Soul Kitchen

Až se sám divím, jak mě film nadchnul. Možná to má na svědomí fakt, že jsem ho sledoval v němčině a s anglickými titulky, a tak jsem měl na konci radost, že jsem to pochopil i bez špetky jazyka českého. Nebo jsem to možná nepochopil vůbec. Každopádně jde o pohodovou komedii, která v sobě však nese i nějakou tu hloubku. Člověk po shlédnutí zatouží, alespoň na chvíli, patřit do nějaké takové Soul kitchen, jelikož jde o místo s neuvěřitelnou atmosférou… (23.02.2013)

Němci čas od času umí vytvořit fakt perfektní komedii, ale tentokrát to myslim neni tenhle případ, né že by to bylo vyloženě špatný nebo nuda, ale osobně jsem na tom neviděl nic výjimečnýho, vtipnýho nebo snad pohodovýho, prostě takový drama hozený trochu do komedie, ale žádnej zázrak a Moritz Bleibtreau by si zasloužil víc prostoru, i když je to děsná německá držka (01.07.2010)

Vždy jsem miloval pohádky a Soul Kitchen jsem si právě díky tomu zamiloval a to bez kompromisů. Akinův vyprávěcí styl mi sedne jak prdel na hrnec a působí na mě meditativně a zcela bez zábran. Výživný mix Hamburgského genia loci, padnoucího hudedbního doprovodu, komických výstupů (převážně scény v kuchyni jsou vynikající) a naivního vykreslení patálií moderního světa. Soul kitchen je prostě moje srdcovka, takže mi vlůbec nevadí, když hodnocení subjektivě nadnesu. (31.03.2018)

Ten film som si pozrel už len kvôli tomu, že niekto avizoval aký je ten turecky nemec režisér Akin dobrý. Žiaľ neviem z priebehu filmu rozlíšiť v čom je „prínos“ režiséra. Buď je film dobrý (zásluhou hercov) alebo je dobrý (vďaka príbehu alebo hudbe, či pekným obrázkom - niekedy výprave – scéne). Ale ako zistiť prínos režiséra to veru neviem. V tomto filme sa odohrával dej okolo reštiky a gréckych prisťahovalcoch. S nadsázkou jemného humoru riešili svoje každodenné trampoty. Aj príbeh hovorí, že keď má „hovno padnúť , tak na posratého“ . Ešte že to nakoniec dopadlo tak ako dopadlo. Jo a zistil som, že Ľudovej nemčine prisťahovalcov rozumiem lepšie , skoro mi nebolo treba vnímať titulky. Dávam pohodových 3 b. (15.02.2013)

Fatih si natočil něco pro radost a sešla se mu přitom spousta přátel z předchozích projektů, takže vzniknul vlastně spíš takový lehký mejdan na stříbrném plátně. Adam Bousdoukos skvěle ztvárňuje typického impulsivního hrdinu Akinových snímků (jako kvazimentor zde skvěle funguje jeho předchůdce Birol Ünel), kterého výborně doprovází Moritz Bleibtreu a banda známých obličejů, jež už jste shlédli v předchozích snímcích tohoto tvůrce. Navíc tu a tam dojde k osvěžení alá Udo Kier nebo Lars Rudolph. To vše je podané až cholerickým tempem vyprávění (u Akina obvyklým) a v rytmu soulu, který se dotýká nejen duše a žaludku. Ano, je vidět, že na place bylo zřejmě hodně zábavy a tak se tu a tam na logiku či klišé nehledělo. Ale film má až odzbrojujícího ducha, že se člověk na tvůrce vlastně ani nemůže zlobit. Navíc tu opět skvělel funguje to, co umí tenhle čtenář přistěhovaleckých duší nejlépe - objevit hrdinu na hraně, dát mu naději, vykoupat ho ve sračkách a pak (!SPOILER!) mu nabídnout v celku střídmý happyend. A proto se už teď těším na jeho další počin! Zinos má bufet, jenž si hraje na rstauraci a přítelkyni na cestě do Číny, potřebuje peníze, spravit záda, zaměstnat bratra a neztratit lásku - to je víc než dost pro jednoho a na Zikose to vše spadne najednou.... 80% (14.10.2010)