvořáka. (22.08.2013)

Chápeme-li seriál jako obraz dob minulých tak, jak si jej vypravěč utvořil podle vyprávění rodičů, lze snadno ohlédnout od značné barvotiskovitosti výtvarné stylizace i značné černobílosti postav - ba co více, v téhle optice se mohou jevit jako záměr. Je-li tomu tak, nevím, každopádně byl pro mě první díl krásně sledovatelný a slušně zábavný. (01.09.2009)