Režie:
Uli EdelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrají:
Bushido, Elyas M'Barek, Moritz Bleibtreu, Hannelore Elsner, Mina Tander, Karoline Schuch, Karel Gott, Katja Flint, Uwe Ochsenknecht, Werner Daehn (více)Obsahy(3)
Film Časy se mění, vypráví životní příběh německého rappera Bushida. Mladý Bushido (Anis) je drogový dealer, nedokončil školu a prochází cestou plnou násilí, bolesti a problémů až k vytoužené slávě. (terrorclip)
Videa (1)
Recenze (48)
Nemůžu upřít originalitu takového člověka jako je Bushido. Jeho budoucí kariéra se zrodila ze dvou důležitých faktorů, které jsem měla možnost postřehnout. Za 1.- to s ním po hudební stránce šilo už od malička. Za 2.- ho ovlivnilo prostředí v kterém vyrůstal a žil. Stihnul toho za těch 34 let opravdu hodně, spoustu nepochopení, sporů, soudů, drog a dokonce i třetí manželství. Hip Hop není můj oblíbený žánr, přesto jsem byla na jeho život po všech těch informacích o něm, které probíhaly kolem mě, zvědavá a tak jsem do toho šla. Teď o tomto rapperovi, producentu a podnikateli vím poměrně dost a jsem docela zvědavá, jak dlouho mu tohle jeho životní a zajímavé krédo vydrží. Byly tam momenty, které mě donutily zamyslet se nad tím, jakým způsobem lze vyvolat v mladých lidech až fanatické zbožňování. Ale s tím naším Kájou to bylo přece roztomilý :-) ()
Tenhle příběh o přistěhovaci a jeho boji o přežití v nelitostném štrýtu rozhodně nepřínáší nic, co bychom od podobných, biograficky laděných snímků předem nečekali. Avšak díky údernému podání, kde narativ mixuje Anisovo dospívání s aktuálním turné, nespornému charismatu, kterým Bushido vládne a Edelově perfetkní režii, to vše nekompromisně šlape. Eminem zůstává voSum majlí za čelem pelotonu. Ano, závěrečná katarze a odpouštění působí dost pateticky. Ale koho to zajímá, když do toho zpívá Karel GoD? Re5pekt! PS: Sex na kočičím kožichu FTW! ()
Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! ()
Takový výrazně chudší německý příbuzný 8. míle, kde jsem měl zejména zpočátku velký problém se naladit na vlnu filmu kvůli divnému střihu. Úplně nedovedu ohodnotit přínos arabáče s japonskou přezdívkou žijícího v Německu, který se proslavil pouze tím, že skládal nějaké píčoviny v rámci nejzbytečnějšího hudebního žánru - rappu a měl štěstí, že v Německu zrovna žilo dostatek ještě hloupějších jedinců, kterým se jeho sračkoidní tvorba líbila. Typickým publikem byly fanatické školačky očekávající svoji první menstruaci. Do filmu jsem pronikal velmi pozvolna a trošku mě bavit začal asi až někde za polovinou. Nejlepší byl rozhodně závěrečný koncert, kde se objevil božský Kája a poprvé tak byla slyšet skutečná hudba. [60 %] ()
Perfektní Bushidova biografie, kde hraje sám sebe, což je u tohohle typu filmu stěžejní. Já jsem byl mile překvapenej, tenhle arabák je charizmatickej, životní příběh má zajímavej a film to umí řádně zmapovat a podat. Von taky Edel není žádný vořezávátko, takže to není až takový překvapení. No a dojde i na Káju, což je hvězda navíc. 85% ()
Reklama