Láska jako trám

Pivec prokázal, jak perfektním hercem byl, role (notně) přerostlého dítěte mu sedla. K nejskvělejším scénám pak patří "za tohle jsem neschůzoval!" při konverzaci s půjčovatelem lodiček, nadšení, když přes výklad zahlédl svého starého známého Záhorského, "Kdyby mě nebylo, ani by naše děti nedostaly jména", "Popel, o ten já se nikdy nestaral", a taky "Že mi to neřekneš do očí". Jedinou vadou snímku se mi jeví ony detailní záběry na Pivcovu tvář, které odhalovaly, že Pivec nemá všechny zuby pohromadě. Nevypadalo to pěkně, a přitom stačilo, aby použil fígl mé tety - díry zalepit žvýkačkou - a byl by zase prvotřídní frajer. (13.05.2013)

No skvělá televizní hra....velice jemný humor.....geniální herci "staré" školy! To je podívaná.. Bohužel jedno z posledních představení se před kamerou Mistra Pivce, více mu nedovolili, a možná by i dovolili, ale režisérům tehdejší doby se nehodil. PS: Ten konec mohl být na komedii uvolněnější.. :-)) (06.08.2007)

Nesmal jsem se celou dobu, ale smal jsem se, coz je dulezite.Skvele dialogy, kterym kraluji panove Pivec,Zahorsky a pi Sejbalova. Nektere dialogy se mi zdaly i hluboke s vetsi myslenkou, viz. pan Zahorsky v posteli hovorici o starem muzi co chyta ryby a nepamatuje si uz ani jak vypadala jeho zena.Kdyz bych mohl nekoho vyzvednout,ukazal bych na pani Sejbalovou,jelikoz ta je proste kouzelna ve svem pojeti pani Pivcove.Slova z filmu "neprekonatelny odpor". (18.01.2008)

Jeden z vrcholů československé televizní zábavy, který dokáže z jednoduché situace kolem koupeného starobylého kabátu vytěžit překvapivě mnoho. Dá se říct, že vytvořený obraz manželského soužití na konci života si svou emotivní i tematickou plastičností nezadá s Hubačovým Babím létem. Příběh se pohybuje od trochu sentimentálního romantismu, přes hořkou komedii, k hluboce tragikomické reflexi, až k opravdu černohumornému finále. Vše doplňuje autenticita dialogů a prostředí navazující na filmové preference 60. let, což se otiskuje i do překvapivě civilního herectví Pivce a Šejbalové, které zavání až improvizací. Jejich nepředvídatelně proměnlivé interakce přesně odpozorované ze života právem náleží na vrcholek českého hereckého Olympu. (07.04.2013)

Kouzelné filmové pohlazení, takové velice příjemné pokoukání, místy k pousmání, místy k bezuzdnému smíchu.. V několika okamžicích jsem měla pocit, že sleduji svého dědečka s babičkou, ti se také uměli zhádat, být na sebe naštvaní, ale pak uměli přijít, dát věci do pořádku a nejkrásnější na tom je, že spolu strávili celý život a na jejich zlaté svatbě jsem byla.. Herecký trojlístek - Jan Pivec, Jiřina Šejbalová, Bohuš Záhorský - fantastický, to, co tu předvádějí, je něco mimořádného.. (11.01.2021)