Tajemství jejich očí

Zaslúžený oscar. Neskutočne vydarená krimi, ktorá sa nebojí experimentovať. Veľké časové rozdiely medzi jednotlivými časťami filmu bývajú často kameňom úrazu aj pre skúsenejších tvorcov a keď k tomu pridám úplne rozdielny štýl rozprávania príbehu, tak klobúk dole, že si príbeh ako celok dokázal udržať takúto komplexnosť. Rovnako aj zakomponovanie romantických čŕt filmu absolútne neublížilo thrillerovému mrazeniu, ktoré síce prichádza veľmi sporadicky, ale zato omnoho účinnejšie než v mnohých žánrovkách. Herci veľmi precízni, ale takisto chválim kameru (nielen záber ponad futbalový štadión a následné prenesenie sa priamo do hľadiska sú v tomto filme skvostom), maskérov a dizajnérov a všetkých, ktorí dotvárali úžasnú atmosféru sedemdesiatych rokov. Takže teraz už len čakať kedy z tohto filmu spravia americkí zúfalci ďalší zbytočný remake. 90%. (22.07.2010)

Brilantní variace na klasický noir (osamělý detektiv, femme fatale, brutální vražda, parťák závislý na alkoholu...) s prvky komedie a satiry na argentický politický systém 70. let. Navíc poctivá filmařina jako za starých časů s hned několika superoriginálními a těžko zapomenutelnými scénami (fotbal, loučení na nádraží, pointa...). Potencionální hit roku - pokud se dostane do naší distribuce... (22.10.2009)

Žánrově vybroušená krimi s od začátku do konce přesným plánem a rozvrženou kompozicí zvratů, vývoje postav atd. (vzájemná gradace a posouvání vyšetřovací linie s osobními záležitostmi či tragédiemi), pevnou režií s pár silně atmosférickými okamžiky (fotbalové hřiště, výtah), upomínající na Fincherova Zodiaca, skvělými herci a velice silným pocitem, který ve vás po skončení filmu ještě chvíli přetrvá. Na klenoty žánru nedosáhla jen o kousek a byla by tak chyba tuhle argentinskou lahůdku minout jen proto, že jste letos Oscara přáli někomu jinému. (10.03.2010)

ukrutně nudná a díky prolínání minulosti se současností (a současnosti s minulostí:) i dost nepřehledná záležitost, která ve finále působí asi tak, jako kdybyste jeden díl kriminálky Odložené případy roztáhli na dvě hodiny a nacpali do něj spoustu ukecaných Argentinců.. stálo mě hrozně moc sil dodívat to do konce a absolutně nerozumím tomu Oscaru za nejlepší cizojazyčný film, natož pak aktuálnímu 156. místu v TOP 250 na IMDB.. (20.04.2013)

Jsem nadšen. Dvě drobné chybičky již velmi trefně pojmenoval Marigold - taky mně mírně zchladila místy až příliš okatá práce maskéra a nepatrné náběhy k telenovelové melodramatičnosti. Z řemeslného hlediska ale jde o tak nechutně dokonalý film, až mi z toho běhal mráz po zádech. A to je pocit, na který jsem v poslední době téměř zapomněl. Umně propletený, ale nezmatený scénář evokuje tísnivou atmosféru nostalgie - nostalgie po tom, co jsme promrhali a ztratili, nejen po lidech a věcech, ale i situacích, příležitostech a nadějích. Tato éterická příchuť je ale "pouhým" bonusem ke krásné poctě oldschoolovým krimifilmům - filmům, v nichž kralovaly ostře vykreslené postavy (Sandoval!) a hrubý realismus akce. Každý pětihvězdičkový film musí obsahovat hned několik scén, které mě trefí na solar - zde jsou tři z nich : strhující one-shot záběr honičky na fotbalovém stadionu / jemně rozehrané vzrušení a následné zklamání mladé právničky v okamžiku, kdy si Esposito přijde promluvit o "jedné věci" / Sandovalova oběť. ¡Viva Argentina! (16.05.2010)