Cargo

O něco silnější dvě. Chtěl to jen o lopatu herectví víc (nebyl to všechno v tom filmu jen kompars nebo amatérští herci?). Na jejich "hraní" padala bohužel atmosféra o level níž, než by mohla. Asi proto se mi zdálo, že je to víc dlouhé, než by mělo. Zase na druhou stranu celková myšlenka nebyla vůbec špatná, i když se zjevně inspirovala kde mohla. P.S. Opravdu odmítám dávat či ubírat hvězdy jen za to, že je to jiná než US produkce. Snaha je chválihodná, ale kvalitu filmu nezmění. (30.09.2012)

Tak jsem dlouho váhala, kolik dát těch hvězd, když se okolo nich řítila obrovská nákladní loď, jenž měla mířit na stanici 42, ale místo toho letěla pěkně zakamuflovaně k osadě šťastných kolonizátorů ze Země, která není právě po epidemii ke svým obyvatelům životně vlídná, na tu báječnou, vysněnou planetu Rhea, kde lze žít, jen musíte mít dost prostředků na letenku, a to sakra není levné.A tak aby si jedna mladá lékařka na tuhle cestu za svoji sestrou a jejími dětmi vydělala, přijme místo na tomhle cargu. Jen hibernace je na čtyři roky a služby o samotě nejsou psina...zvlášť, když se cosi začíná dít....nepopírám, že střípky námětu by se daly nalézt v knihách několika sci-fi autorů...atmosféra dobrá, vizuálně také, hudba seděla....tak dáme švýcarským tvůrcům hvězdy tři:-) (25.05.2013)

"Zahajuji noční režim. Prosím, odeberte se do své klidové pozice." To není potřeba, protože já jsem v klidové pozici zůstal od začátku až do konce. Nic moc se totiž nedělo, tep ani nic jiného mi to nezvedalo a tak jsem se mohl věnovat dumání o tom, zda bych se raději nechal zkrápět skutečným radioaktivním deštěm nebo žil šťastný a falešný život v Simulaci. Přesto mě celkem zajímalo, kdo to běhá po lodi, kam se to vlastně letí, co je v kontejnerech a proč Laura vždycky do vysílačky poslušně hlásila pouze ve chvílích, kdy se nic nedělo. Nebylo to zkrátka špatné, ale na nadšené mávání helvétským křížem to rozhodně nebylo. (06.06.2017)

Vizuálně úchvatné sci-fi v ryzím slova smyslu – ano, TAKHLE vypadá vědecko-fantastický film, přičemž ono „vědečno“ (v mnoha jiných, daleko slavnějších titulech zcela opomíjené) tady zahřeje na srdci každého fanouška clarkovsky koncipované sci-fi. Ostatně v těch vesmírných pasážích nechává film vzpomenout i na takovou klasiku žánru, jakou je Kubrickova Vesmírná odysea natočená podle literární předlohy právě samotného Arthura C. Clarka. Tyto dechberoucí pohledy do vesmíru jsou skutečně velkolepé a i kdyby nic jiného, jen kvůli nim stojí za to film vidět. Přestože se nejedná o hollywoodský kasovní trhák, toto dílo dokazuje, že i na evropské půdě se dá natočit zajímavé sci-fi, byť by se mu dalo ledacos vytknout. Kromě oněch náhledů do tváře vesmíru, kterých zase není tolik, je totiž film po obsahové stránce docela prázdný a hlavně zbytečně dlouhý – ke konci už jsem se trošku nudil. Rozhodně se nejedná o film pro široké masy – člověk prostě musí být fanda žánru a a vychutnat si to jako celek, protože samotný děj ubíhá velmi pomalu a až na pár výjimek zcela poklidně, takže se o žádnou akční řežbu rozhodně nejedná. Mě osobně tenhle snímek ale zaujal, protože obdobných filmů se točí pohříchu velmi málo a žánr jako takový je v podstatě na vymření. Proto jen houšť a větší kapky! (03.09.2011)

ŠVAJČIARSKE SCI-FI??? Ako sa dá natočiť veľmi kvalitné scifi s hustou atmosférou a kvalitným príbehom predvádzajú slovenským a českým scenáristom a režisérom dvaja švajčiari. Takže netreba megarozpočet, stačí mať nápad (nevadí, že omletý, vesmírne stanice nikdy neomrzia) a vizuálne cítenie. To nie je kritika hollywoodu, ale hore spomenutých jedincov, ktorí sa radi odvolávajú na nedostatok peňazí. Takže prečo potom nemáme aj my kvalitnú žánrovú tvorbu, ak to ide v nefilmovom Švajčiarsku? (20.05.2012)