Režie:
Uli EdelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrají:
Bushido, Elyas M'Barek, Moritz Bleibtreu, Hannelore Elsner, Mina Tander, Karoline Schuch, Karel Gott, Katja Flint, Uwe Ochsenknecht, Werner Daehn (více)Obsahy(3)
Film Časy se mění, vypráví životní příběh německého rappera Bushida. Mladý Bushido (Anis) je drogový dealer, nedokončil školu a prochází cestou plnou násilí, bolesti a problémů až k vytoužené slávě. (terrorclip)
Videa (1)
Recenze (48)
Výborně natočený film o Bushidovi. Celý film skvěle zachycuje nejdůležitější události jeho života. Mohu říct, že mě překvapuje, že člověk jako on pozná Karla Gotta a nazpívá s ním song. Závěr filmu je hodně působivý a nakonec 3 songy na závěr. Bushida bych si dokázal představit i jako známého filmového herce, protože svůj příběh zahrál opravdu stylově.. 8/10 = 85% ()
Nejprve bych rád zmínil fakt, že nejsem žádný fanoušek rapové hudby, ale spíše její kritik a odpůrce. 99% všech rádoby drsných raperů si jen na něco hraje. Mezi1% zpěváků tohoto žánru, které jsem schopen akceptovat patří právě Bushido a Eminem. Oba to v životě neměli vůbec lehké a jejich cesta ke slávě rozhodně nebyla jednoduchá. Vzhledem k mé subjektivní averzi k danému hudebnímu žánru, jsem se shlédnutím dlouho otálel. Režisér Uli Edel mi však připravil opravdu příjemné překvapení - poutavě zpracovaný životopis, který je o to víc autentický, když v něm Bushido hraje sám sebe. Rozhodně nečekejte 94 minut plných tupého rapování! Za zvláštnost považuji i to, že na pódiu můžeme vidět dokonce i bubeníka. Tenhle tunisan rozhodně není žádnej Arschloch! ()
Takový výrazně chudší německý příbuzný 8. míle, kde jsem měl zejména zpočátku velký problém se naladit na vlnu filmu kvůli divnému střihu. Úplně nedovedu ohodnotit přínos arabáče s japonskou přezdívkou žijícího v Německu, který se proslavil pouze tím, že skládal nějaké píčoviny v rámci nejzbytečnějšího hudebního žánru - rappu a měl štěstí, že v Německu zrovna žilo dostatek ještě hloupějších jedinců, kterým se jeho sračkoidní tvorba líbila. Typickým publikem byly fanatické školačky očekávající svoji první menstruaci. Do filmu jsem pronikal velmi pozvolna a trošku mě bavit začal asi až někde za polovinou. Nejlepší byl rozhodně závěrečný koncert, kde se objevil božský Kája a poprvé tak byla slyšet skutečná hudba. [60 %] ()
Ze začátku mě ten neměckej rap hrozně sral, postupem času jsem si zvykal a na konci se mi dost líbil. Bushido má ještě tu přednost, že rapuje o něčem. Nejsou to nějaký zbytečný hovna. Něco jako německej Eminem. Proč jsem tom dal plnej počet? No tak hlavně proto, že jako životopisné drama o hudebním interpretovi je skvěle zpracováno. Líbí se mi, že poměrně dobře obsáhl film celej jeho život až vlastně doteď. Nechybí rodinné problémy ani problémy ulice. Výborně tu pracuje ta samotná Bushidova hudba. On sám zahral přesvědčivě, akorát by mohl shodit to hustý obočí. V některých okamžicích vypadal jak muslimskej terorista. Celkově mě to přišlo lepší než Falco a dokonce i než 8 míle, jelikož ta obsáhla krátkou pasáž jeho života. Dal bych ty čtyři, ale za našeho Káju pátou přidávám. Jejich duet a Bushidův poslední song byli parádní. 90% ()
Film - roztomilá hiphopová písnička. Přiznaná autobiografičnost se tu pojí se snahou přepsat vlastní dějiny tak, aby se co nejvíc podobaly americkému gangsta rapu. A proč že to? Aby klučina, kterej byl sám, ukázal, že i on může mít taťku a mamku pohromadě s mladším bráškou, i on má spoustu prachů a hustou káru. A poslouchaj ho vězni a náctiletý. I on má totiž měkký srdíčko a ten hněv, ten hněv v něm, ten překoná odpuštěnim! Dá se takovémuhle počinu vůbec vyčítat prvoplánovost a schematičnost? Nebo to patří k dokonalému naplnění žánru? ()
Galerie (26)
Photo © Constantin Film
Reklama