Jedna kočka za druhou

40% — Kdysi jsem v televizi viděl záznam divadelní hry Dům na nebesích (naživo se mi to bohužel nepoštěstilo), která byla hereckým koncertem Jiřiny Bohdalové. Když jsem zjistil, že film Jedna kočka za druhou je filmové ztvárnění stejného námětu, měl jsem velká očekávání. O to větší bylo zklamání z výsledku. Film je slabý, příběh se nějak rozpliznul, místo strhujícího představení takový odvar čtvrté cenové skupiny, podobný jako prostředí, ve kterém se hlavní hrdinka pohybovala. (25.04.2016)

Vždy když shlédnu podobný film, který se Český filmový kritik nebojí ohodnotit odpadem, mám 100 chutí vlastnit z dotyčnou hlavní osobou ( v tomto případě je to paní Jé Bé ) rodinný dvojdomek, abych jí po takovém výkonu mohl začít znepříjemńovat život. Naši filmový režiséři, se prostě a jednoduše nikdy nenaučí točit filmy které by zaujaly. Film, jsem bohužel shlédl celý, protože při jeho sledování došlo k menšímu nedorozumění. Zatímco Já jsem si myslel že to baví moji partnerku, tak ona si zase myslela že to baví mě. Dám odpad, protože už prostě nehodlám nějak hledat důvody abych tomu třeba za nějakou zajímavou pasáž udělil milosrdnou 1 hvězdu. Takže prostě odpad a šmitec ( Výkon Simony Postlerové ve scéně kdy dramaticky ječí o tom co se jí stalo, byl výkon hodný na udělení Zlaté Maliny ) (09.12.2013)

Znám i jako divadelní hru Dům na nebesích. Přenést divadelní hru na filmové plátno bývá často pěkný oříšek. Co funguje na divadle, už nemusí nutně fungovat na plátně nebo v televizi. Dávám tři hvězdy za výborné herecké obsazení, kterému kraluje Jiřina Bohdalová společně s Petrem Nárožným. Klára byla dobrosrdečná ženská, která by se rozdola, ale malinko to přeháněla. (09.09.2020)

Technicky je adaptace div.hry na film téměř dokonalá, pokud režisér nechtěl natočit vlastní verzi ve stylu na motivy div.hry, tak to asi nešlo udělat lépe, i za cenu, že divadelnost je cítit z každého záběru. Režisér je tradičně citlivý, herci mají prostor k hraní a využívají ho uměřeně. Ale asi mám problém s Hubačovými tématy a trochu i se stylem, jakým předvádí charaktery postav, Já se s takovými lidmi nesetkal, asi se jim instinktivně vyhýbám. Lidi, kteří mají dlouhé a razantní projevy, značící jasný postoj, a následně (a někdy i vzápětí) udělají akci k tomu postoji opačnou, bez mrknutí oka, mne deptají a děsí. Vím, že změna má vnitřní logiku, vím, že ten opačný vnější projev je způsob vyrovnávání se se stresem, ale mně ti příliš připomíná Orwellovský "doublethink" a ten do mého světa napatří. Dokážu ocenit, že herečka takovou rozpolcenost úžasně předvede, ale podruhé bych už Kláru nedokázal vydržet. (16.05.2021)

Další z filmů, který mi stačil vidět jednou, protože stejně jako žaludek bolí ze záběrů na unavené pochoutky z nádražní putyky, srdce bolí z přehlídky těch nejhorších povah, co se mezi lidmi vyskytují. K údajnému přehrávání Simony Postlerové bych jen dodala, že kdyby se mě nějaká milá paní, po takovém zážitku, zvědavě a s úsměvem dotazovala, jestli byl starej nebo mladej a oznámila mi, že jsem nezvládla být dobývána, tak ani neřvu, ale rovnou po ní skočím a utrhnu jí hlavu. Komedie? Ani smykem. (10.05.2021)