The Loved Ones

The Loved Ones přináší retro-metalový high school torture, kde lidi jezdí v suprových veteránech a poslouchají drsný metal. V hlavní roli máme pošahanou děvčicu, jejíž posedlost Xavierem Samuelem přerostla až do brutálního extrémna. Její pomatená rodinka mi připomínala tu z originálního Texaského masakru. Měla jsem dojem, že u hlavní (anti) hrdinky se snímek inspiroval tragickými postavami Carrie a May. Také jsem tu zahlédla něco z Martyrs a Misery. Snímek má v sobě časté náznaky černého humoru a velmi vkusně s tím dokáže pracovat. Během děje je nám také odhaleno, že Brent vlastně není první obětí Lolo. Její vražedná šňůra totiž byla možná započata již velmi dávno... Robin McLeavy je ve své roli výborná, stejně jako její "tatík." A závěr je dokonalý (že by lehká parodie na tradiční hororové konce a odolnost maniaků?:) Stejně jako song Not Pretty Enough. (14.05.2016)

Sympatický mladík Brent (Xavier Samuel) řídí auto, když mu náhle do cesty vstoupí jiný zkrvavený mladík, strhne volant na stranu a při nehodě zemře jeho otec. Zvláštní, že se v průběhu děje existence záhadného mladíka vůbec neřeší a děj se jen posune o půl roku dopředu. Brent má delší vlasy, chodí s dívkou Holly, ale je do něj tajně zamilovaná spolužačka Lola, s kterou odmítl jít na školní ples. Zhrzená Lola se rozhodne se svým otcem ho unést k sobě domů a tam si na něm "ujetá" dvojka vybije svoje komplexy. Následuje mučení a názorné předvedení širokého spektra využití nástrojů pro kutily, které rozhodně neuvidíte ani v pořadu Přemka Podlahy. Lole bych se pod kladívko nebo vrtačku dostat rozhodně nechtěl a ona si pojem "stát se královnou plesu " vykládá hodně po svém. Překvapilo mě však, že ji nehrála opravdu ošklivá herečka, protože Lola vypadala normálně, ale byla to pěkně vyšinutá blbka, a jak se později ukázalo, Brent nebyl jediný mladík, kterého se svým tatínkem unesla. Slovo "extrém" tady dosáhne nového rozměru v okamžiku, kdy se divák dozví, jak povedená dvojka naložila s mladíky před Brentem. The Loved ones je překvapení z Austrálie, které se zrodilo (asi v pološílené) hlavě scenáristy a režiséra v jedné osobě Seana Byrna, a je docela možné, že něco podobného zažil on sám, pak o tom natočil tento horor. Viděl jsem sice lepší a možná nápaditější horory, ale dobrý výběr herců, několik scén vyvedených do extrému (někdy byly směšné, někdy tolik ne), dobrý výběr hudby a hlavně ústřední písně s působivým textem, plus hodně nevyužitá Jessica McNamee ve vedlejší roli, a nepříliš povedené finále, dávají dohromady celkem působivý horor, z kterého je ale cítit, že se jedná o debut. V rukou zkušenějšího režiséra by možná film vypadal mnohem vyzráleji. (17.11.2010)

Australané se za poslední roky stále více tlačí na pomyslný hororový „vrchol“. Jejich snímky samozřejmě nemůžou konkurovat těm asijským, severským či španělským, ale tu a tam se objeví nějaký ten „klenot“, který uchvátí fanoušky tohoto filmového žánru. Za poslední dobu jsem narazil (a věřím, že nejen já) na několik opravdu solidních filmů a The Loved Ones určitě patří k těm (jenž se vám z hlavy jen tak rychle nevykouří…). I tentokrát si pro nás protinožci připravili pěkně zlomyslnou podívanou, která vás nenechá chladnými. Atmosféra nám sice nenabídne žádné nervy drásající pasáže, ale za to na nás čekají stupňující se krvavé hrátky (i když na můj vkus až moc „light“). Ne nadarmo se říká, že dívka by se odmítat neměla – zvláště ta, co to v hlavě nemá moc v pořádku. Ale kdo to mohl tušit, že? Je ovšem pravdou, že já bych se spíše zařadil mezi ty, jimž je povahově blíže kamarád hlavního hrdiny Jamie. Ten si na rozdíl od Brenta užívá opravdu plnými doušky, což bylo působivým paradoxem tohoto snímku. Solidně prostříhané scény mi vlily novou krev do žil (protože začátek nebyl zrovna dvakrát záživný). Nechat se ojíždět zhulenou borkou na školním plese – to by se mi líbilo rozhodně víc, než být přinucen chcát do sklenice od mléka. Přišlo mi, že tu ale opravdu „normální“ nebyl snad vůbec nikdo, takže jsem si tuhle lehce zvrácenou podívanou nakonec užil až do konce. Jak Robin McLeavy tak Jessica McNamee však měly něco do sebe. Jedna pomatená „princezna“ v růžových šatičkách a opravdu zajímavým deníčkem plným vzpomínkových fotek, druhá zhrzená dcerka policajta, které opravdu o tančení v šatičkách moc nejde. Hlavní prim tu však mělo hrát mučení, na které jsem se těšil nejvíc. Sadisti si však vystačí i s málem a hlavně mimo záběr kamery. Přesto mi to tady zas až tolik nevadilo, protože tvůrci chtěli dát především prostor divácké fantasii – no a následně nám ukázali výsledek. (13.08.2014)

Príbeh tohto austrálskeho hororu sa odohráva paralelne v dvoch rovinách: školský ples a gorefest. Obe tieto roviny sú prepojené viac-menej asociatívne. Prvá rovina druhú odľahčuje a dodáva filmu potrebnú dávku čierneho humoru. Loved Ones čerpá inšpiráciu z filmov o psychopatických rodinách, z hororov ako Texas Chainsaw Massacre. V postave Loly sa navyše spája sadizmus s dievčenskou naivitou a v krvavých obrazoch brutálneho mučenia je aj potrebná dávka filmárskej fajnovosti. Na tomto filme som sa striedavo bavil aj bál, len mi je ľúto, že tie monštrá z podzemia domu nedostali viac priestoru. (04.04.2011)

Připomíná Misery nechce zemřít, zhrzená, celým světem přehlížená a v mučení si libující tatínkova princeznička maximálně krutě trýzní ty, které miluje, respektive ty, o kterých si myslela, že je miluje, dokud nezjistila, že jejím vysněným princem není nikdo menší než... a víte vy co? Zjistěte si to sami! A schválně, co řeknete. Že by stejně jako já: holko v růžovém, holko v růžovém, ty jsi vážně ukázkový případ pro psychiatra, tobě už nepomůže nic než lobotomie? 80% Horror Season Tour 2016 (12.02.2016)