Neklid

Tak tedy uznávaný Gus Van Sant.Abych pravdu řekla tento film mě nenadchl,nepoznamenal,nedojmul a ani mi nic zváštního nedal.Celou dobu se člověk dívá na zvlástní módní kreace jakési nemocné krátkovlasé nehezké slečny,která má nádor na mozku.Úchylka mladého Enocha(dalo by se říct jinocha,který je jediným důvodem proč jsem to nevypla)chodit na pohřby jenom proto,že se nemohl rozloučit se svými rodiči a pak rychle zmizet a hrát si v pokoji lodě s duchem??-to je případ na psychiatrii.Nelíbí se mi jakási nadnesená myšlenka,že tenhle film je snad něco zvláštního a romantického.Hezkého na tom bylo jedině to,že již zmíněná nehezká slečna neumřela sama a nepolíbená,pár pěkných songů,kecy o ptácích a dobře vyzerající jinoch Enoch(Henry Lee Hopper). (23.07.2012)

Pokud se mě zeptáte, co považuji za melancholický typ filmu, dám vám příklad právě Neklid. U tohoto dramatu od první minuty cítíte a tušíte, že směřuje k hořkému konci. Jeho tématem je smrt a pohled hlavních postav na ní, smíření se s ní. Celou tuto tématiku se snaží zaobalit do humorného hávu, ale stále je to snímek smutný, jenž nemusí sednout každému. Mezi herci to jiskří a funguje. Pár zajímavých námětů k zamyšlení se též najde, ale již jsem zřejmě viděl až příliš filmů na podobné téma, které prostě byly lepší. Čas ukáže, jestli si na Neklid vzpomenu jako na melancholický snímek pojednávající o tématu smrti, nebo pouze na jistý, konkrétní vnitřní pocit mého či jiného já. Uvidíme… 70% (31.03.2013)

Pokud mají tyhle indie romance v sobě inteligenci a hloubku, tak na mě vždycky fungují (viz Keith). Rozhodně je to i případ Restless, které navíc oplývá skvělou ústřední dvojicí a plyne v takovém pomalém, smrtelném tempu, které tvoří příjemnou atmosféru. Ještě ubrat trochu na té čitelnosti a bude to parádní film. 8/10 (26.09.2013)

Harold nějak ztratil smysl pro humor a Maude značně omládla... // Restless má zvláštní, melancholickou atmosféru, která se vymyká tvorbě Guse Van Santa, nicméně pohladí, alespoň na chvilku. Se závěrečnými titulky se však pohlazení vytratí a zůstane jen dojem z toho, že ta holka je fakt krásná a chlapec zůstal outsiderem k sežrání. (26.02.2012)

Enoch & Annabel. ON vyčpělý sirotek přežívající bez zájmu o život a se zájmem o navštěvování cizích pohřbů. ONA kouzelná slečna s odvahou a vášní a umem žít. A taky s rakovinou mozku. Přestože tedy leitmotivem je smrt, umírání, čekání na smrt, snímek je prodchnut citem, silnými emocemi a nakažlivým entuziasmem. Život je krásný, na světě je krásně. A pokud není, tak bude. Láska k životu, respekt k času. Carpe diem. Život je dar, smrt je nicota. ~ Vyvážený příběh, v němž se emotivní rovina nenásilně prolíná s tradičními režisérovými snahami o jinakost a experiment (kaleidoskop, baterka, namalované obrysy těl na asfaltu…). Plus vynikající herecké obsazení (skvělá Mia Wasikowska v roli Annabel, stejně jako nedávno jako Jane Eyre). (Dobře napsaná je též postava imaginárního Japonce – kamikadze pilota – patetického ducha jménem Hiroshi.) ~ Fantazijní svět vnořený do reality. Originální romantika. Pozitivní energií nabitá předfunusová lovestory. Úžasně pokojný Neklid. ~ ~ Zdá se, že jde o druh zpěvného ptáka, který si myslí, že umírá pokaždé, když zapadá Slunce. A když se ráno probudí, je z toho, že stále žije, úplně na větvi, a proto zpívá ty nádherné písně. (10.02.2012)