Tajemství jejich očí

Brilantní variace na klasický noir (osamělý detektiv, femme fatale, brutální vražda, parťák závislý na alkoholu...) s prvky komedie a satiry na argentický politický systém 70. let. Navíc poctivá filmařina jako za starých časů s hned několika superoriginálními a těžko zapomenutelnými scénami (fotbal, loučení na nádraží, pointa...). Potencionální hit roku - pokud se dostane do naší distribuce... (22.10.2009)

Úžasné, kolik rovin a významů v sobě spojuje tento argentinský snímek (a čerstvý držitel Oscara) a jak je to přesto celistvý a konzistentní celek. 1. metažánrový film, který by bylo velkou chybou vnímat jen jako pouhou kriminálku. Spojuje v sobě hned několik žánrů (detektivní, romantický, komediální, politický, historický), přičemž jejich významovému rozložení porozumíte teprve až s úplným závěrem snímku. 2. postmoderní snímek, který je vyprávěn kontinuálně ve třech rovinách (současnost, minulost a její reflexe prostřednictvím stylizace románového pohledu), které se ale pozvolna proplétají a místy je lze snadno zaměnit, vytvářejí navíc prostor glosovat a reflektovat dění, které má charakter současnosti. 3. velmi osobitá variace s odkazy latinskoamerického magického realismu, kde nechybí tradiční atributy - osudová žena, láska přetrvávající dekády, prvek pomsty jakožto jediného principu bytí, výjimečně silný příběh, úkladné vraždy, různorodá interpretace reality, narační světy... 4. rámcová kompozice pointovaná dvojitým závěrem, který snímek a celý příběh skutečně korunuje a svádí do jednoho řečiště rozložité povodí dějových linek 5. skutečně zdařilou estetiku snímku a stylizaci do 70. let minulého století, pod níž tiše probublává šedé bezčasí peronismu a následných vojenských diktatur, tedy polototalitní a totalitní režim, který přímo ovlivňuje události v příběhu. 6. neobvykle silně vyvážená forma a obsah - snímek působí skutečně jako homogenní tvar, od použitých kamerových clon, autentické mizanscény coby dobové kulisy, nenápadného střihu, gradace, členění do několika celků ukončených vždy patrnou minizatmívačkou, několika stylizovaných pasáží, hereckých výkonů, scény na fotbalovém stadionu...až po výše popisovaný pouhé kriminálce neadekvátní obsah. Skutečně silný a sugestivní film se výraznou stopou artového směrování... PS: Hanekeho Bílá stuha si ale Oskara zasloužila víc... (10.03.2010)

Velmi kvalitní krimi z argentické produkce, kde se skoru celou dobu mluví (což nevidím jako negativum) a přitom se stupňuje napětí. Obsahuje i několik velmi silných scén (už zmiňovaná scéna na fotbalovém stadionu nebo ve výtahu, ale i spoiler! scéna, kde dojde k zabití jednoho z vyšetřovatelů) a hlavně skvělý konec. Navíc přináší i romantickou linii mezi hlavními postavami. Plus výborní (a pro mě neznámí) herci a skvělá atmosféra. 80% (12.03.2010)

Zaslúžený oscar. Neskutočne vydarená krimi, ktorá sa nebojí experimentovať. Veľké časové rozdiely medzi jednotlivými časťami filmu bývajú často kameňom úrazu aj pre skúsenejších tvorcov a keď k tomu pridám úplne rozdielny štýl rozprávania príbehu, tak klobúk dole, že si príbeh ako celok dokázal udržať takúto komplexnosť. Rovnako aj zakomponovanie romantických čŕt filmu absolútne neublížilo thrillerovému mrazeniu, ktoré síce prichádza veľmi sporadicky, ale zato omnoho účinnejšie než v mnohých žánrovkách. Herci veľmi precízni, ale takisto chválim kameru (nielen záber ponad futbalový štadión a následné prenesenie sa priamo do hľadiska sú v tomto filme skvostom), maskérov a dizajnérov a všetkých, ktorí dotvárali úžasnú atmosféru sedemdesiatych rokov. Takže teraz už len čakať kedy z tohto filmu spravia americkí zúfalci ďalší zbytočný remake. 90%. (22.07.2010)

Prvních 30 minut - nuda. Druhá půlhodina - na jejím konci se konečně něco stalo! Třetí čtvrtina - vracíme se zpět do hluboké nudy, sice se něco děje, ale už je mi to jedno. Poslední úsek - rozuzlení. A na tohle jsem dvě hodiny čekal? Jděte do Prčic. ~~~ Dva vyšetřovatelé a jedna právnička (nebo co - jejich nadřízená) vyšetřují znásilnění a vraždu mladé ženy. Vyšetřování je ale dosti nesnadné, zamotané, do toho se jeden z vyšetřovatelů do své nadřízené zakouká a přítel oběti se s tím vším nechce vyrovnat. Všem se ale případ doslova zažírá pod kůži a nemohou ho ani po letech opustit neuzavřený. Divák se neustále přesouvá mezi současností, kdy vyšetřovatel začíná psát o případu knihu a znovu nad vším přemýšlí a pátrá, a minulostí, kdy vyšetřování probíhá, stejně jako vztah mezi třemi ústředními postavami. ~~~ Neskutečně, skutečně neskutečně zdlouhavě natočené, že sestříhání o celou hodinu by tomu snad jen jedině prospělo. Navíc jsem se v tom začal docela slušně plácat a zmateně se snažil luštit na co se to koukám a co se proč děje. Tohle mi ale dlouho nevydrželo a tak jsem jen koukal na obrázky a čekal, až se začne něco dít a bude finální rozuzlení. Jenže to čekání bylo táááák dlouhé. ~~~ Vrátit autorům a nechat znovu celé předělat. (01.05.2011)