Opustit Las Vegas

(Ne)končící reklama na chlast. Hláška typu "Jdem na panáka" nikdy nezněla upřímněji. Ten člověk má opravdu vizi a chuť vypít všechen chlast světa. Jednoznačně nejopilejší film všech dob. Nicolas Cage ve své životní roli. Druhá hrdinka Elisabeth Shue je prostě mimořádně pěkná baba co si v životě toho štěstí taky moc neužila. Smutný film se smutně nevyhnutelným koncem. 85% (06.06.2007)

Tak jako fajn. Je to hodně depresivní film. Cage bezesporu podává jeden ze svých nejlepších výkonů, ale nejsem si jistej jestli bych měl oslavovat tuhle ódu na vymaštěnost o frajerovi co si prochlastá játra i život. Abych něco takovýho viděl, tak mi stačí se vždycky po nějaký tý zvrhlý kalbě podívat do zrcadla a dokážu si představit jaký to je spáchat sebevraždu chlastem a nemusím si pouštět tenhle film. Takže určitě solidní beznadějnej opus, ale nic z čeho bych šel do kolen. Nehledě na to, že je od začátku jasný jak to celý dopadne.60% (29.04.2014)

Jak sebezničující Ben potkal prostitutku Seru aneb depresivně syrové lovestory, ke které se těžko hledá přirovnání. Dvě existence v městě nekonečných večírků, pití a hazardu. Láska v nejsurovější formě, jakou si lze představit. Zbývající čas utíká a všechny snahy změnit druhého odchází a samotná podstata lásky, být s někým, zůstává. Na první pohled jsem nechápal, v čem je všechno to kouzlo (a chvílemi ze začátku byl i film silně nepřístupný a těžkopádný), ale po zamyšlení na konci filmu jsem pochopil, že Mike Figgis přesně do detailu věděl, co a jak chce ukázat. Přes všechnu tu hudbu v pozadí, která mi až trochu neseděla (bylo jí příliš a jednotvárné), až po smutně skutečného alkoholika Bena a nádhernou Seru. Tohle je příběh Pretty Woman v Las Vegas, který není pro ženy očekávající happyend ani zamilované pohledy a vtípky. Jde o příběh muže, který se zamiluje do prostitutky. Ta jeho city nejen opětuje, ale také je schopna svého milovaného následovat do syrového závěru, který byl nevyhnutelný stejně jako jejich vztah. Neobyčejné kouzlo filmu také dodává scénář, který se v podstatě s divákem vůbec nemazlí a všechnu milost a otázky "proč" nechává nezodpovězené a pouze naznačené. Není jednoduché pustit si styl filmu k tělu, ale pokud mu to dovolíte, vrátí vám destruktivní lásku bez řečí a pozlátek. Kdyby mi někdo řekl, že tohle je po tajnu natočená realita, vůbec bych se nedivil a jen se (opět) smutně zachvěl... Ta pátá hvězdička je za výsledný pocit z filmu, který předčí jeho samotné sledování a skoro i herecké výkony obou hlavních postav.... (31.07.2009)

Brilantná deštruktívna romanca. Dokonalé hlavné duo exceluje v každej scéne. Cageove podanie chronického alkoholika oproti tomu Shueovej verzia depresívnej šľapky. Cage je skvelý, ale Elisabeth!!! Tá je na zožranie. Človek by ju ani nemal chuť pretiahnúť, len sa tak na ňu pozerať. Ani sa jej nedotknúť. Nech jej krása vyniká! Je to anjel Las Vegas - nádherná a krehká. K tomu jej herecký koncert a životný osud. Už len z nej som mal na tele husiu kožu. Čo skritizovať na tomto filme? Nie je toho veľa - snáď iba nudná jazzová hudba a taktiež v úvode trošku zlá kamera (pripomínala mi európske brakové pseudointelektuálne rádobyzaujímave videokamerou točené art-filmy), ale to sa po pár minútach zmenilo. To sú v konečnom dôsledku zanedbateľné veci. Leaving Las Vegas je božský film. (10.07.2006)

Jeden z nejsmutnějších a nejtvrdších filmů, co jsem kdy viděl. Kdo koho potřeboval víc? On ji, jako andělskou kurvu, poslední milou duši, Chárona, který ho převeze na bárce plné chlastu na druhý břeh Styxu? Nebo Ona jeho, rytíře na bílém koni v posledním tažení, zbytky jehož lidskosti už dokáže vidět pouze ona, který pro ní představuje někoho, kdo potřebuje pomoc ještě víc než ona sama...? Jestli je Strach a hnus z Las Vegas jednou z mých nejmilejších komedií, je pro mě Leaving Las Vegas jedním z nejlepších dramatů a nejzvláštnějších příběhů lásky. Hluboko smekám před oběma herci a před Mikem Figgisem, bez jehož pojetí a výběru hudby by film nebyl tím čím je... 90% (18.06.2007)