Zatmění všech sluncí

O tom, jak příležitost dělá zloděje. Jak člověk z lásky k rodině ve snaze po splnění banálních tužeb svých dětí zpronevěří peníze a zahodí tím vše, co léta budoval. A také o stavu socialistické justice, kdy obhájce přesvědčuje svého klienta, aby se přiznal, že je už stejně usvědčený. Ale hlavně skvělá Galatíková coby matka, a hysterka Magda Reifová coby dcera. Zajímavý film, i když už tak trochu z jiného světa....80% (13.10.2011)

Nenapadá mě nic, co bych tomuto filmu vytkl. Film je skvělý od úvodních po závěrečné titulky. A bych dosvědčil, že si nevymýšlím, tak musím zdůraznit, že mě v úvodních titulcích potěšil efekt ztemnění titulku, který oznamoval název filmu „Zatmění všech sluncí“. Kvalita titulků vynikne zejména při srovnání s titulky k filmu „Žralok v hlavě“ (http://www.csfd.cz/film/178908-zralok-v-hlave). Film má plynulý spád. Nevím, jestli mají mladší diváci představu o platech a cenách zboží v roce 1987 a jestli vědí, co to byly tzv. bony. Cena předváděného videa představovala přibližně 10 měsíčních platů. Nedá mi to a musím upozornit na část dialogu, který navazoval na předváděné video. Galatíková: „Nakonec, co byste si to nedopřáli. Vždyť je to bezvadný. Děti nemáte, tak co Vám chybí?“ Dvorská: „No, třeba právě ty děti.“ Líbí se mi, že se v rozhovuru kladou děti nad materiální statky. Ovšem nejvíc na filmu hodnotím to, že divák má možnost také vidět, kam vede spáchaní nějakého tresného činu. Hodně je ve filmu věnováno lítosti, úvahám pachatelky a členů její rodiny. Tím se dnešní filmy jaksi chlubit nemůžou. V nich se vraždí, krade, nabourávají auta a pořád je všechno jaksi OK. V nejlepším případě se takové věcí odbývají floskulí, že mi to je moc líto. (čtvrtek 24.09.2009) (24.09.2009)

"Stačí jedna hloupost a spacká ti celý život." Pod tuto větu, kterou pronesla hlavní postava skvěle zahraná Věrou Galatíkovou, se můžu rovnou podepsat. Pak je samozřejmě otázkou, co k té hlouposti vedlo nebo co k tomu člověka donutilo. Nejsem si tak úplně jistá, že by se hned volala policie a řešilo takovým způsobem. Pravda, 20.000,- bylo v tehdejší době pořádně velký balík peněz. Ani dneska to není malá suma. Ta ženská se do toho pořádně zamotala. Smutný příběh. Paní Galatíkové si jako herečky strašně moc vážím. Bylo mi paní Honcové opravdu líto. Psychologii postav se povedlo vykreslit moc hezky. To byla hloubka. (01.09.2016)

Pozoruhodný psychologický pohľad na rodinné vzťahy, ktoré vedú k (v tej dobe rozšírenému) obvineniu z manka. Často sa končilo až väzením a spoločenskou hanbou. Věra Galatíková sa vžila do svojej role naozaj excelentne, inscenáciu posunula o dve priečky vyššie, verím tomu, že príbeh by sa dal nakrútiť ako zaujímavý seriál. Žiaľ platí to zväčša iba pre ňu, kratučko jej síce sekundovala S. Stašová, ktorá sa snáď "muklom" priamo narodila (viď. Přítelkyně z domu smutku). M. Reifová zahrala hysterku tiež verne, len neviem či to bol zámer. V scéne, keď sa S. Stašová chce rozdeliť s cigaretou s V. Galatíkovou (silnou fajčiarkou), ktorá jej odpovie excelentne prefajčeným hlasom "já nekouřím", som sa schuti zasmial :-). (25.10.2014)

Znamenitý výchovný film se zcela beznadějným koncem. Tak jak to Ráža umí. Hutná atmosféra a výkony herců vybičované až do krajnosti psychického sebeobětování. Především Reifová má famózní záchvaty a Galatíková svůj drsný rozklad osobnosti zvládá s bravurou snad až na hranici uvěřitelnosti. Za tohle Ráža určitě dostal cenu Antonína Zápotockého za boj proti rozkrádání socialistického majetku. (01.09.2018)