Stalingrad
Stalingrad
Obsahy(1)
Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda (Thomas Kretschmann) a jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (285)
Němci to mají těžký, přesvědčit diváka, že i oni trpěli, že i oni byli obětí ideologie se jim nikdy nepovedlo, a nepovede. Já nikdy u těchto bitev v německém pojetí nevim, co mám cítit, respektive cítim všecko, jen né soucit a jakési to klasické fandění, aby voják svého nepřítele rozmašíroval až na kostní dřeň. Tohle je právě tokový snímek, relativně dobře natočený, po německu klasicky debilně napsaný a mojí osobu zanechal nepřekvapivě lhostejnou k osudu Němců. Je mi jasný, že oním jediným úhlem pohledu nelze pohlížet na jakýkoli konflikt v dějinách lidstva, ale ubraňte se tomu, když víte, co tomu předcházelo, co se dělo potom a zároveň a to vše za doprovodu hafa shlédnutých dokumentů, a filmů typu Jdi a dívej se, které vám dotvoří onu germánskou nadrasu i po obrazové stránce. Těžko pak přát těm bojovníkům, kteří trpěli, byli obětí iracionality vycházející z úst hitlerových a dle toho tak i jednali, něco jiného než smrt. Je mi líto, že je mi to tak jedno. ()
Válečných filmů z pohledu Skopčáků je jak šafránu a to je obrovskou výhodou tohoto německého díla, protože ho vlastně nemám moc s čím srovnat. Líbí se mi, že jde o hodně syrový kousek a nejedna ukázka válečných zločinů přidává dost na autenticitě, přičemž paralelně se primárně věnujeme těm spíše kladnějším Němcům, obyčejným klukům z Wehrmachtu, kteří se od svých protivníků lišili snad jen místem zrekrutování. Ve prospěch filmu z pohledu českého diváka mluví i kvanta českých herců a téměř nulová heroizace hrdinů. Ale jak už to bývá, nejde jen chválit a občas se musí ukázat i na nedostatky, kterých tu je až až. Střih, hudba jsou místy totálně mimo (celkově to technicky trochu drhne), scény jsou občas naprosto nepřehledné a nebo naopak totálně nerealistické, postavy občas jednají naprosto nesmyslně (aniž by se to dalo omluvit šílenstvím všudypřítomné války), a občasné teatrální umírání je spíš k pousmání. I přes tyto vady na krása jde o dobrý, zajímavý film, který stojí za vidění. Heřmánkova věta "Otto, ich bin kein Nazi", krásně shrnuje myšlenku, se kterou před téměř 30 lety vznikl Stalingrad. ()
"co takhle stalingrad pánové?", na to sa dá odpovedať nedbám, pretože i keď ide o nemecký film a hrdinovia nie sú spojenci ani rusi, ale samotné nenávidené zlo (nemci) ide o vynikajúce dielo. zo začiatku budete mať možno zmiešané pocity s prispôsobením sa na to, ale po chvíli si uvedomíte, že dokonca i fašisti boli ľudské bytosti a budete im držať palce a spolu s nimi prežívať peklo bojov a dúfať, že sa dočkajú konca vojny. pre mňa je stalingrad jedným z najlepších filmov o druhej svetovej vojne s výbornými hercami (hlavne heřmánek, ten človek má charisma na rozdávanie). "oto já nejsem nacista. - jo vy oficíri jste neco horšího!". navyše tá skvelá hudba! najlepší nemecký film! ()
Jeden z mála dobrých německých filmů, pohled na jednu z nejslavnějších a také nejkrutějších epizod 2. světové války tentokrát z druhé strany, ze strany poražených, kvalitu předkládaného tématu opravdu trochu kazí nepřesvědčivé herecké výkony německých herců, přesto snímek patří k těm kvalitnějším, účast českých herců, zejména excelujícího K. Heřmánka je potom skvělou pozvánkou ke shlédnutí tohoto filmu ()
Film, který si dal za úkol co nejvěrohodněji zobrazit utrpení a strádání malé skupiny německých vojáků ve Stalingradském kotli, přičemž politika a vyšší takticko-strategické cíle jsou upozaděny. Namísto toho jsou zde zachyceny momenty, kdy se odvaha mění v beznaděj, odhodlání k boji a snaha přežít se obrací v ironii. Rozum se vytrácí a z vojáka se stává zvíře. Úkol pro filmaře věru nelehký, ale obstojně zvládnutý. Počáteční idylka a naivita na slunné italské Riviéře v kontrastu s ruinami zasněženého Stalingradu vypovídá o mnohém. Koprodukce a mezinárodní obsazení dávají filmu další rozměr. Neztrácí se ani čeští herci v čele s Karlem Heřmánkem. Výpovědní hodnota snímku zůstává neskonale větší než u patetického Pearl Harboru a podobných amerických filmů. 72% ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- Film vykresluje vojáky Wehrmachtu jako defacto ty „hodné“, kteří se nepodíleli na válečných zločinech a genocidě či o nich dokonce nevěděli nebo se jim snažili zabránit. Ani jedno není pravda, vojáci Wehrmachtu a dokonce i běžná německá policie byli běžně nasazováni na ty nejhorší zločiny, včetně genocidy či provozování vyhlazovacích táborů. Míra souhlasu mezi vojáky byla navíc tak vysoká, že v případě, že někdo odmítl splnit rozkaz, byl pouze převelen, nikoliv potrestán, neboť se vždy našel dostatek dobrovolníků. Stejně tak němečtí civilisté byli se zvěrstvy své země seznámeni, například díky dopisům, které posílali vojáci a policisté domů a ve kterých popisovali své zločiny. Tyto dopisy si lze přečíst například v knize „Černá zem“ od Timothyho Snydera. V jednom takovém dopisu například německý voják tvrdí, že vraždění židovských nemluvňat (které před střelbou vyhazovali do vzduchu, aby se trochu pocvičili ve střelbě) v Mohylevu je v podstatě „preventivní obrana“. Mýtus o nevinném Wehrmactu (Mythos der sauberen Wehrmacht) začal být šířen samotnými Němci po 2. světové válce ve snaze shodit jejich zločiny proti lidskosti na Hitlera a úzkou skupinku prominentních nacistů. (vojtaruzek)
- Ve scéně, kde tanky útočí na Němce, se jedná o skutečné tanky T-34 zapůjčené Československem na natáčení ve Finsku. (Gastovski)
- Originální scénář napsal Christoph Fromm, ale producenti nesouhlasili s jeho realističtějším směrem a nechali jej přepsat. (HellFire)
Související novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)
Reklama