Neklid

Film, který je stejně fantasijní jako je opravdový, a tím myslím, že v obou hlediscích je hodně vysoko. Filmy, které mají myšlenku a zároveň rozebírají téma života a smrti, ty mi vždycky seděly. Tenhle myšlenku má, na to, jakou, na to si každý musí při závěrečných titulcích přijít sám, a ta myšlenka je na tolik hluboká a vždycky aktuální, že už pro ni má smysl film vidět. Myslím, že i z hlediska těch pomýlených lidí zastávajících myšlenku, že film musí být inovativní, aby byl dobrý - i z jejich hlediska jde o dílko povedené (ačkoli z principu jejich uvažování za rok dva "náhle už nebude", ale to je dlouhodobější myšlenkový spor nehodný Restless)... Celkově musím říct, že Gus Van Sant mi dokázal, že opravdu umí, a tenhle film je nejen tak opravdový, jako je fantastický, je i stejně mrazivý, jako je hřejivý... a já si u něj jen přál, aby ještě nekončil... (07.01.2012)

Na Miu Wasikowskou se opravdu dobře kouká, ale to jsem si uvědomoval už dávno předtím, nejpozději od té doby, co ji Tim Burton obsadil do hlavní role své Alenky. Není tak fyzicky atraktivní, aby odváděla pozornost od svého herectví, ale je to typ sympatické holky ze sousedství, se kterou byste chtěli mít první rande a zažívat první romantickou lásku. Představuje největší plus filmu, který se bohužel podle mého až moc pohybuje v provařených vodách a spoléhá na neselhávající sentiment, který pociťujeme nad umírajícím člověkem. Jakkoliv se Gus Van Sant snaží, nevychází mu z toho nic víc než slušný průměr. Přiznávám se bez uzardění, že patřím k těm mužům, které vlastně i docela často přemůžou v kině emoce a ukápne mu slza v momentě, kdy vidí utrpení. Tady ale ani ťuk a nemyslím si, že by to bylo tím, že jsem v poslední době citově okoral. Prostě to není typ filmu, který by mě vtáhnul do děje a který bych žil s jeho postavami. O čtvrté hvězdičce jsem prakticky nikdy nezačal uvažovat. Celkový dojem: 60 %. (22.05.2016)

NEKLID? Tak to bohužel ne, film je klidný, až to nudí a nudí. Nemám rád filmy typu "vypadám jak art a chci vybočit", u kterých to ale celkově zavání spíš křečovitou snahou z toho art udělat za každou cenu. Téma už tak nepotřebné k rozebírání ve filmu, tak omleté několikrát z různých úhlů a mnohokrát lépe zpracované. Celý film je vlastně jen obrazem života před smrtí, ironie lásky na pokraji smrti a jiných dalších psychologických blábolů. Nic se tu ale neděje, všechno se odehrává za jakousi šedou oponou, kterou ani nemáte potřebu rozhrnout. Co má být zajímavé, není, co má být hlubokomyslné je spíš efektivně povrchní a fádní. Já vím, co čekat od filmu, kterej je hlavně o tom, jak divnej kluk pozná holku, které zbývá jen několik dní života a je stejně divná jako on...asi stejně divnou a melancholickou atmosféru. Jenže kdo tohle chce, kdo chce koukat na film pouze o pocitech před smrtí, kde se téměř nic dalšího neodehrává. Proč mařit čas něčím takovým, jako je smrt, na kterou nikdo dobrovolně nemyslí?! Podobný filmy jsou dle mého vhodné jen pro narušené melancholiky, já v nich nic hezkého nevidím. Když už podobný námět, tak to vzít z jiné perspektivy, dát tomu něco víc a ne nechat hodinu a půl diváka s dvěma nudnýma podivínama, který půl hodiny vopruzujou na cizích pohřbech, půl hodiny si čtou ornitologickou knihu a zbylou půl hodinu vedou předvídatelný bláboly....nuda! Vlastně ani netuším, za co dávám tu jednu hvězdu, možná ze soucitu nad dvěma mladými herci, kteří pod režisérem Gus Van Santem měli za úkol udělat melodramatickou romanci, ale bohužel. Alespoň tu snahu tedy cením jednou hvězdou ;) (01.02.2012)

Gus Van Sant není režisér, kterého bych příliš vyhledával. Rozhodně není důvodem jeho homosexualita. Pokud o tom přemýšlím, je "Neklid" prvním filmem, který jsem od tohoto režiséra viděl, nepočítám-li jeho podíl na filmu "Paříži, miluji tě". Už několik let se chystám na "Dobrého Willa Huntinga", na "Milka" pak o několik let méně. "Neklid" je tak mým prvním setkáním a musím říct, že setkáním příjemným. Van Santovi se do rukou dostal zajímavý scénář, který může být pro někoho až příliš jasnou snahou vzbudit city. Filmy, kde hlavní hrdina umírá na nevyléčitelnou chorobu, jsou snímky, které jsou některými lidmi odsuzovány. Pravda, bývají až příliš na efekt, chtějí za každou cenu vzbudit emoce. "Neklid" vzbuzuje emoce, ale daří se mu to bez toho, aby se divákovi vnucoval. Vlastně to není nic jiného než příběh o lásce mezi dvěma mladými lidmi. Oběma lidem do života vstoupila smrt. Enochovi zprostředkovaně, i když je pravdo, že sám byl na pokraji smrti, ale rodiče mu zemřeli při autonehodě. Od té chvíle obchází pohřby. Jako kdyby chtěl zůstat smrti na blízku. Annabel se má se smrtí setkat přímo, protože má nevyléčitelnou nemoc. Přesto tyhle dva spojí láska. A také osud jednoho letce, ducha, kterého vidí jenom Enoch. Trochu postavené na hlavu? Ale vůbec ne. Když to skousnete, určitě vám nebude vadit, že duch je Japonec a byl vychováván jako kamikadze, což také naplnil. "Neklid" je silný film, který ve vás i přes svůj závěr dokáže vzbudit radost. Smrt a láska nemají tolik společného, ale obě jsou součástí života. Nic s tím neuděláme a obojí může přijít v nejméně vhodnou chvíli. Bohužel. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/parmeni-krysy-z-temnot-mi-4-blazniva.html (26.02.2013)

Harold nějak ztratil smysl pro humor a Maude značně omládla... // Restless má zvláštní, melancholickou atmosféru, která se vymyká tvorbě Guse Van Santa, nicméně pohladí, alespoň na chvilku. Se závěrečnými titulky se však pohlazení vytratí a zůstane jen dojem z toho, že ta holka je fakt krásná a chlapec zůstal outsiderem k sežrání. (26.02.2012)