Moderní byt

Ve vesničce Dogville je vidět přes stěny, ale nikdo to neví. V Moderním bytě přes stěny vidět není, ale je docela dost dobře slyšet a každý to ví. Jinými slovy, jak se asi žije, pokud stěny neplní svoji funkci zcela. Rok 1971 a absurdní půlhodinovka Krátkého filmu cílená na ikonu socialistického režimu a zápory plynoucí z bydlení v panelovém sídlišti, které bylo o čtyřicet let později nahrazeno satelitním městečkem jako jakási pospolitá vertikála individualizovanou horizontálou. Tento krátký film obsahuje: přelom 60. a 70. let v (ne)soukromí bytů, panely, módní artefakty a výborné herce. Absurdita každodennosti je reprezentována Zdeňkem Svěrákem (který o několik let později ve filmu Jako jed dokonce panelové domy projektoval). Panelové domy stavěné od osmdesátých let už takovým přenosem zvuku žel nedisponovaly vlivem jiného používaného materiálu. Nadprůměrný film, 4*. (15.04.2013)

Zbývá položit jen jednu otázku, kde proboha byli cenzoři? Že by šlo o nějaký již dříve schválený scénář, který už nově nastupující garda nestihla zastavit? Zatímco ve stejné době emigrují velikáni nové vlny a na jejich místo kvapně nastupují prorežimní slouhové, Moravcovi se podařilo natočit film, který jako by vznikal v úplně jiné svobodné době (tedy o cca 2 roky dříve). Panelák je zde prezentován jako ošklivé uniformní bludiště, kde v duchu velkého bratra každý šmíruje každého. Maminka manželského páru, která sice pouze slyší co se děje, je tu vizuálně zachycena jako světlo, které by mohlo být i kamerou (ostatně s tajnou kamerou se ve filmu pracuje). Její oko do bytu mi tak okamžitě evokuje oko strany, tedy matka strana, která slyší všechno. Co dodat? Chtěl bych o okolnostech vzniku tohoto filmu vědět víc. (17.03.2012)

Minikomedie o paneláku, kde jde skrze zdi vše slyšet. Krátký film přetéká celou škálou perfekních gagů ("Můžu si od vás zavolat ?"; šachová partie...). Kromě ústřední zamilované dvojice Hrzána s Rázlovou zde v menších rolích vynikají známí čeští herci: Zdeněk Svěrák opět v roli člověka s didaktickým hlasem, Jan Libíček jako šmírující soused, hlas Libuše Havelkové proslavené dětským pořadem "Kuřátka".... (27.08.2010)

Nadčasový příběh propujuje svěží vtip s absurditou, kritikou. Na minimálním prostoru podává obraz doby. Skvělé herecké obsazení. Neskutečné, že soudruzi dovolili Janu Moravcovi jeho vlastní scénář natočit. Maminkovská role Libuše Havelkové jako " neviditelné herečky" je skutečně povedená, "že, děti?" (21.10.2010)

Už dlouho jsem neviděl tak otravný film. Ze začátku je to vtipné, ale to trvá tak pět minut. Pak se začnou fóry opakovat. A opakovat. A opakovat. A herci přehrávají, až je mi z toho smutno. Na konci sice přijdou ještě dva tři povedené vtípky, ale za to trápení do té doby to nestojí. Že to tu má 81%, to je mi docela záhadou. (06.11.2009)